Misumisó

Šikanovanej študentke podpália jej spolužiaci dom, pri čom zomierajú jej rodičia a mladšia sestra skončí spálená v kóme. Tak jej neostáva nič iné, len pomsta. Začína to teda ako dosť vážne sa tváriaca dráma o šikane, no končí to ako splatterová vyvražďovacia... komédia? Ani neviem, kam to zaradiť. Celý film je v podstate absurdný, polícia totiž nie je nikde, študenti sa vyvražďujú jedna radosť a nikoho to netrápi, zdeptaná triedna učiteľka tam buď vracia, alebo sa na konci na tom celom baví, chovanie postáv nemá s pojmom dramatický horor už absolútne nič spoločné, a akonáhle príde snehová kalamita, tak najpôsobivejšie nakrútené scény sú kontrasty bielej a červenej. Mne sa síce takéto filmy dosť blbo hodnotia, lebo japonská mentalita je stále trochu mimo rozsah môjho chápania (prívrženci komiksov v tom nájdu rozhodne viac), takže hodnotenie je skôr subjektívne niekde medzi 3-4. Ale na ten sneh sa mi pozeralo pekne, tak trochu prilepším. (30.10.2018)

Konecne nejaky japonsky horor,ak ho tak mozem oznacit,ktory sa mi pacil,je to sice neskutocne prehnane,no bolo to krvave,drsne a aj brutalne,studenti si to medzi sebou poriadne rozdali,bez lutosti,aj napriek slabsim gore efektom a nerealnosti,nemyslim tym samotnu sikanu,musim tomu udelit slabsich pat...:-) (09.02.2020)

Hodně svérázný film o středoškolské šikaně v jakémsi japonském maloměstě, zvrhnuvší se záhy ve fantasmagorickou vyvražďovačku, při které si divák nemůže být vůbec jistý, kdo je vlastně oběť a kdo viník, kdo je dobrý a kdo špatný. Ale nebojte, žádné otravné moralizování vás nečeká. Od první minuty jsou děj i postavy zcela zjevně nerealistické až absurdní, takže se jede v obvyklých japonských kolejích, tedy s nadsázkou a typicky úchylným humorem. A sníh v okolní krajině se postupně barví víc a víc do ruda... Nic zásadního proti tomuhle popkulturně slasherovému japonskému stylu nemám, ale nemůžu se zbavit přesvědčení, že třeba takoví Korejci by tuhle skvělou látku zpracovali ještě mnohem víc podle mého gusta, tedy vážněji, syrověji, brutálněji, realističtěji. A taky se mi tu opět potvrdil filmaři často zmiňovaný fakt, že je prý hodně těžké trefit barvu i konzistenci filmové krve, aby vypadala věrohodně. (23.01.2020)

Japonský Revenge Bully Splatter zněl lákavě, ale bohužel nevyužil svého potenciálu. Dokud se film zaměřoval na šikanu ve škole, tak film působil věrohodně i poměrně drsně, ale samotná Revenge stránka je nezajímavá kvůli né příliš povedeným CGI efektům ( gore je hodně špatný) a spíš než vzrušení či nadšení vyvolává smích i pláč zároveň. Pár zajímavých momentů se našlo, ale kvůli dlouhé stopáži mě to už ke konci vlastně nebavilo. 3 hvězdy s odřenýma ušima.50% (04.04.2019)

Taky sem byla silně šukanovaná, takže plně chápu hlavní hrdinku, že se rozhodla trochu pročistit řady spolužáků a směle sem jí fandila. Jelikož sem navíc 99% lesba, tak mi došlo i pár věcí, co většině hetero evropanům nedocvakne, nebo docvakne až pozdě, a o to víc sem si to užívala. Každopádně, i když se to nezdá, není zhrzená lesba jako zhrzená lesba. Některou člověk pochopí a některou píču by mlátil lopatou dokud by místo palice neměla bramborovou kaši. Scény, kdy se z drsných šikanátorů a šikanátorek stávají uřvané zbabělé mrdky, jsou přímo buddží a jako příjemný bonus tam jsou křápnutý skoro všechny postavy. Jediný, co mě nasralo byl konec, kterej zůstal tak moc otevřenej, že si to každej může domyslet podle svýho. Alespoň, že jedna má oblíbená postava to přežila a velká škoda, že jí hlavní hrdinka nechtěla lízat lasturu. Hodně věcí by se díky tomu neposralo. (27.04.2020)