Tygr a drak

skoro se mi nechce věřit, že ten stejný režisér natočil i Hulka, který oproti tomuhle filmu postrádá vlastně všechno. A to, že je natočen hodně komiksově, mně taky moc nebralo. Tygr a drak je opravdu něco. Rozjezd sice docela často nudí, neustále jsou opakovány ty stejné motivy, první bitka je přinejmenším dost podivná, druhá taky příliš nezaujme, ale stejně dává tušit že si na nás režisér na závěr přichystal něco velkolepého. Hlavní čtveřice hraje perfektně, Ziyi Zhang je opravdové potěšení pro oko diváka a pak když přijde na evropský styl příliš dlouhá flashback scéna v poušti, začne být naprosto úchvatná a její vztah tak je zcela uvěřitelný. Holt holky v Číně to nikdy neměli lehké a když některá byla něčím výjimečná jako tahle, muselo to být dost kruté. No a po té poušti se to definitivně rozjede. Kamera nám dopřává nádherné výjevy z přírody, ale hlavně choreograficky úžasné souboje, které jsou opravdu zničující, a kvůli tomu, co čínané vymysleli, jich chtě nechtě musí západní člověk obdivovat. Souboj v tréninkové místnosti je jeden z nejlepších jaké jsem viděl, tak dlouhý souboj bez jediné chybičky je pastva pro oči. No a definitivní konec už jen podtrhne lyričnost tohoto snímku. Emoce dokázali tihle východní režiséři vyvolávat vždycky a bravurně. Po technické stránce nemám co vytknout (no, snad to lítání, ale bez toho by zase nevznikla jiná pěkná scéna ze závěru. takže si to nechám pro sebe), soundtrack dokresloval tajemno a krásu přírody, a jediné, co se mi nelíbilo, byla angličtina, která docela kazila autentičnost snímku. Za úvod, tohle a to, co jsem odpustil, ale stále to nedokážu úplně odstranit, "jen" 4. Jinak cítím se povznesen (21.10.2010)

Opravdu krásná čínsko-tchajwansko-honkongsko-americká fantasy. Na moc takových filmů se nedívám a upřímně napsáno ani netuším proč .... Tohle je opravdu nápor na city, na mou romanticko-něžno-sentimentální duši. Ještě do sebe pouštím překrásnou hudbu k němu složenou ... ach, ty houslovo-flétnovo-bubínkovo-kytarovo-všelijak různě barevné tóny tklivých písní ... vážně, jsem spokojená a jsem moc ráda, že jsem si k tomuhle cestu našla. (25.11.2013)

(1001) Ach můj bože, tenhle film je pro mě tak složitý na pochopení, zvlášť když vůbec nechápu, co na tom nechápu, protože je velmi jednoduchý. Předně je třeba říct, že co se týče wu-šu filmů, tak moje srdce vždy patřilo a patří Yimou Zhangovi. Jeho filmy jsou dramaturgicky přesné jako atomové hodiny, sveřepé, přímé, nekompromisní. Ang Lee svůj příběh vypráví jinak, Tygr a drak je rozvolněný a uhýbavý a neustále balancuje na hranici nedořečeného a nevysloveného. Aspekt, který mi v hlavě dělá asi nejvíc nepořádku, je striktní oddělení konverzačních částí, kde se posouvá příběh, a bojových scén, které trochu dokreslují postavy, zároveň mi ale také připadají i notně samoúčelné. Nejsem obeznámená s knižní předlohou ani mýtem, který kolem sebe jednotlivé postavy zřejmě mají mít, ve výsledku je to ale samostatný příběh o hledání svobody a tak mi k jeho docenění žádný kontext fikčního světa nechybí. A přenádherná hudba Tana Duna je tam jako závoj na oči, abych si neuvědomila, jak intenzivně depresivní ten příběh je. -"I wish that we'll be in the desert together again." (17.06.2017)

A další hrabání čubičkou proti proudu spokojených diváků. Já jsem to zkoušela, fakt, poctivě jsem to zkoušela: napoprvé jsem se znudila a přepnula zhruba v polovině, napodruhé jsem viděla poslední půlhodinku, napotřetí prostřední část. Pak jsem znovu zkusila, jestli vydržím celý film vcelku a budu povznesena někam do výšin skvostného zážitku. A ne, vážení přátelé, kroutila jsem se, trpěla, snažila se... a nechalo mě to chladnou. Asi je chyba ve mně, třeba to v kině vypadá jinak, monumentálněji, ale já vidím jen průměrný mix dobrodružství a romantiky v hezkém audiovizuálním balení, okořeněný bojovými scénami, při kterých se smíchy počůrá i děcko. Číňani levitující ve větvích stromů, skákající 10 metrů do výšky a 40 do dálky? WTF?! Tohle už nemá nic společného s efektní akcí, to je komedie... Na historický film příliš pohádkových prvků, na pohádku málo kouzelné. Pokud odhlédnu od čínské neznalosti gravitačních zákonů, ani příběh mě kdovíjak nechytil za srdce, neuronila jsem slzičku, nebyla jsem intelektuálně či morálně pozvednuta na vyšší úroveň. Oscar za tohle? Chápu, bylo politicky korektní lézt do zadku Číně... Já naštěstí nemusím a nebudu: pro mě byl tenhle film ztrátou času a jakkoliv jsou dvě hvězdičky zbytečně příkrým hodnocením (vzhledem k nepopiratelné technické dokonalosti), naprosto odpovídají míře mého zklamání (jinak bych dala 3*). 50% (30.03.2009)

Nie je to prvé kung-fu, ktoré má naozajstný príbeh, ani film s najlepšou bojovou choreografiou. Dôvod, prečo to milujem a prečo tomu podlieham od prvých minút, je tá fantastická romanca. Tá medzi "mladými" je fajn (odbočka v púšti je prekvapivo funkčná), ale tá medzi Chowom a Yeoh je ÚCHVATNÁ. Už v prvom dialógu to medzi nimi tak rezonuje, že zunenie Nefritového meča je oproti tomu len hrkotaním plechu vo vetre. Nádhera. (19.10.2008)