Mandy - Kult pomsty

Zaplať pánbůh nejsem odborník, kterej tomu rozumí. Protože kdyby mi tohle přišlo jako dobrej film, šel bych se dobrovolně reklamovat. Od videomapingu na pražským Signálu se tohle liší jen tím, že můžete dvě hodiny sedět v suchu a ne moknout na Staromáku. Úlet, kterej se doufám už nevrátí. (Vancouver, Kanada) (24.09.2018)

Esence toho, co filmový divák očekává od festivalové půlnoční projekce a běžně nedostává. Neskutečně našlapaná řezničina ušitá na míru hororovým fanouškům. Navíc natočená srdcem. A nejlepší Nicolas Cage za dlouhá léta. Poté, co si v první polovině říkáte, jak úsporný a komorní výkon Cage podává, vás v té druhé vyvede z omylu a předvede jednu z nejzběsilejších kreací své kariéry. Klobouk dolů před režisérem Cosmatosem, že to celé dokázal ukočírovat. Jeho další režijní počiny budu bedlivě sledovat. A v neposlední řadě klobouk dolů před hudbou nedávno zesnulého Jóhanna Jóhannssona - skvělé rozloučení. Mandy je naprostá pecka! [KVIFF 2018] (30.06.2018)

Nicolas Cage se konečně upsal filmu, ve kterym jeho herecký excesy dávají smysl... a tak sledujeme, kterak se zdrcený dřevorubec snaží vykonat pomstu hned poté, co si na záchodě na posezení vychlastá flašku vodky a smíchuplně si u toho pořve. Hypnotická psychóza, která kdyby padla do hlavy schopnějšímu tvůrci, mohla být mnohem zajímavější i drsnější. Cosmatos moc nezvládá akci a s gore efekty by si spousta tvůrců poradila i se stejným rozpočtem mnohem hravěji, exceluje ale v momentech, ve kterých jde především o atmosferický drama protkaný šílenstvím a psychem! Největším kladem je výrazná vizuální stránka a tradičně skvělej soundtrack od Jóhannssona (RIP). (15.09.2018)

Panos Cosmatos konečně našel pro své svébytné a vizuálně extravagantní LSD experimenty vhodný námět - dřevorubeckou noční můru na špatných drogách s brutálně krvavými orgiemi, motorovými pilami a motorkáři z pekel. První rozjezdovou polovinu a její mimořádně rozvolněné tempo zachraňují jen halucinogenní pasáže a démonicky psychedelická hudba Jóhanna Jóhannssona, ale pak se rozjede takový sektářský trashmetalový nářez, že je těžké tomu nepodlehnout, byť nutným předpokladem je odolnost vůči extrémnímu násilí. Šílený výkon Nicolase Cage je z kategorie guilty pleasure na tripu. Mandy je krutý a zlý film, avšak výrazný a osobitý je stejnou měrou. (30.06.2018)

Jednoduchá revenge story pojatá jako halucinogenní psycho jízda, která pravděpodobně nemá obdoby. Snímek jak z jiného světa, s atmosférou tak pekelnou a zdrcující, že se o ní většině filmů (obzvlášť přiznaným hororům) ani nesní. A v němž psychotický Cage (se sekyrou, pro níž by každý viking vyhlásil válku všem severským bohům) je vlastně tím nejnormálnějším prvkem... Neskutečná věc, která i přes své ultra pomalé tempo nepřestává fascinovat famózní vizuální stránkou a hlavně velmi sebevědomou a suverénní realizací své jedinečné vize. Možná nikdy jsem neviděl film, jenž by v mých očích tak mistrně a okázale lavíroval na hraně geniálního umění a naprostého grindhouse braku. Panos Cosmatos musí sjíždět asi hodně slušný matro, protože tohle je největší mindfuck za dlouhou dobu. A taky velké díky za stylové cameo pro pozapomenutého klasika Billa Dukea (Komando, Predátor). 80 % (16.09.2018)