Eighth Grade
8. trieda
Eighth Grade
Eighth Grade
Eighth Grade
Režie:
Bo BurnhamScénář:
Bo BurnhamKamera:
Andrew WehdeHudba:
Anna MeredithHrají:
Elsie Fisher, Josh Hamilton, Emily Robinson, Missy Yager, Daniel Zolghadri, Imani Lewis, Jake Ryan, Frank Deal, Natalie Carter, Luke Prael, Fred Hechinger (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Přežije introvertka poslední týden katastrofální osmé třídy před odchodem na střední školu? ... Kayla (Elsie Fisherová) je teenagerka, která se potýká s úzkostí, ale snaží se získat společenské uznání svých vrstevníků a první lásku během posledního týdne osmé třídy. Aby se vyrovnala sama se sebou, publikuje videoblogy jako samozvaná poskytovatelka motivačních rad, ačkoli většinu času tráví posedlostí sociálními sítěmi. To frustruje Kaylina jinak podporujícího otce (Josh Hamilton), kterému se odcizuje, přestože si jako její jediný rodič přeje být přítomen v jejím životě... Hořká komedie Osmá třída byla pro Bo Burnhama celovečerním debutem. Scénář začal psát v roce 2014, chtěl jím reflektovat vlastní úzkostné stavy a záchvaty paniky během své kariéry komika. Rozhodl se zprostředkovat své zkušenosti prostřednictvím postavy školačky Kayly a chtěl také prozkoumat, jak se její generace vyrovnává s duševními nemocemi, jak vyrůstá za přítomnosti sociálních médií, jak se orientuje v sexualitě, jaký má vztah ke svým rodičům a jak přijímá sama sebe. Burnham se snažil o realističnost a obsadil skutečné žáky osmých tříd – včetně hlavní herečky Fisherové –, kteří se rovněž podíleli na scénáři i režii. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Není to příběh o outsiderech, kteří jsou na svou odlišnost pyšní a vždy vědí, co říct, a sypou se z nich cynické poznámky a břitké odpovědi. Zde je hlavní postavou nevýrazná a nesmělá dívka, co si přeje být cool, ale neví, co pro to udělat. Film nepřináší žádnou dramatickou zápletku, ale zato nabízí realistické zobrazení současných dospívajících i s jejich ponořením do sociálních sítí, jež mi místy připadalo až dystopické, ale pravděpodobně je reálné. Oceňuji realističtější zobrazení vztahů panujících na střední škole, které mají obvykle spíše podobu nezájmu a neosobní zdvořilosti než otevřené šikany, jakou ve filmech obvykle vídáme. Každopádně je to dílko především pro ty, kteří mají rádi pomalé filmy tak trochu o ničem. ()
SPOILERY Zase 3,5 a zase nevím, co s tím. Mám dát víc za to, že je to jeden z velmi mála filmů, který skutečně ukazuje realitu na střední/základní škole a nesnaží se přitom zalíbit cílovce (jako třeba Ten, kdo stojí v koutě nebo Umění zapadnout), nebo dát míň za to, že to má sice uvěřitelné dialogy, ale nezvládnutý scénář? On je celý film jako úvodní záběr - veskrze přirozeně působící, než vám dojde, že to má opravdu být video mladé teenagerky, která natáčí motivační vlogy na YouTube tím způsobem, že jen zapne kameru na počítači a mluví. Takové video se ale samo od sebe nebude zoomovat od hlavní hrdinky a ona edity nedělá, takže je efekt "jejího skutečného videa" viditelně umělý. Celé to realisticky pojednává o současné generaci teenagerů i starších dětí, spousta scén je naprosto trefně vedená a napsaná (nákupák, narozeninová oslava především...), ale jako celek nefunguje, jelikož všechna načrtnutá témata a hlavně Kaylinina situace jsou urychleně ukončené. Zpočátku jsem náhlé a nepředvídatelné ukončení dějových linií, které se zdály důležité, bral jako momentální fáze, přes které se Kayla musí dostat, jenže v závěru celá situace okolo ní skončí taktéž naprosto náhlým přívalem sebevědomí, které sice ano, vzniklo na základě toho, co jí říkal táta, ale opravdu jen na základě toho dostala sílu otevřeně kritizovat povrchní spolužačky, jít s Gabem na rande, rozpovídat se a nahradit zničený vzkaz od matky? Usmíření se s tátou do toho nepočítám, to bylo jasné a ze situace vzešlo naprosto přirozeně. Zbytek ale přijde jen tak, nic víc k němu nevede a přitom by mohlo a autentická atmosféra, při které jen vnímáme svět, by zůstala naprosto stejná. Zpětně mi to dělení na "fáze" (nebo třeba levely, to zní víc cool, když to je hlavně o tom, že introvertka chce být cool) tedy nesedí, jelikož nesouzní se závěrem a naopak, takže jedno z toho prostě mělo být jinak. Momentální happy end (s dvěma krátkými záběry z budoucnosti) je fajn, přerod z holky, která točí videa o tom, jak být sebevědomý, ale sama tomu nerozumí, na holku, která tomu už rozumí, je jasný už od začátku, ale osobně mě potěšil (protože to taky mohlo skončit ve stylu Welcome to the Dollhouse, což je film, který mám hodně rád, ale sem by se to prostě nehodilo) a hlavně se mi líbí veškerá ta jednotlivá autenticita. Ale celková autenticita tu je jen hrou na ní a já se s tím doposud nevypořádal. A teď jsem napsal dlouhý komentář, aby mi pomohl ujasnit si dojmy a já pořád nevím, jak hodnotit. Vyspal bych se na to, ale to už jsem udělal a nepomohlo to. Zatím u mě rozhodnou skvěle civilní herecké výkony a jedna skladba od Enyi, takže se přikloním, byť ne úplně rád, k vyššímu hodnocení a uvidím, jestli si to časem nerozmyslím. Jak rád píšu u těchto rozporuplných filmových zážitků - změnit hodnocení mi bude trvat jen pár vteřin. Slabé 4* ()
Komentár obsahuje spoilery. Pre mňa celkom ťažko stráviteľný film, hlavne z toho dôvodu, že je v ňom až nechutne presne znázornené, aké ťažké je žiť s panickou úzkosťou alebo sociálnou fóbiou. Úplne najdokonalejšie to je zobrazené v scéne, kedy sa hlavná postava ocitne na narodeninovej oslave svojej spolužiačky a nasleduje dlhý kamerový záber na to, ako si to pomaly a neisto mieri z prahu dverí až k prvému schodíku do bazéna, v ktorom sa už nachádzajú a zabávajú všetci spolužiaci. Okrem toho, že je scéna audiovizuálne perfektne spracovaná (ten úzky prienik medzi pokojom a absolútnym tichom, z ktorého ruší maximálne silný tlkot srdca spôsobený obavou z budúcnosti, a neskutočným chaosom a rozruchom, kedy sa z obávanej budúcnosti záhy stáva prítomnosť a vy musíte čeliť svojim osobným démonom) dodnes ma z nej neskutočne mrazí najmä preto, že sa ma to intenzívne dotýka, nakoľko sám trpím sociálnou úzkosťou a podobným situáciám musím čeliť prakticky dennodenne. To je však téma na samotnú úvahu, preto radšej túto časť opatrne preskočím a vyjadrím sa k samotnému filmu: Eighth Grade ma veľmi nebavil. Môj problém nespočíva ani tak v tom, že by ten film bol zlý (už to, čo som opísal vyššie značí, že rozhodne zlý nie je), ako skôr v tom, že som sa veľmi nevedel stotožniť s osobnosťou hlavnej hrdinky. Nie, že by som ju nemal rád, tak to vôbec nie je, ale skôr som sa nejako nevedel napojiť na jej vlnu myšlienok. Nepáčila sa mi jej snaha sa silou mocou začleniť do kolektívu (pocit samoty a nepochopenia je bolestivý, ale čas strávený s nesprávnymi ľuďmi môže poznačiť ešte viac a v konečnom dôsledku sa aj tak budeš cítiť sám), nepáčil sa mi jej crush (viem, že sa často platonicky zamilujeme do zlých ľudí, but what the fuck?), nepáčil sa mi tón, ktorým rozprávala s otcom, nepáčila sa mi ani jej naivná túžba po zidealizovanej láske- aj keď to vlastne zas až tak nie. Všetky tieto veci vlastne majú hlavu a pätu a počas toho, ako film graduje sú všetky postupne opodstatnené a väčšinou slúžia len ako pobavenie (síce nie veľmi vydarené, nakoľko humor tohto filmu je neskutočne cringe, ale pointa ostáva). Čo mi však na hlavnej hrdinke vadilo najviac je paradoxne jej hlavná predstaviteľka. Tá sa síce snaží a nehrá vyložene zle, ale presvedčivo taktiež nie a ja som jej tú úzkosť vôbec neveril. Vlastne veľmi dobre nehrá ani zvyšok hereckého ansámblu, s výnimkou výborného Josha Hamiltona, ktorý ma na filme bavil zďaleka najviac. Ďalším záporom je prílišná priamočiarosť. Tvorcovia skrátka akoby od začiatku išli rovno na vec, mnoho vecí podali veľmi zjednodušene a skratkovito, postavy pôsobili len ako karikatúry, ktoré išli v prospech hlavnej hrdinky a z toho dôvodu filmu chýbala akási prirodzenosť - kúzlo, ktoré poznáme z iných podobne ladených malých nezávislých filmov. Aby som však neostal len pri negatívach, dovolím si ešte vyzdvihnúť tri scény, vďaka ktorým môžem bez akýchkoľvek zábran povedať, že sa mi film navzdory všetkým svojim nedostatkom celkom páčil a že stojí za pozornosť. Začnem prvou scénou, a teda tou, ktorá je svojou intenzitou veľmi podobná tej, ktorú som spomínal v úvode. Akurát s tým rozdielom, zatiaľčo tá vo mne vzbudzovala prevažne úzkostlivé, negatívne pocity, táto na mňa pre zmenu zapôsobila veľmi pozitívnym dojmom. Ide o ten moment, kedy sa hlavná hrdinka ide pozrieť na jej vyhliadnutú strednú školu a počas prehliadky sa zoznámi s jednou milou dievčinou, s ktorou sa nakoniec skamaráti a dostane jej číslo. Keď nasleduje scéna, ako hlavná hrdinka celá natešená príde domov, pozrie sa na mobil a nevie sa rozhodnúť či dievčine napísať alebo nie, na tvári sa mi vykúzlil úsmev a ten nezmizol ani po dobu ďalších zhruba 15 minút, pretože presne niečo také, čo sa za ten čas odohralo, som zažil aj ja a bolo veľmi potešujúce to vidieť vo filme. Bolo to veľmi stotožňujúce. Druhá cena je zo všetkých tá najemotívnejšia a herecky aj myšlienkovo najsilnejšia - dojemný dialóg medzi otcom a dcérou, kedy naplno zažiaril ľudský Josh Hamilton a svojimi sladkými slovami zahrial na srdci jak hlavnú hrdinku, tak aj mňa. Od tej chvíle sa už film nesie len v dobrom duchu a všetko je zavŕšené tou najprirodzenejšou scénou, kedy hlavná hrdinka večeria s kamarátom a začnú sa spolu baviť o Rickovi a Mortym, čo považujem za taký menší 'highlight' filmu, ktorým rovno ukončím celú túto úvahu, lebo naďalej sa o niečom rozpisovať by bolo úplne zbytočné a namáhavé. () (méně) (více)
"Eighth Grade" by som ohodnotil ako zaujímavú sondu do života štrnásťročného amerického dievčaťa, ktoré je akosi stratená sama v sebe a vôbec nevie ktorým smerom sa má dať. Bavilo ma to sledovať, občas som sa od srdca zasmial, no boli tu aj momentky, kedy som sa pre Kaylu skutočne citil trápne. A nevedel som ako to celé zo seba dostať. Elsie Fisher jej dala celkom dobrú osobnosť a myslím si, že robí maximum preto, aby pôsobila Kayla uveriteľne. Akosi som mal pocit, že vôbec nevedela čo má robiť a pritom vie druhým radiť ako sa v živote správať. Lenže takí sme občas všetci. Vieme čo máme robiť. Alebo čo by mali robiť iní. Len často to nevieme sami správne urobiť. A to je aj vždy náš najväčší problém. Ja osobne to zo svojej skúsenosti poznám. A rovnako poznám aké to je, keď sa príliš niekto snaží o to niečo dosiahnuť. Pretože nie vždy to znamená úspech, a skoro vždy to znamená, že človek robí veci, ktoré by normálne nikdy nerobil. Je tu pár scénok, ktoré sa mi vo filme veľmi páčili. Najmä otcov monológ počas scénky pri ohni a záverečné 2 videá, ktoré Kayla spracovala. Páči sa mi ako sa často v jej videách objavujú tie slovné barličky ako "like" alebo "you know". Pôsobí to veľmi prirodzene. Potom musím pochváliť Emily Robinson, ktorá za tú chvíľku čo tu bola skutočne urobila dobrý dojem novej a jedinej skutočnej kamarátky. Pôsobila veľmi milo. Veľa scénok vo filme vyplynie možno trošku divne, no na druhú stranu celé toto obdobie hľadania sa je asi najťažšie v živote. Moc si už síce nepamätám aké to bolo keď som mal 13 až 14... ale z toho čo si pamätám, tak to bolo pre mňa asi zložitejšie obdobie ako 16 alebo 18. Vtedy asi prechádzame prvýkrát veľkými zmenami a nevieme ako správne fungovať. A myslím si, že film to celkom dobre ilustruje. Určite to nie je film pre každého a rozhodne sú tu momentky, ktoré mi moc nepasovali, ale som rád, že som ho videl. Hodnotenie: B+ ()
Sonda do tela a hlavy 13-ročného dievčaťa, to je všetko ok, chvályhodný pokus. Možno tu pochváliť možno herecké výkony, ale najmä režiséra a scenáristu v jednej osobe, že to dokázal natočiť z pohľadu teenagerky a jej sveta. A rozhovor otca s ňou na konci je jediné, čo naozaj stojí za to. Lenže už prvá minúta je iritujúca, keď tá blbka tam za minútu povie asi 20 krát "like" a "You know". Slovná zásoba na úrovni krovaka. Ďalej film má byť o čom, aké posolstvo má za nechať? Vidíme tu debilné deti súčasnosti, ktoré vidia zmysel života v natáčaní videí na Instagrame a Youtube. A keď nenatáčajú, tak pozerajú videá o tom, ako najlepšie vyfajčiť vtáka. Naozaj obdivuhodné a rodičia sú iste hrdí. Film neobsahuje ani náznak kritiky alebo zamyslenia sa, či je to v poriadku. Takže summa summarum sa tento film môže páčiť len teenagerom, ktorí si prešli alebo prechádzajú rovnako plytkou existenciou. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (2)
- V původní verzi scénáře spolu postavy komunikovaly převážně přes Facebook, když však režisér Bo Burnham ukázal scénář herečce Elsie Fisher (Kayla), řekla mu, že Facebook nikdo nepoužívá. Scénář se následně změnil a postavy ke komunikaci používají hlavně Instagram a Snapchat. Kayla dokonce řekne svému otci (Josh Hamilton): „Facebook už nikdo nepoužívá.“ (hansel97)
- Herečka Elsie Fisher skončila ôsmu triedu týždeň pred natáčaním. (dwdb)
Reklama