Drtivý dopad

Armageddon zničil tuhle křehkou alternativu v roce 1998 s naprostým přehledem. Jak by také ne, suverenita Baye v akčních scénách i v luxusním marketingu a vypipiplaném vizuálu - proti tomu nemá komorněji střižený a citlivější Drtivý dopad v globálním měřítku šanci. Přesto však své kvality má. Výtečně vykreslené charaktery, uvěřitelné momentky chaosu, zmatku a davové histerie a v neposlední řadě to jistí ze zadních řad velkolepý i příjemně dojímavý James Horner a jeho typicky rozmáchlá hudební kompozice se silným hlavním motivem. (15.11.2003)

Prvú polku filmu nemôžem neporovnať z Armageddonom ktorý Deep Impact predbehol snáď vo všetkých smeroch ale druhá časť filmu je už niečo iné. Možno táto druhá časť chýbala Armageddonu aby sa stal suverejne a bezkonkurenčne najlepším katastrofickým filmov všetkých čias Ale musím dodať že predstavenie to bolo naozaj strhujúce aj keď nie ako Armageddon ale na druhú stranu som aj tak veľmi spokojný. (05.02.2011)

Není to zdaleka první a ani poslední film, který se zabývá katastrofickou událostí - srážkou kosmického tělesa se Zemí. Patří však k těm velmi zdařilým. Tváří se realisticky a také realistický je. Nikde není vyloučeno, že se to nemůže odehrát i ve skutečnosti. Doufejme, že se tak nikdy nestane a Země zůstane ušetřena. (28.09.2008)

Úchvatný film, který diváka nechá vydechnout jen při pozvolném a zdánlivě nicneříkajícím začátku, který je zároveň podle mého názoru největší slabinou celého filmu, nicméně chápu, že divák musí být nějakým způsobem uveden do děje a respektuji to. Ovšem od prvního prohlášení amerického prezidenta o hrozící srážce planety Země s kometou film nabírá obrátky a je to jedna velká a nezadržitelná jízda, která stojí za to. Morgan Freeman jako americký prezident má totiž neuvěřitelné charisma, takže když na něj koukáte, víte, že nebezpečí je na dohled a nepotřebujete žádné další důkazy, on je prostě tak přesvědčivý, že jsem měl z jeho prezidentských projevů husí kůži. Ovšem zajímavá nebyla jen část s prezidentem a dychtivou reportérkou, zajímavá byla i dějová linie s Elijahem Woodem, který byl neuvěřitelně sympatický a zároveň tak nějak mile nevinný, zkrátka hrdina, kterému musíte fandit. A část s astronauty byla už jen takovou příjemnou třešničkou na dortu. Skoro se mi ani nechce věřit, že už to je nějakých 10 let, co jsem tento film viděl poprvé, ale je tomu tak, od té doby jsem ho pak viděl ještě několikrát, naposledy včera večer, a rád se k němu znovu někdy vrátím. S filmem jsem celkově spokojený a uděluji lepší čtyři hvězdy. (07.01.2012)

„Vím, že jste jen novinářka, ale taky jste bývala člověk, ne?“ uzemní James Cromwell dychtivou Téu Leoni, která stoupá kariérně vzhůru. Vydala se po stopách politického sexuálního skandálu, ovšem záhy bude televizní tváří jednoho marného boje. Mládežník Elijah Wood totiž v rámci astrologického kroužku objevil kometu. Ovšem kometu, která si to míří rovnou na Zemi. Lidstvo čelí kruté pravdě. Je tu však ještě skupina astronautů (naftař Bruce Willis dostal tentokrát volno), která se pokusí o nemožné, a pak další postavy, kdy některé z nich mají to štěstí, že se coby vyvolení dostanou do záchranného podzemního krytu. Zbytek má smůlu. Režisérka Mimi Leder se prostě podívala na skutečnost, co by kdyby. Výsledek není a nemá být o opulentních speciálních efektech (jasně, vlny, která smete New York, se dočkáme), vymazleném vizuálu a velkých hrdinských gestech, rozměr má být mnohem komornější a „psychologičtější“. A asi je. Jen se to celé bere smrtelně vážně. A to je škoda. Protože některé momenty jsou spíš úsměvné než dramatické. Herci každopádně fajn, James Horner tradičně dojímavý. (24.03.2021)