Tři blízcí neznámí

Dokument o trojičkách, ktoré boli rozdelené po pôrode a poslané do troch rôznych kútov sveta, aby sa ako teenageri náhodne stretli nevediac o sebe navzájom, že vôbec existujú. Toto samo o sebe navnadí na zaujímavý príbeh s mnohými otázkami Prečo sa to vlastne stalo? Zistíme, že v roku 1980 sa takéto prípady dostávali do najväčších show, dnes by ostali visieť niekde v internetovom plátku. Dokument je nakrútený takou zábavnejšou formou a nakoniec prekvapí silným príbehom, ktorý spustil lavínu. (29.09.2018)

Naprosto nechápu jak je možné, že má tento "dokument" takto vysoké hodnocení, když nemá prakticky žádnou přidanou dokumentární hodnotu. Podle všeho se jedná o jednoduchý televizní dokument, což potvrzuje i jeho stopáž, která je v půlce přerušena dvouminutovým opakováním typu "viděli jste". Pokud si někdo předtím alespoň otevře Wikipedii tak se během chvíle dozví přesně to samé jako v tomto díle. Dokument staví na rozhovorech se sourozenci, jejich přáteli, rodinou a na jejich dojmech a osobních pocitech bez toho aby dal prostor k vyjádření i druhé straně nebo odborníkům na tuto problematiku. Navíc pravidelně dochází k situaci kdy dokument řekne určitou informaci a během pár minut jí popře. O samotném důvodu rozdělení se nedozvíme vůbec nic, kromě informace, že šlo o studii z 50-60.let, a jediný kdo se k ní vyjádří je asistentka, která sama říká, že jen občas zaslechla něco v kanceláři a asistent, který na dvacetileté studii strávil 10 měsíců, ale neví k čemu byla, jak byla nastavena ani jak se měla vyhodnotit, pouze popisoval chování dětí. Režisér se nám snaží vnutit pocit, že jde o velmi rozsáhlý problém, kolem kterého je obrovské utajení a že nikdo vlastně neví jestli za rohem nebude mít dvojče. Podle záběrů na veřejný popis dokumentů ke studii uložených na Yale se studie týkala celkem 9 dětí. Ke stejnému počtu dojdeme i když sečteme děti o kterých se zmiňují ostatní aktéři. Tedy rozhodně nešlo o rozsáhlou studii, protože 9 dětí prostě není ani rozsáhlý ani reprezentativní vzorek z kterého lze usuzovat statisticky významné výsledky, a tedy se není čemu divit, že nebyla publikována a ani nejde o velké množství účastníků jak se nám dokument snaží tvrdit. Navíc se nám snaží nastínit jakousi konspiraci, že se k záznamům nedá dostat protože určitá společnost nedala svolení, ale nedají možnost dané společnosti se vyjádřit. Vidíme jak jeden z bratrů volá a mluví s kancelářským chudákem, který samozřejmě vůbec nemá tušení o výzkumu před desítkami let a řekne mu, že se pokusí najít někoho kdo mu k tomu něco řekne. Co jiného by měl říct, kdyby o výzkumu věděl, pak by to teprve bylo podezřelé. V další scéně je jim voláno znovu, ale odpověď se již nedozvíme, protože je místo ní hudba. Nulová přidaná hodnota, vzájemně si odporující tvrzení v průběhu dokumentu, jen hromada pocitů bez reálných podkladů, o studii stále dokola slyšíme jen, že o ní nikdo nic neví a ještě k tomu snaha o manipulaci, aby těch pár informací vypadalo bombasticky. Kolik asi bylo v 50-60. letech rozděleno dvojčat prostě protože bylo opravdu jednoduší je udat do rodin na adopci? Víte to? Já ne a tenhle dokument vám rozhodně odpověď nedá a ani se o to nepokusí. Sami aktéři na konci přiznávají, že to jak jsou si podobní vlastně bylo jen o tom, že to dokázali správně sehrát a tedy byli zajímaví pro televizi. A z toho těží dodnes. Někdy je prostě potřeba zapojit kritické myšlení a nad tvrzeními, které vám někdo předkládá se trošku zamyslet. (26.09.2019)

Three Identical Strangers je dokument obdobného střihu jako Searching for Sugar Man. Dokument o zajímavém příběhu se zásadním twistem v polovině. Pokud tedy film chcete vidět, rozhodně si o něm nic nezjišťujte. Příběh je dost zajímavý, má značný přesah a je to celé dost neuvěřitelné. Kdyby to byl hraný film, přišlo by mi to dost přes čáru. Přesto všechno se podle mě Strangers hlavně v první půlce dost vlečou a těch 96 minut, které film má by se dalo krátit. Řemeslně nejde o nic mimořádného. Zajímavě je naopak postavena narace, střídání témat a důraz na různé věci v různých částech filmu. Samozřejmě je všechno poskládáno tak, aby to mělo co největší dopad na diváka a je z toho malinko cítit manipulace. Pokud se Vám ale třeba ten Sugar Man formátem líbil, je tohle příběh, který člověka zaujme a vybídne k zamyšlení. (A fakt si nečtěte ani komentáře na čsfd). (26.10.2020)

Jde o dokument, na kterém vynechám hodnocení formální stránky, ta je běžná a není potřeba nic vytýkat. Silnému obsahu naštěstí není na překážku. Můj komentář obsahuje spoilery, raději se nejprve mrkněte a pak až čtěte. Jde o příběh trojčat, která byla rozdělena po narození, aby se v dospělosti pak opět náhodně setkala. To spoiler asi ani není, protože je to už v popisku dokumentu a zjistíte to stejně hned v prvních cca deseti minutách. To, co následuje, je ještě mnohem překvapující. Protože nebyli jediní, stalo se to více lidem a celé to bylo vlastně součástí tajného experimentu, který se provalil až po desítkách let. Šlo o snahu zjistit, zda má na výchovu větší vliv genetika, nebo prostředí. Proto byla dvojčata přes adopční agenturu dávána programově do rodin v různých sociálních vrstvách. Podobné experimentování s lidmi je z dnešního pohledu neskutečné. Před padesáti lety byla situace ale trochu jiná. Etické otázky a morální aspekty toho bychom mohli diskutovat dlouho. Sám nechám teď bez komentáře. Jen mě zaráží a vlastně i mrzí, že výsledky celé téhle studie nebyly přístupné ani po více než padesáti letech a ani pro dotčené osoby. Pro trojčata silné čtyři hvězdy. (22.09.2020)

Tak toto je podľa mna dost overrated a vela ludi hodnoti hlavne zaujimavost konceptu nature vs nurture (geny vs prostredie) avsak komu je to relativne zname tak tento dokument v tom smere neponuka nic nové, pripadne detailnejsie, co je dost na skodu. Prva tretina ma vyslovene vytacala tak ze som to chcel vypnut, kedze vsetci boli super preafektovany "o maj gad would u believe it o maj gad" a pritom to zase ziadny zazrak neni ze niekto dal trojčatá na adopciu a stretli sa v skole ked zili poblizku. Taktiez sa dokument snazi navodit dojem nejakej lutosti/pohorsenia nad tym ze dokumentovali ich zivot pre studiu. Akoze ano je to blbe ale bohvie kto co podpísal a teda vo mne ta "lab rat" naky extra sucit nevyvolala, predsalen nikto ich nemucil, netyral ziadne pokusy, stresy, maximalne sa spýtal raz za cas par otazok za ucelom zberu informacii aka na nich jednotlivo vplyva rozdielne prostredie, proste neni to asi idealne rozdelit trojcata ale pri adopcii fakt pohoršeny niesom. Cakal som bud vacsiu zapletku, pripadne detailnejsi pohlad na rozdielnosti vo vychove/prostredi a vyvoj osobnosti, ale nebolo tam ani jendo takže suma sumarum za mna 4/10 (07.10.2020)