Tygr a drak

Zatím jsem neviděl lepší choreografii soubojů než co se předvádí zde (nejlepší z nejlepších mladá Žen vs. hospoda a Žen vs. Šu Lien). Film je ovšem nejen o boji, ale i o touze, lásce a je místy úžasně poetický až hypnotický (bambusový les). Ústřední čtveřice je skvělá a hudba Tana Duna prostě geniální. (07.08.2003)

(1001) Ach můj bože, tenhle film je pro mě tak složitý na pochopení, zvlášť když vůbec nechápu, co na tom nechápu, protože je velmi jednoduchý. Předně je třeba říct, že co se týče wu-šu filmů, tak moje srdce vždy patřilo a patří Yimou Zhangovi. Jeho filmy jsou dramaturgicky přesné jako atomové hodiny, sveřepé, přímé, nekompromisní. Ang Lee svůj příběh vypráví jinak, Tygr a drak je rozvolněný a uhýbavý a neustále balancuje na hranici nedořečeného a nevysloveného. Aspekt, který mi v hlavě dělá asi nejvíc nepořádku, je striktní oddělení konverzačních částí, kde se posouvá příběh, a bojových scén, které trochu dokreslují postavy, zároveň mi ale také připadají i notně samoúčelné. Nejsem obeznámená s knižní předlohou ani mýtem, který kolem sebe jednotlivé postavy zřejmě mají mít, ve výsledku je to ale samostatný příběh o hledání svobody a tak mi k jeho docenění žádný kontext fikčního světa nechybí. A přenádherná hudba Tana Duna je tam jako závoj na oči, abych si neuvědomila, jak intenzivně depresivní ten příběh je. -"I wish that we'll be in the desert together again." (17.06.2017)

Tak úplně nevím, co si o tomhle filmu mám myslet. Je vidět, že Číňané nejen ve svých filmech, ale i v celkovém životním stylu strašně moc dbají na svou historii a tradice, tolik odlišné a oddělené od všech ostatních. Tygr a drak představuje úžasně noblesní podívanou, v níž se právě to zvláštní historické aroma dokonale odráží a společně se skvělými herci, nádherným prostředím a poutavým hudebním doprovodem je nám předkládána naprosto hypnotická sága do duše odhodlaných a moudrých válečníků, jejíž působivost jí i přes některé výhrady rozhodně nemohu upřít. No a co se těch výhrad týče, byla to spíše pomalejší orientace na vznešený a pro mě zcela neobvyklý asijský styl, co mi nakonec zabránilo v plném hodnocení. Jednou si to celé jistě s chutí zopakuji a kdo ví, co bude potom, ale momentálně mi těch 80% připadá jako naprosto odpovídající a zasloužené číslo... (10.10.2012)

Najvýstižnejší film ázijskej kinematografie posledných rokov, sprevádzaný jednoduchým, no dojímavým hudobným motívom, ktorý umocňoval duchovný potenciál a oživoval fascinujúce bojové sekvencie. Tiger a drak je epický klenot podfarbený významnými filozofickými myšlienkami a zároveň je filmom, ktorý vo mne pri opakovaných projekciách vyvoláva stále nové dojmy. Pri záverečnej "lietajúcej" scéne do vodopádu naservírovanej so všetkou krehkosťou, som sa cítila ako v raji a Ang Lee mi neskutočne ulahodil. Na ten neopísateľný duchovný pokoj tak rýchlo nezabudnem. (01.02.2008)

"Žiaden rast nie je bez pomoci, žiaden čin nie je bez odozvy a žiadna túžba nie je bez obmedzenia. Svet je plný tigrov a drakov." Prvé zhliadnutie bolo aklimatizačné, plné údivu a miernej neistoty. Druhé bolo prijatím pravidiel, na ktorých stál dovtedy nevidený filmový svet. A tretie až piate boli najduchovnejším a najdojímavejśím emocionálnym zážitkom, aké som kedy prežil pred filmovým plátnom. Ale skôr než filmom, je Tyger a drak epickou filmovou básňou, ktorú môžem pozerať stále dokola a ktorá, podobne ako dobrá hudba, nikdy nestratí nič z pôsobivosti. Ang Lee uchopil motívy nenaplnenej lásky, zrady a zodpovednosti a zasadil ich do sociálne neutrálneho, duchovne čistého prostredia, v ktorom im mohol dodať dovtedy nevídané rozmery. Scéna "Premárnil som celý svoj život..." vo mne bude rezonovať naveky. (27.05.2002)