Tygr a drak

"Žiaden rast nie je bez pomoci, žiaden čin nie je bez odozvy a žiadna túžba nie je bez obmedzenia. Svet je plný tigrov a drakov." Prvé zhliadnutie bolo aklimatizačné, plné údivu a miernej neistoty. Druhé bolo prijatím pravidiel, na ktorých stál dovtedy nevidený filmový svet. A tretie až piate boli najduchovnejším a najdojímavejśím emocionálnym zážitkom, aké som kedy prežil pred filmovým plátnom. Ale skôr než filmom, je Tyger a drak epickou filmovou básňou, ktorú môžem pozerať stále dokola a ktorá, podobne ako dobrá hudba, nikdy nestratí nič z pôsobivosti. Ang Lee uchopil motívy nenaplnenej lásky, zrady a zodpovednosti a zasadil ich do sociálne neutrálneho, duchovne čistého prostredia, v ktorom im mohol dodať dovtedy nevídané rozmery. Scéna "Premárnil som celý svoj život..." vo mne bude rezonovať naveky. (27.05.2002)

Technicky strhující a výpravná romance, která pro mne nemá ty správné atributy. Východní prostředí a silně "nestandartní prvky" jsou sice ohromující svou neobvyklostí, na stranu druhou působí někdy až příliš "poeticky" ve snaze ukázat směr kam se mají ubírat ovace a Oscary. Osobité dílo, ale rozhodně ne v elitní společnosti nejlepších. (07.05.2005)

"Dost bylo létání!" A nebo možná právě naopak. Mám to ještě pořád v živé paměti - Hřebejk odjíždí s velkou slávou na předávání Oscarů se svým "Musíme si pomáhat", aby se odtud vrátil poražen filmem, který snad z celé třetiny tvoří souboje a ve kterém Číňani létají ve vzduchu a běhají po vodě, jako by snad soudruzi z Pekingu opravdu dokázali poroučet větru a dešti. A celý svět na to čučel s otevřenou pusou. Jenomže netrvalo dlouho a s podobnými filmy se roztrhnul pytel. Najednou každý lepší čínský film potřeboval nějaké to wu shu a tituly jako "Hrdina" nebo "Klan létajících dýk" udělaly z "létajících Číňanů" docela běžnou záležitost. Co ale zbude, pokud "Tygra a draka" zbavíte jeho létajících kouzel? Prachsprostá nuda. Ve filmu sice hrají moji oblíbení asijští herci (Chow Yun-Fat, Zhang Ziyi, Michelle Yeoh), jenomže celý příběh se neskutečně vleče, nemá potřebnou dynamiku a ani nijak zvlášť zajímavou zápletku. A i to létání působí občas už trochu přehnaně. Za ty boží souboje ale ty čtyři prostě dát musím. (07.09.2007)

Asijská kultura mě stále bezpečně míjí a nikdy mi asi k srdci nepřiroste. Tuším proč. Protože veškeré jejich aktivity jsou přehnané, pro našince naprosto vzdálené, u nás se tomu říká tlačení na pilu. Nechápu jejich na jedné straně naprostou dokonalost v pohybech, cvičení, dýchání, koncentraci, kontrole, oděvech, účesech, citech, poslušnosti, na druhé nadměrnou upjatost, sebekázeň, citovost, skromnost, pokoru. Tomu neříkám akce a reakce, ale neustálé ničení těla i duše. Patrně tomu nerozumím, ale dnešní Východ už není čím býval, takže i na ně došlo, i když jim to nepřeju. Jen tak kecám o ničem, jelikož boje, konflikt lásky, efekty a celý film mě docela nudily, tak aby se neřeklo. ;-) (26.09.2012)

Najvýstižnejší film ázijskej kinematografie posledných rokov, sprevádzaný jednoduchým, no dojímavým hudobným motívom, ktorý umocňoval duchovný potenciál a oživoval fascinujúce bojové sekvencie. Tiger a drak je epický klenot podfarbený významnými filozofickými myšlienkami a zároveň je filmom, ktorý vo mne pri opakovaných projekciách vyvoláva stále nové dojmy. Pri záverečnej "lietajúcej" scéne do vodopádu naservírovanej so všetkou krehkosťou, som sa cítila ako v raji a Ang Lee mi neskutočne ulahodil. Na ten neopísateľný duchovný pokoj tak rýchlo nezabudnem. (01.02.2008)