Tísňové volání

Minimalistické drama prakticky zaměřené pouze na hlavní postavu, ze které divák hodinu a půl vůbec nespustí oči a skrz kterou je mu zprostředkováván veškerý děj a promluvy všech vedlejších postav. Příběh je založen pouze na dialozích hlavního hrdiny přes telefonní linku a dokonale to vystačuje - žádná krev, žádná akce, žádné efekty (dokážu si představit, jak rychle si tento snímek na sebe vydělá). Koncept tedy rozhodně oceňuji, nicméně ve scénáři se nachází i pár nelogických děr a ke konci se neubráníme ani jednomu opravdu ohranému filmovému klišé, což mi zážitek z tohoto snímku mírně pošramotilo. Stále však k tvůrcům chovám obdiv, že se jim povedlo zas jednou zrealizovat projekt podle rčení: „Za málo peněz hodně muziky.“ [KVIFF 2018] (06.07.2018)

"Den Skyldige" som pôvodne plánoval vidieť ešte v kine, no nakoniec sa to stal filmom na moju a manželkinu Silvestrovskú noc. A musím povedať, že ide o skutočne dobre napísaný, vynikajúco gradujúci film, ktorý ma ku koncu skutočne výborný zvrat, ktorý ma jemne prekvapil. Hoci som ho dokázal trošku predvídať, tak mal som v hlave veľké množstvo alternatív, a táto bola medzi nimi. Každopádne je to spracované efektne. Je to vynikajúca dráma a Jakob Cedergen tu dal skutočne absolútne všetko. Myslím si, že jeden z najlepších hereckých výkonov roku. Bez debaty. Okrem toho zisťujeme, že sám má nejaké tajomstvá, ktoré ho vnútri ťažia a veľmi sa rozhoduje počas tohto filmu srdcom. Na jednej strane ho to robí viac človekom, na druhej strane si uvedomujeme, že miestami je absolútne neprofesionálny, no dokážem ho pochopiť. Okrem toho nie je schopný zanalyzovať situáciu zo všetkých strán a môže to posúdiť len na základe informácií, ktoré sú mu poskytnuté. A keby som bol na jeho mieste, reagoval by som pravdepodobne rovnako. Skvelá dráma, vynikajúce napätie až do konca a rozhodne film, ktorý stojí za pozornosť. Hodnotenie: A (01.01.2019)

No je to samozřejmě strašně dobrý, takže v tomto případě věřte hypu. Tísňové volání je minimalistický thriller, který táhne herecká one ma show v podání Jakoba Cedergrena. Prakticky celý film z něho kamera nespustí oči – excelentní herecký výkon, který je navíc umocněn momenty, kdy herec nemluví, ale díky výrazům v obličeji plně cítíte jeho aktuální emoce a rozpoložení. Film se kompletně odehrává ve dvou místnostech, kde se skoro jen telefonuje – ale i tento malý prostor stačí k vytvoření hutného napětí a rozehrání pohlcujícího příběhu. Zpočátku se může zdát, že děj – ač je velmi poutavý – nemá čím překvapit. To je ale velmi mylná domněnka. Překvapivých momentů, které ovšem nejsou pouze pro efekt natlačené do děje, obsahuje příběh vícero a k tomu všemu se připravte na jeden obrovský zvrat, který vám vyloženě vyrazí dech – nečekal jsem to, dostalo mě to. Alfred Hitchcock by byl pyšný. Očekávejte příval všemožných emocí, které vás lapnou hned na začátku a po celou ideálně dlouhou stopáž vás nepustí. Dávám zatím silné 4*, ale chci to časem vidět znovu. (04.07.2018)

Rozhlasová inscenace roku 2018. Sympaticky "lindholmovsky" civilní. Zároveň však platí, že právě kvůli civilnosti jsou veškeré zvraty, na kterých to ke své škodě staví až příliš, dosti okaté od samého počátku. A, bohužel, se to nevyhnulo ani občasným logickým lapsům, které tu civilnost nabourávají. Ovšem zase až tak moc to nevadí, jelikož to záhy nabere natolik strhující tempo, že stejně není čas je řešit. (27.12.2018)

„Haló, tady policista s traumatem a nezvykle extrémně agilní dánský telefonní záchranář, říkejte mi třeba Ole, vole, jak vám mohu pomoci?“ „Tady vyšinutá huhňavá kráva Inge z Kopenhágenu. Byla jsem unesena / neunesena, vyberte si, každopádně když usoudíte, že unesena, tak můžu v pohodě telefonovat, klidně mi když tak brnkněte.“ „Dobře, dobře, Inge, klid, dýchejte a počítejte šupiny na ocase malé mořské víly, já sice kdejaké pomatené smažce obvykle okamžitě zavěsím, ale vy jste natuty unesená a v nebezpečí!!! Já teď budu hodinu a půl nudně freneticky telefonovat na všechny strany a urputně buzerovat veškeré složky integrovaného záchranného systému, a jestli do té doby neusnete, tak vás z té šlamastyky / nešlamastyky dostanu, ať chcete, nebo ne. Jsem totiž Ole, nebývale extrémně agilní dánský telefonní záchranář.“ *** Když jsem se tu brodil čerstvým ejakulátem a potoky poševního šlemu vzrušeně hekajících recenzentů, těšil jsem se na nabušený a originální nehtohryz. Ty nehty jsem si u toho nakonec opravdu do krve okousal, ale to jen proto, že jsem mobil s Tetrisama nechal v kuchyni na lince, nechtělo se mi vstávat z gauče ani spát, a tudíž jsem neměl jinou možnost, jak se jinak u téhle telefonní prudy zabavit, abych nepošel nudou. Na hovnech postavená a v žumpě končící únavná telekonference se sociálně podtrženou stračkoidní zápletkou a dramatizací podobnou volání s plechovou hubou libovolného mobilního operátora, co vám nejdříve hodinu recituje menu a nutí vás furt mačkat tlačítka číselníku, aby vás nakonec spojila s nějakým, do kýčovité frazeologické prázdnoty korporátně vytrénovaným, telemarketingovým kokotem, který váš problém stejně nevyřeší. Prostě nezáživná zápletka v nezáživném podání, jedna mimochodní věta o kuchání dětí jinak mdlý film zábavným neudělá, s kamerou celou dobu přilepenou na xichtě nějakého nordicka, co se konstantně tváří, jako by měl opruzený konečník. Ten by na Mistrovství světa v unylém telefonování dozajista skončil na bedně snad i před Tomášem Tvrdým-y, jenž tenkrát dvě hodiny po telefonu objednával beton, a Gájenem Gejnoldsem, který se snažil otravně vyžvanit z telefonní rakve. No zlatá šmrncovní Telefonní budka u Kolína! (05.11.2018)