Režie:
Jan HřebejkScénář:
Miro ŠifraKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Ivan AcherHrají:
Ondřej Sokol, David Novotný, Martin Hofmann, Roman Polák, Petra Hřebíčková, Martin Pechlát, Ján Bavala, Přemysl Bureš, Kryštof Bartoš, Oskar Hes, Ján Sedal (více)Epizody(4)
-
Prokurátor (E01)
-
Komu se dá věřit? (E02)
-
Ivana (E03)
-
Děs (E04)
Obsahy(1)
Čtyřdílný seriál odkrývá kriminální pozadí podivného příběhu organizovaného zločinu v porevolučním Československu. Komu lze vůbec ještě věřit? Československo v roce 1992 - teprve nedávno padl komunistický režim a sovětská okupační armáda se ve spěchu po železnici stahuje zpět do východní Evropy. Vagony odjíždějící ze země jsou napěchovány zbraněmi, náhradními díly, municí a dalšími cennými věcmi. Dva mladí studenti, testující nový železniční sledovací systém, zjišťují, že některé sovětské vagony se cestou na východ v evidenci nepochopitelně ztrácejí. Oba muži se rozhodnou přijít problému na kloub. O několik dní později je jeden z nich nalezen mrtvý a druhý je pravděpodobně na útěku. Nadpraporčík Roman Rédl se s týmem vyšetřovatelů snaží přijít na to, co bylo důvodem k vraždě a kam až sahají nitky zločinu, který možná překračuje hranice Československa až někam daleko na východ. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (189)
Vzhledem k posledním letem je pro Hřebejka asi největší pochvala, že to nevypadá jako Hřebejk. Od klídečku Prokurátora se směrem k Děsu systematicky utahují šrouby, ale vždycky se najde místo, kde to nepatrně odlehčit, Acher zdařile loupí v louisianských vodách True Detective, mizanscéna myslí i na nejmenší detaily (Sparťan Jarda Kužel dokonce dostal espézetku začínající ACS) a herci ze sebe dostávají v pravou chvíli to potřebné. Od R.Poláka, jakožto cynického šéfa staronových struktur, přes chladnokrevné duo grubiánů Hofmann, Novotný, až po Sokola, který to tu za přihřátého prokurátora schytává docela nespravedlivě. Úplně poslední scéna vystihla vše podstatné. Lhostejnost umožnila, že se tehdy mohlo do šatníku sáhnout pro nový kabát. Stejná lhostejnost stojí nyní za tím, že se lid takhle oblečeným osobám klaní, jako by ztratil rozum a paměť. A my dál zůstáváme za plotem s ostnatým drátem.. ()
Perfektní práce, která graduje z neslaného, nemástného prvního dílu až po neskutečně našlapané finále, které patří mezi to jednoznačně nejlepší, co u nás za posledních deset let vzniklo ve filmu i televizi (takže do toho počítám třeba Pouta, Protektora i Karamazovi) a připadá mi fascinující, že čt má čím dál tím lepší minisérie a seriály, ale o to horší pouští do kin filmové produkce, tohle je letos už třetí věc, které by slušel plnoformátovej celovečerák, byť v tomhle případě by měl tři hodiny, s tím, že nejvíc by se střihalo z prvního dílu. Všechno tu neskutečně sedí a z řemesel za to stojí hlavně hudba (perfektní outro) a herci, kde si svoje role nejvíc užívají asi pánové Hofmann a Novotný. Zkrátka a dobře, je to perfektní atmosferický thriller s perfektním filnále, kde je atmosféra hutná tak, že by se přes ní domu ani Rákosníček nedostal. ()
Televizní Rédl a Bez vědomí a kinosálová Amnestie jsou společně ideálním, byť těžko stravitelným menu k hořkým česko-slovenským oslavám polistopadového takzvaného nástupu demokracie, vlády práva a vítězství pravdy a lásky nad cynismem a penězi. *** Přesný rámovací komentář Radek99, tak si ušetřím práci. *** A k výtkám, jež v komentářích tu a tam padaly – já ani při nejlepší vůli nenacházím, co vytknout. Kvituji, že to nemá být příjemná a odsýpající podívaná, je to (mně velice sympaticky) divácky nevděčné už tím, kdo je hlavní hrdina, na kolik způsobů už je tou dobou vnitřně podlomený, jak svou dávnou tragickou minulostí a přímo románovou (čti romantickou) „vinou“ na smrti svého milence, tak nynějším skrýváním milostných preferencí, a celkovou bezvýchodnou rozháraností mezi defétismem, rezignací na naději a bytostnou neschopností přiznat systémovému zlu jeho absolutní nelidskost, zvrácenost a bezbřehý pragmatismus a zároveň si ve stejném světě dál hledat cestu, jak smysluplně žít. Což jednak znamená, že se osobně angažuje o to vehementněji, oč méně chce chápat rozměry a kvalitu zla, proti němuž bojuje, a má neadekvátní očekávání od druhých na temné i světlé straně Síly, čímž se stává nebezpečným všem, na jejichž stranu se postaví... A jednak to z něj dělá nadčasově archetypální křehkou postavu, je jako porcelánová figurka z řecké tragédie, která si svou nevyhnutelnou zkázu ve zdejším světě nese napsanou přímo ve vlastním genomu. A slouží mu jedině ke cti, že to nakonec pochopí – a vyřeší. Důvody k sebevraždě jakožto poslednímu možnému východisku snad ještě nebyly v žádném příběhu tak průzračné, pádné a ušlechtilé. Člověku se přímo uleví spolu s ním, a je to hodně divný pocit. A jednoznačně soudím, že v podání Ondřeje Sokola byl tenhle charakterní, utahaný a opotřebovaný sebeštvanec naprosto famózní. *** Nepřipadá mi ani, že by ve scénáři či jeho ztvárnění bylo cokoli přitaženého za vlasy, naopak jsem úplně ponořená oceňovala, v jak realistickém nepříjemném tempu, upachtěnosti, nevábnosti, ne-vznešenosti, eskalaci, specifických koloritech a soubězích okolností a překážek je vyobrazena každodenní praxe a obstarávání tolika typově různých postav a jak přirozeně je ta společensky výmluvná skládanka křížících se záměrů a souborů hodnot v jednom brilantně vyhmátnutém dobovém námětu a na něm hodinářsky jemně naroubovaném nadčasovém dramatickém příběhu pospojována. Scénář mi po několika úvahách připadá naprosto vynikající, mistrně komplexní a logicky i pocitově bezchybný – až mi nad tou precizností a záběrem zůstává rozum stát. *** Pachuť výpovědi přetrvává nesmírně silná. Rédl není zapomenutelná kriminálka, Rédl je transformační vryp do kolektivního i individuálního vědomí, napořád. *** Jako bonus odemykám výživný informační text o postavě generála Lorence, dost možná nejmocnějšího, nejinteligentnějšího (z mocných), a tedy nejnebezpečnějšího muže Československa: https://denikn.cz/208482/svedomi-posledniho-sefa-stb-netrapi-lituji-spis-toho-co-jsem-neudelal-rika-alojz-lorenc/?cst=07638600c03d562fb8be31b5e9e9c78e9b4eaef3 *~ () (méně) (více)
Pro mě zklamání. Mnohé jsem napsal v komentáři k poslednímu dílu, ještě zčerstva. První díl mě v podstatě vůbec nezaujal, ale tak nějak v naději jsem sledoval sérii dál. Až na několik záblesků nadějné akce v posledním dílu je ale děj utahaný, rozvláčný, odbočující do slepých uliček např. neúčelných rodinných záběrů. Prostě 4 hodiny byly zřejmě moc, přestože to nejdůležitější - závěr - byl totálně zkratkovitý. Navíc herecké obsazení mi přišlo slabé, titulní role by slušela někomu více charismatickému, protože Novotný s Hofmannem Sokola hravě strčili do kapsy. ()
Dobu rozpadu federace jsem prožil ve školce, přesto mě tak nějak čímsi stále nostalgicky přitahuje. Pamatuju si z ní mimo jiné pár dovolených v podnikovém rekreačním středisku a to, jak jsme se doma dívali na letáky s vyobrazením nových českých mincí. Je jasné, že když se objeví krimisérie odehrávající se v oné době a má pozitivní ohlasy, jdu do toho. Rédl nabízí depresivní pohled na časy, kdy odcházelo to staré a přicházelo nové. Odklidit bordel se ale na všech frontách nepodařilo a pozůstatky toho jsou citelné i dnes. (1 254.) ()
Galerie (111)
Zajímavosti (24)
- Motorest, který se v epizodě objeví, je Motorest Ohio Plus Kersko. (hendrich6)
- Při první poradě (cca 9 minuta) má náčelník (Martin Pechlát) hodnost podplukovníka, večer na večírku (47. minuta) už hodnost plukovníka (Topper.H)
Reklama