Anna

Není to překombinovaný, je to jenom úplně blbý. Navíc prostě nedávám tyhle ostrý holky, který mají anorektickou tělesnou konstituci, že by jim ruce ztěžkly i s párátkem v dlani, a přitom si to dávaj na férovku s přesilou namakaných bodyguardů. Besson je už jenom parodií sama na sebe, ale Europa Corp. mu sype, tak proč by to měnil. (29.09.2019)

Bessonův vlhký sen o lepé blond manekýnce, co se svými padesáti kily zvalchuje všechny neřády světa. A současně je to spřátelený, až soudružský pozdrav filmům Salt, Rudá volavka, Atomic Blonde: Bez lítosti, John Wick. A coby bonus to zdařile funguje i jako (naivní) parafráze na Brutální Nikitu, u jejíhož zrodu Luc Besson dělal porodníka. Až se zejména na pánské publikum vyřítí Sasha Luss, určitě to ustojí v erektivním stavu, bude zaznamenán vyšší výskyt slintavky i kulhavky, až jim Anna zlomí jejich (tělesné) údy. Scénáře Luca Bessona už nějakou dobu nevykazují prudkou inteligenci a ani s originalitou se tentokrát nějak významně nepřekonal, dost často se kopírují jiné (špionážní) filmy a dokonce se sám autor pustí i do kejklí s nechronologickým vyprávěním, což už kdysi praktikoval i Quentin Tarantino. A nic nového nepředstavuje ani střet (š)piček KGB a CIA, který je situován na počátek devadesátých let minulého století. Neokoukaný (ob)jev v hlavní roli je ovšem plně podporován ze zadních hereckých řad Cillianem Murphym, Lukem Evansem a Helen Mirren, což filmu svědčí a dává mu poněkud bizarní rozměr, zvláště v tom, jakým způsobem jsou vedlejší postavy napsány a následně ztvárněny. Nejlépe jdou Bessonovi akční sekvence. efektní vymlácení hordy chlapů vystajlovanou modelkou je opravdu kvalitní variací na to nejlepší z Johna Wicka, lesbické vrnění zase evokuje Atomic Blonde: Bez lítosti a ruské výboje mají nápadně blízko k Salt a Rudé volavce. Je fér si přiznat, že se jedná o zámořské produkce, a Bessonovi se kupodivu podařilo stvořit k nim obstojnou špionážní/thriller konkurenci, která má vnadnou svěží hrdinku, příslušně kvalitně a dynamicky natočenou akci, které ale v žádném případě není přehršel, podpořenou kvalitním technickým zázemím a občas pomrkává i po psychologických i patetických aspektech, načež soft nahota v erotických scénách nepřeje žadatelům o Anniny intimní partie a především naivní obal příběhu film sráží k nepřehlédnutelně přepjaté absurditě. 8/10 (19.09.2019)

To už není sestup, to už je fakt, který je třeba přijmout. Luc Besson před dvaceti změnil styl i ambice, a rozhodl se točit francouzské žánrové filmy, které budou schopny konkurovat těm americkým. A svým způsobem se mu to daří. Já asi nikdy nepřestanu doufat, že se rozhodne zfilmovat něco náročnějšího, a asi nikdy už nezažiju tentýž pocit jako kdysi u Magické hlubiny, Leona, nebo Nikity. Anna je povrchní podívaná, která sází na efekt. Je zamrzlá v devadesátých letech a sází na estetiku ze které si dělal legraci třeba Zoolander. Anna má špatně obsazenou hlavní roli, rádobycool dialogy a zcela nepravděpodobný děj. Je pravda, že se na to lze dívat jako na čirou zábavu, komix či příslovečnou francouzskou potrhlost, a možná to ničím víc ani být nechce. Ale je to prostě smutný pohled... (12.06.2020)

Tak nám vypelichaný viagrou napajcovaný úchylný Luk, aspirující na evropskou cenu #VykuřMiTu Hárvyho Vajnšvajna, zase přinutil k felaci nějakou rypákovitou, vychrtlou ruskou štětku, a aby předešel dalšímu úsměvnému „protisvévůlijsemmuvášnivěkouřilapéro“ žalování, radši jí hned, jako tenkrát Mile Obludovičové, uplácal filmík. Obskurně odporná (ať se zdejší zoufalí zoofilní panicové tahají za šulínky, jak chtějí) a ochrnutě toporná (dtto) Šáša Lues mu se svým zánětem trojklanného nervu zjevně žaluda příliš nepohryzala jako třeba Skarletka, tudíž si dal záležet a tentokrát si to po všech těch přiblblých kolovrátkových sračkách přiharašil se sice předvídatelným, avšak přeqapivě solidním a učesaným špionážním dramatem s dokonalou bábou Mirenovou v roli Baby Jagy. Ano, Luk sice kapku předběhl dobu a udělal z toho tak trochu „Brutální ruskou držku a město tisíce planet“, když nad Moskvu narouboval 4G sítě do časů, kdy vrcholila éra kouřových signálů, a USB disky měli kam zastrkovat jen ti s hranatým řitním otvorem, nicméně v kontextu jeho straight-to-WC patotvorby poslední dekády je to pořád těžký nadstandard a kulantní zábava. A kluci, nezoufejte, fuckt nejste hloupí!!! Ony „tak mocinky příšerně složité“ časové skoky by zmátly kde koho. Zejména ty, kdo mají problém najít si potmě vlastní prdel, protože v ní mají zaraženou svoji hlavu. (08.09.2019)