Najednou jsme rodina

Taky se vám občas stalo, že jste se natolik vžili do děje, až jste nerozeznali realitu? Nu, tak já jsem se při filmu vžil do děje tak moc, až jsem dostal pocit, že jsem si adoptoval ze sociálky tři cikánčata. Jednu uječenou malou pizdu Eržiku, životem nezpůsobilého Jožka a snědou prcinu která by mi maximálně dala tak 7 let natvrdo [nikoliv vejce], za obtěžování mladistvých, a určitě i za ten incest [ale je nevlastní, tak se to taky musí počítat? To jsou otázky, které mi nedají v noci spát]. Od doby, kdy na Marka spadlo cca. 146 kádinek černošského spermatu v mrazáku, sorry, ale tahle vzpomínka se z hlavy jen tak nevykouří, a proto myšlenka že by tahle osoba měla být pěstounem cizích dětí mi hlava moc nebere. A proto mi jeho role přišla až neuvěřitelně umělá až nepřirozená. Pořád opakující situace, že děti jsou jednou v pohodě, a jindy zas úplně na zabití, mě hodně iritovala až několikrát při běhu filmu. Za Boha, já nechci mít děti! Interesting, tohle je účinnější než kondom. (09.02.2020)

Dlouho jsem nebyl tak dojatej. Konec jsem prožil v jakýmsi tranzu, všechno kolem mě přestalo existovat. Nějaká nirvána, nebo co…? Neskutečný, že Sean Anders přetaví dva svoje scénáře během dvou let ve dva vlastní režijní počiny, když jeden z nich je takhle těžká látka a ten výsledek je - výbornej! Někdy je to zbytečně ukecaný a americky přepjatý, ale i tak je to pořád wau(!). Nebijme se v Česku v prsa, bijme na poplach. Věřím, že každej pokus o rodinnou komedii má u nás ambici působit nějak takhle. Tak proč tomu pak kdokoliv z nás sází bez výčitek odpady!..? Co je jinak? V čem je zakopanej Karbanátek? (24.11.2022)

Rukopis Seana Andersa je tu jasne citeľný - jeho štýl je úplne nezameniteľný. Čo sa týka tohto filmu, nebolo to nič prevratné, ale zas ani žiadny prepadák. Trochu mi vadila tá prehnaná snaha hry na city, ale Andersov sentiment zrejme nesmie chýbať! Každopádne, jeho humor a štýl mám rád - a v tomto žánri patrí k tomu lepšiemu priemeru. Za veľké plus považujem aj ten sociálny rozmer takýchto filmov, ktoré sa snažia reflektovať súčasné témy - aj keď samozrejme v trochu odľahčenom podaní. Rose a Mark vytvorili vcelku sympatický pár, a detské role boli tiež vcelku dobre obsadené. Trochu viac dramatizácie, o kus menej prehnaného sentimentu a klišé - no a kľudne by to bolo aj na 4*. (05.03.2019)

Ukrutné prehrávanie Byrneovej a tri večne kričiace indiánske deti. Ale hlavne tá ružička byrnová sa nedala vydržať, snaží sa tak byť úžasnou mamou, že je z toho na grc. A minimálne stokrát musí zakričať Holy shit! Aby sme všetci vedeli, že je úžasná matka. Po 42 minútach mi ale praskla cievka v mozgu, keď tá najmenšia cigánečka začala tak revať, že by zobudila aj Schwarzenberga v parlamente. (15.12.2018)

Neni to obvykly feel-good rodinny film.Ale ma to svuj sarm srdce na pravem miste.Humor je obcas hloupy.Emocni sceny stesti a smutku jsou opravdu emocionalni.Adopce neni moc originalni tema ,aby si to ziskalo publikum,ale filmu pomaha obsazeni a ryzi autenticita.Pro me zajimave otazky,jsk v Americe system funguje,protoze zrovna budu delat zkousku z Nahradni rodinne pece. (17.01.2019)