Tygr a drak

Většina z hodnotících se sice rozplývá nad úžasností a skvostností tohoto filmu, leč já jsem asi chyběl ve škole, když se probíralo, jak se tyhle dva atributy dají ve filmu rozeznat, jsou-li dovedně skryty. A to tedy u Tygra a draka jsou. Možná, že jej hodnotím tak příkře proto, že jsem jej viděl zatím jen jednou a nestačil jsem vstřebat všechny ty vizuální i mentální divy, které se v něm mají (údajně) vyskytovat. Možná to je i proto, že jsem podobných pohádek na podobné téma a s podobnými herci viděl ještě za reálného socialismu několik (hlavně na videu). Zkrátka a dobře, je-li tohle oscarová bomba, pak je poražený oscarový finalista Musíme si pomáhat nejlepším filmem roku 2000. Neboť dle mého názoru je kvalitativně nejméně o kategorii výše, než tohle asijské umění. (21.10.2002)

Filmy s tematikou bojových umění nikdy nebyly moji srdcovou záležitostí a o mystičnu si také myslím své. Spíše než jako příběh bájných hrdinů ze staré Číny na mě působí jako jakási představa o staré Číně a jejích bájných hrdinech, o které režisér netuší, jaký má vlastně skutečný význam. A obrazově je pro mě třeba takový "Hero" zajímavějším počinem. (29.09.2005)

Asijská kultura mě stále bezpečně míjí a nikdy mi asi k srdci nepřiroste. Tuším proč. Protože veškeré jejich aktivity jsou přehnané, pro našince naprosto vzdálené, u nás se tomu říká tlačení na pilu. Nechápu jejich na jedné straně naprostou dokonalost v pohybech, cvičení, dýchání, koncentraci, kontrole, oděvech, účesech, citech, poslušnosti, na druhé nadměrnou upjatost, sebekázeň, citovost, skromnost, pokoru. Tomu neříkám akce a reakce, ale neustálé ničení těla i duše. Patrně tomu nerozumím, ale dnešní Východ už není čím býval, takže i na ně došlo, i když jim to nepřeju. Jen tak kecám o ničem, jelikož boje, konflikt lásky, efekty a celý film mě docela nudily, tak aby se neřeklo. ;-) (26.09.2012)

„Krčiaci sa tiger, skrytý drak” , keď prvá časť wuxia filmu, najprv označuje profesionálneho šermiara a potom i niekdajšieho špičkového bojovníka Wudangu, ktorý, zdá sa, že už plánuje svoju kariéru definitívne zavesiť na klinec, keďže svoj 400-ročný »meč Zelený osud«, tým pádom odovzdáva do vraj bezpečnej úschovy pánovi Te, pričom veľký sympaťák Li Mu Bai, či chce alebo nechce, ešte bude musieť naposledy vyraziť do akcie, pretože sa akurát presúvam do druhej časti vysvetlenia tohto mimoriadne-umeleckého, kinematografického diela z roku 2000, pod taktovkou tchajwansko-amerického scenáristu a režiséra → Anga Leeho, že zase pod týmto ďalším pojmom si mám predstaviť → žiačku nenávidenej »Nefritovej líšky«, a to asi v takom zmysle, ako žiak postupne prekonáva svojho učiteľa, čo si pôvabná, guvernérova dcéra, Jen Yuová, aj náležite uvedomuje. Ak by som sa mohol ešte o pár riadkov v « recenzii » vrátiť, tak čosi to prezradím o parametroch → ručnej zbrani, ktorá môže byť bodná i sečná súčasne, že taktiež má rovnú čepeľ s ostrým hrotom. Nech sa páči, tu sú ako na dlani: „Takmer meter dlhý a tri centi široký. Rukoväť má hĺbku 2,5 cm a je 6,6 cm široká. Hrubá je 1,75 cm, každá strana má 3,8 cm. Na rúčke chýba sedem rubínov. Vznik sa datuje do doby pred dynastiou Chin. A technika tohto typu rytiny vymizla ešte pred dynastiou Han” . Teraz si následne predstavte, čo v takom prípade, ak sa nedajbože dostane do rúk → absolútne nepovolaným osobám, vtedy by mohlo dôjsť ku priam katastrofálnym následkom, však ? Jen Yuová sa má mimochodom čochvíľa vydávať, no v skutočnosti miluje Loa, alias „Temného oblaka” , ku ktorému sa viaže vskutku zábavná príhoda s hrebeňom, a to vo fascinujúcom a obzvlášť vyčerpávajúcom flashbacku. A aby som zrovna nezabudol ani na Shu Lienovú, ktorá má tiež k danej veci určite čo povedať... Čiže všetky karty sú rozdané, a tak teda neostáva nič iné, než sústredene sledovať, ako sa táto „hra” vlastne skončí ? / Som presvedčený, že minimálne 60 % celkového úspechu filmu → tvorí vynikajúca choreografia bojových scén od ikony čínskej kinematografie Yuen Woo-pinga, ktorý sa podieľal i na predchádzajúcom Matrixe, z ktorého sa hneď stal právoplatný kult. Zvyšných štyridsať percent by som rozdelil medzi → a). fantastickú hudbu, b). excelentú kameru, c). perfektné, ázijské obsadenie, d). a nakoniec niečo ostane aj pre režiséra. V zobrazení 4K ULTRA HD, ide v podstate o úplne »identický« zážitok, ako by som zrovna sedel v nablýskanej kinosále, a tak zrejme ani nemusím zvlášť ľutovať, že som pri tom nebol počas premiéry v kinách. PS: Neviem, či by som vtedy dokázal snímok oceniť tak, ako práve dnes, keďže ani pred desiatimi rokmi som to nedokázal. (18.09.2021)