John Wick 3

Předchozí filmy jsem nehodnotila, protože mi připadalo nedůstojné vymýšlet pořád různé kreativní způsoby, jak říci wtf?!? a úplně tím neurazit diváky z cílové skupiny, kteří si to očividně užívají, ale tady už se nemůžu udržet. WTF?!? Dejme tomu, že trestná výprava Halle Berry by se dala označit v rámci možností a v porovnání se zbytkem za kreativní, ale vše ostatní je tak strašně nesmyslný marast, s důrazem na slovo nesmyslný, že ó můj bože, proč, bože, proč. A taky si stojím za tím, a ser Davos by určitě souhlasil, že nemůžeš být dobrej nájemnej zabiják, když zřejmě každej člověk na světě zná tvůj ksicht. (18.09.2019)

Stále to nejlepší řemeslo, jaké současný Hollywood nabízí. Pečlivě nastavená pravidla fikčního světa ale poprvé nejsou důsledně dodržována a John Wick tak ztrácí pevnou půdu pod nohama. Akční scény se až příliš často podřizují tomu, aby Wick mohl dál pokračovat a nikoli jeho preciznosti, takže záporáci nevytahují střelné zbraně tam, kde se to nehodí (i když je mají), případně nespěchají, aby hrdina mohl znovu na nohy (leč nemají na co čekat). Nemluvě o tom, že Wick poprvé přestává být svébytnou figurkou a je až nepříjemně často nástrojem jiných. Není to tak, že bych se nebavil. V jednotlivých scénách jsem si šeptal "wow" a někdy i téměř hýkal nadšením. Ale celek je asi tak o 30 minut delší, než by bylo záhodno (to strojené levelování napříč zástupem nepřátel je tentokrát už přeci jen trochu únavné) a asi o dvě třídy hloupější, než co předváděly předchozí díly. Méně by tentokrát opravdu bylo více. Ale čtyřce stejně neřeknu ne, protože takhle nápadité a důsledně vystavěné akční scény ve stylu Jackieho Chana dnes zkrátka už nikdo jiný netočí (včetně Jackieho samotného). (18.06.2019)

Třetí John Wick pokračuje v odkazu druhého dílu a využívá opět čistokrevnou akci k tomu, aby posouvala jednoduchý příběh a odkrývala nová zákoutí světa, která předtím zůstávala nedotčena. Film tak výrazně posiluje serialitu a vzájemně se podporující vyprávění napříč celou sérií a jeho výstavba se mi minimálně po prvním zhlédnutí jeví o dost volnější a epizodičtější než ve filmech minulých. Podepisuje se to hlavně na práci se staronovými postavami a samotnými akčními scénami. Tentokrát absentuje dominantní záporná postava, přítomná v obou předchozích dílech, která by řídila Wickovy motivace a formovala jeho překážky v průběhu celého filmu. Parabellum totiž už není příběhem o pomstě a jejích následcích, nýbrž vyprávěním o kulminující vzpouře proti mocnému systému, kde se karty mohou nečekaně obracet a udržování napětí zajišťují konfrontace postav v celém průběhu, nikoli směřování a gradování k závěrečnému střetu. Vedlejší aktéři se většinou zjeví na několik minut a pomáhají Johnovi jednak udělat další krok v jeho rebelii (a zároveň ji i psychologicky objasnit), jednak posunout vědomí publika o rozsáhlosti a praktikách fiktivního světa zase o něco dále. Do toho jsou pak vklíněny ony akční scény, kterých je opravdu požehnaně a v podstatě každá předchází či následuje další posun v příběhu. A zatímco některé jsou vyloženě skvostné, přicházející s nečekanou volbou prostředí a s pikantními zabijáckými prostředky (kdo nechoval dosud respekt ke koním, tak se to asi změní), jiné už po chvíli přeci jen vyznívají trochu únavně a opakují se v nich podobné fígle. Stejně ale musím před Stahelskim, kaskadéry a Reevesem hluboce smeknout, protože skoro každá jednotlivá akční sekvence i navzdory kolísavému wow-efektu představuje tu nejpoctivější kaskadérskou a inscenační žánrovou školu, před níž se Expendables krčí v koutě a modlí se, aby je tam John Wick nenašel. ____ Jak je ale film našlapaný v jeho dynamické fázi, tak v těch klidových mezihrách nemá zase tolik blyštivého potenciálu. Zatímco dvojka měla ten stmelující motiv v podobě hlavního záporáka, zde mi podobný hnací motor v prostřední části, kdy ozbrojené bafání na chudáka Wicka za každým rohem začíná trochu nudit, bohužel scházel. Závěr naštěstí napravuje nesrovnalosti a připravuje hodně úrodnou půdu pro střílečku a pěstní fight století, v nichž se chytře podtrhuje ten dominantní koncept osobní vzpoury a ještě posiluje hnací motto "John Wick vs The World". Nečiní to sice tak elegantně a vygradovaně jako dvojka a občas mu hapruje tempo, ale přesto dokáže finální scéna překvapit a zamést většinu pochybností do šuplíku s nálepkou nepodstatné maličkosti.. 85% (18.05.2019)

John Wick v prvním díle neskutečně potěšil a nakopnul pomalu uvadající kariéru Keanu Reevese. Druhý díl celou látku posunul ještě dále a opustili jsme prostředí New Yorku a vydali se na chvilku i do Itálie. Celé to navíc opatřil až uměleckým artem a krásnými záběry. Trojka zašla celosvětově ještě o kousek dál, ale bohužel úplně nezvládla příběh. Začíná na mě působit překombinovaným dojmem, přestože akční scény jsou stále na hodně vysoké úrovni, i když na mě tedy nepůsobilo reálně, aby Reeves zmastil dvě indonéské mlátičky. Celou africkou odbočku v ději považuju za ztrátu času, jen proto aby i v půlce filmu byla nějaká akce. Tuším že se sérií, pokud bude nadále bobtnat, to půjde dále z kopce, pokud ovšem neangažuje schopné scénáristy. Tady rozhodně nebyli. 75% (13.09.2019)

"Zanedlouho se tady objeví agenti Nejvyšší rady, kteří z hotelu vynesou vaše těla. Hezký večer, pánové." Nemá to začátek, nemá to konec a to já nemám rád. Na druhou stranu to má nápaditou akci a to já mám rád. Zejména tu se Sofií a jejími přítulnými pejsky. A taky mě potěšilo, že John má stále charakter - když se k němu někdo chová slušně, tak ho zabije jen trochu. To je fajn. Jen jsem pořád nezpracoval tu informaci, že holubi jsou internet bez IP adresy. Že by to bylo intelektuálně náročnější, než to vypadá? (12.10.2021)