Seber prachy a zmiz

Dobrá komedie, kterou bohužel kazí spousta nepovedených nápadů. Film obsahuje velké množství gagů a vtípků, některé jsou opravdu geniální, dost jich je zdařilých a člověk se u nich alespoň pousměje, dost jich je ale naneštěstí přehnaných a trapných. Není to ještě ten Allen, kterého mám rád, je to divoké, nevyvážené a nezralé. Podobně jako Banáni. Nevím, jestli zvolený "dokumentární" styl filmu prospěl. Ale některé scény jsou fakt dokonalé a už jen díky nim stojí za to se na film kouknout. (22.09.2006)

(Psychiatr k Virgilově psychickém stavu:) -"Všeobecně se má za to, že cello je falický symbol. Myslím hmatník. A ty partie v nižší části nástroje mají tvary vyloženě mateřské. A pokud přidáte ještě smyčec jde podle mě o sublimaci laskání těla. To domnělé svírání falu a laskání těla u něj vyvolalo podle mne značný konflikt už v šesti letech." Film trpí stejným nešvarem jako filmy, které podle Allenova scénáře točili jiní autoři. Má dost hluchých míst. Až v Banánech podle mě Woody Allen zjistil, které scény vynechat a jak do filmu nacpat pouze to nejlepší. Virgil je jedna z mála postav z Allenovy herecké filmografie, které jsem moc nefandil. Možná na můj vkus nebyl dostatečně převzdělaný. (14.01.2008)

Vzhledem k tomu, že jde o Allenův debut coby herce, scenáristy a režiséra najednou, jsem ty čtyři hvězdy málem dal. Fenomenální příběh idiota, co zvládl být i slavným kriminálníkem (ale nedostal se do top 10 wanted, protože neměl konexe), má jistě své kouzlo. Zároveň se to ale dost opakuje a ztrácí niť. Přesto sympatické. (18.08.2012)

Moje první seznámení s Woody Allenem dopadlo nad očekávání dobře. Jako příznivec zábavné party Monty Python jsem si nemohl nevšimnout podobného "citu" pro humor, jaký zde zdatně praktikuje právě Woody Allen. Jako gangster je zde Allen naprosto skvělý a hlášky a gagy nejen z jeho úst mě dokázaly spolehlivě pobavit, podobně jsem se u komedie nenasmál už dlouho. Pistole z mýdla, přepadení banky se vzkazem na papíru, "útěk" z vězení... na to se snad nedá zapomenout. (26.06.2007)

"Teď vám pustím pár filmů z banky. Uvidíte je jen jednou. Pak, abychom zlikvidovali důkazy, filmy sníme. Bude to formou švédského stolu. Támhle je bramborový salát. Žena uvařila kávu." - Až do poloviny 70. let točil Woody Allen podobně ztřeštěné groteskoidní komedie jako je tahle (snad s vyjímkou mého oblíbeného Zahraj to znovu, Same - které ovšem sám nerežíroval) a pokud se vám tento styl zamlouvá, myslím, že nebudete zklamáni. Je zde sice řada fórků nefunkčních a našlo by se i pár trapných, ale těch dobrých až skvělých je podstatně víc. Je nad slunce jasnější, že v dobách tohoto počinu Woody stále hledal svůj osobitý styl (během filmu se například nevyskytuje žádná jazzová hudba a tento ani nezačíná titulkami, považte!). Na skoro-debut (neboť úlet "What's Up, Tiger Lily?" těžko považovat za allenovku) je to však úžasný výkon! (21.05.2005)