Once Upon a Time in America
C'era una volta in America
Vtedy v Amerike
Once Upon a Time in America
Režie:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Robert De Niro, James Woods, Elizabeth McGovern, Treat Williams, Tuesday Weld, Burt Young, Joe Pesci, Danny Aiello, William Forsythe, James Hayden (více)Obsahy(1)
Jako kluci si slíbili, že jeden pro druhého zemřou. Jako muži slib dodrželi... Newyorský gangster David Aaronson, přezdívaný Noodles, uprchne z města před federálními agenty. Vrátí se až po pětatřiceti letech. Na známých místech ho pronásledují vzpomínky na mládí, kdy začínal jako vůdce klukovské bandy v židovské čtvrti. Jeho nejlepším přítelem se stal stejně schopný Max Bercovicz. Oni a další mladíci si v dobách prohibice dokázali vybudovat silné postavení v newyorském podsvětí. Brutální násilí pro ně už od dětství bylo denním chlebem, později se k němu přidala chtivost po penězích a moci. Zároveň by však nemohli přežít bez silného přátelského pouta a vzájemné důvěry. Jeden z nich však toto pouto přerušil, když na telefonu vytočil číslo policejní stanice... Legendární sága italského režiséra Sergia Leoneho patří mezi nejlepší díla gangsterského žánru. Tvůrce ji připravoval dvanáct let, přičemž podkladem byl autobiografický román spisovatele Harryho Greye "The Hoods" (Chuligáni). Strhující epos o násilí, moci, vášni a solidaritě uvedl Leone na MFF v Cannes v roce 1984 v téměř čtyřhodinové verzi. Američtí distributoři si v době premiéry vynutili zkrácení filmu zhruba o hodinu. Dílo tak značně utrpělo a vinou toho nezískalo žádnou oscarovou nominaci. Uznání kritiky i diváků si film v USA získal až později, po uvedení plné verze na kazetách a DVD. (Česká televize)
(více)Recenze (1 051)
Príbehovo asi bezkonkurenčne najlepšia krimi-gangsterka akú som doposial videl. Film, ktorý sa dá NAOZAJ nazvať dieľom majstra. Odvážne scény utvrdzujúce reálny svet prostredia do ktorého je dej situovaný, ako aj postavy stvárňujúce skutočný charakter ľudí. Robert De Niro ukazuje ako inak obrovské umenie no ostatní herci sú taktiež ohromní. Z môjho pohľadu sú tieto aspekty kľúčové a filmu zabezpečili bezpochyby veľký úspech. ()
"Noodles... I slip... ped." Srdeční záležitost brilantního Leoneho, který pracoval na scénáři k filmu přes 12 let. Můj nejoblíbenější hudební skladatel Ennio Morricone. A jeden z mých nejoblíbenějších herců Rober De Niro. Už z tohohle se dá vydedukovat, jak moc mi Tenkrát v Americe sedlo. Jednotlivé časové úseky se parádně prolínají a v kombinaci s Morriconeho hudbou vytváří takovou atmosféru, kterou jen tak někde nenajdete. Po 4 hodiných si budete říkat, proč to k sakru nemá ještě o hodinku víc, neb i přes délku filmu se nemáte šanci nudit. I když po prvním zhlédnutí stále pár věcí nechápu, můžu s naprostým klidem zařadit do svého laického top x. Tohle je prostě dokonalost. ()
Těch 139 minut které zde čsfd uvádí je poměrně dost zavádějící, koukám na film hodinu a pak se teprve dozvím, že mě ještě 2 a tři čtvrtě hodiny čeká. Nicméně parádní film, jen mám dojem, že jsem viděl nějakou upravenou verzi, kde vzpomínky šly chronologicky po sobě. Jediná věc, která tento film kazí je autorova úchylka ve znásilňování. WTF scéna v taxi je tak odporná a zbytečná, že jsem měl chuť plivnout na obrazovku. Nicméně jsem se bavil a je zde odvedena kvalitní filmařina. 90% ()
Dodnes jsem nevstřebal zážitek z tohodle filmu. Miluju mafiánský prostředí a tohle je absolutní top. De Niro je herecký mafiánský bůh. ()
to co se odehrava v prvni pulhodine jsem jeste nikdy nevidel... nema cenu to komentovat, musi se to videt, skoda jen ze zbytek filmu se nenese aslespon castecne v duchu prvnich 30 a poslednich 10 minut, to bych prekous i tech par chyb co ve filmu jsou a oznacil za genialni epos, ale takhle je to ,,jen" hodne pekny film, ktery ma chybky :) 4,5 zvedy... ()
Direktorská edice je trochu 'brutálně moc' zdlouhavá, ale nic to nemění na tom, že je to výborný film. No gangstas wonna be, just true gangsters! A to už od mala. Ty flashbacky byly celkem cool, a nejen to, fakt rád jsem nahlídl do židovské Ameriky v padesátkách. Pěkný mafiánský film. ()
Král westernu Sergio Leone odmítl režírovat Kmotra, aby měl čas promýšlet svůj velký sen - zfilmování mafiánského románu Harryho Graye, jehož děj pokrývá více než čtyři desetiletí. Z pohledu dneška je možné konstatovat, že dobře udělal. Natočil ohromujicí ságu o skupině čtyř nerozlučných židovských zlodějičků, kteří v newyorských ulicíc bojují s prohibicí, konkurencí i samotným životem. Rafinovaně vystavěného snímku, který si střídáním časových linií v ničem nezadá s Pulp Fiction, nebudete mít dost ani po třech hodinách a padesáti minutách, které mu režisér nakonec střihl. Od úvodní sekvence, která je koncipována jako opiový sen hlavního hrdiny Davida Noodlese (Rober De Niro), se divákova pozornost zvědavě upíná ke každému detailu v naději, že bude objasněno něco z toho, co Noodlesovy halucinace naznačily. Než však do sebe všechna kolečka zapadnou a dovedou snímek k překvapivému rozuzlení, projde divák spolu s Davidavými vzpomínkami historií jedné newyorské party podnikavých kluků, kteří od dětství měli jasno v tom, že přežijí jen tehdy, budou-li držet při sobě. Dospělé uvažování i uvědomělá gangsterská loajalita v kolektivu třinactiletých dětí ohromuje stejně jako vyzrálý a sebevědomý herecký projev tehdy rovněž třináctileté Jennifer Connellyové v roli Davidovy lásky Deborah. Režisér ve filmu zúročil všechen svůj um a vrazil do něj to, co měl nejraději - pomalou, dramatickou kameru, atmosféru dusnou až k zalknutí, tragedii nenaplněných citů drsných mužů k silným ženám, přátelství až za hrob i nejpodlejší zradu. A samozřejmě hudbu Ennia Morriconeho... ()
Tady už bylo asi řečeno úplně vše. Funguje tady naprosto každá malinká část filmu, kterou Leone poskládal do naprosto geniální formy. Pro mě osobně jeden z nejlepších filmů všech dob, který by se určitě vešel do mé TOP 20. ()
Majstrovské dielo ()
Dojmu po tomhle veledilu mam az neprijemne mnoho,neprijemne proto, ze jsou zde i hodne negativni.Prvne musim pet odu na Leoneho ktery mel opravdu obrovsky koule takovyto mega epos natocit.Film me imponoval svou propracovanosti a obrovitosti,naopak v detailech jsem pocitoval zklamani.Ja milovnik dlouhych knih a filmu,jsem tu delku tentokrat nestravil,zejmena v druhe puli se objevovali chabe petiminutovky,coz se da sice u 4 hodinoveho filmu pochopit ale dojem to nepochybne kazi.Bohuzel me prekvapila i neforemna hudebni kompozice od meho milovaneho Morriconeho,ustredni melodie vsech 3 obdobi byla skvela,ale celkove mi ta jeho hudba do tohoto filmu nepatrila,byla proste malo jazzova a malo gangsterska,skoda mistre! Prvni dve a pul hodiny hodnotim urcite na 100,ale v druhe pulce se objevili nedokoncene zapletky,spatne masky a podobne chyby kterych jsem si bohuzel vsiml.Urcite planuji druhou dlouhou projekci protoze to byl Zazitek s velkym Z, ale zatim musim zklamane dat jen...80% ()
Bezpochyby výjimečný film, byť ne úplně můj šálek kávy. Vizuálně dokonalý, a přitom nikdy neztrácí lidské měřítko. Příběh běží přirozeně, přitom zcela nepředvídatelně. ()
Poslední film Sergio Leoneho se opět povedl. Jak je u něj zvykem, je to skvěle zrežírováno. Scénář je doslova naplněn geniálním příběhem, který je skvěle zahrán úplně všemi, hlavně ale Robertem de Nirem. Je to romantické, emotivní, sexy, drsné, krvavé. Ty čtyři hodiny utečou opravdu rychle. A jako vždy potěší hudba, Ennio Morricone musí být jeden z hudebních bohů, protože to co předvedl, je neskutečné. ()
Neskutečný FILM, který se svým tempem nikam nežene, čímž diváka dokonale pohltí. Úžasná atmosféra, nádherná hudba, skvělý De Niro a mistrovským způsobem vyprávěný děj, jehož rozuzlení na mě ale z nějakého důvodu, při vší té vybroušenosti, nezapůsobilo věrohodně a nedává mi moc smysl. Budu si ty čtyři hodiny muset zopakovat. ()
Nádhera! Souhlasím s některými komentujícími, že tři hodiny jsou málo, já bych jich snesl i pět, protože ten film se nese tak velmi poutavě, že ani čas nevnímáme. Výborný, strhující příběh o přátelství a mafii. V čele můj oblíbený, skvěly Robert De Niro, který je zde jako vždy bezchybný. A i ostatní herci hrají bezchybně a přesvědčivě tento příběh. Opravdu tohle musí vidět každý, kdo má k podobným dílům alespoň trochu nakročeno. Je to více než film. Na stejné úrovni jako kmotr, možná i o trochu lepší.. ()
Jeden z nejlepších filmů co jsem viděl. Nenechte se odradit délkou, fakt to uteče! Vynikající práce mistra Leoneho. ()
Epická freska mistra Leoneho, ten nejgrandióznější epitaf filmové historie a konečná determinace jeho filmového božství. Brilantně vystavěný příběh o přátelství, jež ani smrt nerozdělí, a o lásce, jíž i mafiáni s absencí elementární morálky podlehnou. Leonemu se povedla naprosto neskutečná implementace snu každého slušnějšího režiséra o filmu, který překlene více generací a hlavně se stane normativním prvkem budoucích děl svého subžánru jako takového. Smekám pomyslný klobouk, odhazuji ho v širou dál a dojetím zamačkávám slzu. V Tenkrát v Americe si sedlo vše takovým způsobem, že si až začínám myslet, že nejenže nosil Leone celý scénář v hlavě, scénář, na kterém pracoval dvanáct let, ale že snad i od první chvíle věděl, koho do jaké byť sebemenší role obsadí, který z komparzistů kdy projde před kamerou, nebo po kterém záběru bude pauza na oběd. Vše je prostě tak explicitně vysoustružené do sebemenších detailů, že jiný pocit z tohoto filmu ani mít nemůžete. Co se týče narativní stránky, tak vůbec nevadí, že střídání doby není nijak obrazově zvýrazněno, neboť tu máme génia Ennia a jeho nesmrtelnou hudbu. Musím se přiznat, že napoprvé se mi to strašně líbilo, ale úplně mě to neohromilo, až při dalších projekcích mě to začalo pohlcovat čím dál víc, objevoval jsem stále nové struktury příběhu, a nakonec se to pevně usadilo v mojí top 10 a v mém srdci filmového fanouška, a dostal jsem se až do dnešního stavu naprostého odevzdání. Jedinou slabinou tohoto mistrovského díla je ta strašně krátká stopáž, neb ty čtyři hodiny utečou jako nikdy. Závěrem bych se chtěl omluvit za tento expresivní komentář, ale dle mého názoru se jedná o jeden z pěti nejlepších filmů historie, o čemž bych se snad i hádal, a tak jsem se „rozněžnil“. __ „Víte, pane ministře, já mám taky jeden příběh. Je trochu jednodušší než ten váš. Před mnoha lety jsem měl přítele. Udal jsem ho, abych mu zachránil život. A oni ho zabili. Jenže on to tak chtěl. Bylo to skvělý přátelství. Dopadlo to s ním špatně a špatně to dopadlo i se mnou... Už spoustu let jsem neměl v ruce pistoli. Nemám zrovna nejlepší oči. Třesou se mi ruce. A já bych vás nerad minul." ()
Perfektní hudba od Moricconeho, ostatně jako vždy. Ale jinak mě ten film moc nebavil. Prostě tyhle mafiózo špagety černý kníry nemusím. A ta přepálená stopáž, ufff, asi v polovině už jsem nevěděl co se stalo na začátku a kdo je kdo. ()
Musím tomu dát plný počet. Mnozí si mohou stěžovat na délku, ale to je podle mě naprosto hloupá poznámka. U filmu takové komplexnosti nemůžeme vůbec koukat na to, jak dlouhý je, ale jestli je jeho délka adekvátní. A já musím říct, že ano. Tohle není typická gangsterka typu Kmotra nebo Goodfellas. Tohle je obsáhlé dílo o přátelství, lásce a vlastně životu jako takovém. To lze vidět i na prostém faktu, že se Leone na samotný newyorský underground moc nezaměřuje. Zaměřuje se na postavy a jejich vztahy, které jsou vykresleny do naprosté dokonalosti. A ten konec. Takhle si přesně představuji nejednoznačný konec. Dává vám na výběr z různých logických interpretací a je jen na divákovi, jakou z nich přijme. Takže znovu, tohle není gangsterka, tohle je mistrovské dílo. ()
//OUATIA// Tak jsem si konečně našel téměř čtyři hodiny času a odbyl si filmový rest, který se mi připomínal již pár let. A můj závěr? Jsou dva typy lidí, ti kteří si myslí, že Robert De Niro byl nejlepší jako mladý Vito Corleone, a pak ti, kteří mají sílu obětovat čtyři hodinu téhle filmové poezii. Jde o vrcholné dílo největšího italského filmotvůrce, který si zde plnil přes všechny překážky svůj sen. Někteří by určitě řekli, že jsem asi zapomněl na o šestnáct let starší Tenkrát na Západě, což je bezpochyby skvělý snímek a neuvěřitelně cenný přínos filmu, ale zkrátka tohle je ještě o kus výš. Celý snímek se pečlivě připravoval celých 12 let. Mafiánské filmy jsou tak vděčné téma, které baví lidi už několik desítek let, všichni by Vám řekli, že vrchol všeho je série Kmotr a já bych asi neoponoval, jelikož první snímek z roku 1972 je opravdu v jistých chvílích lepší než OUATIA ("Once Upon a Time in America"), a to především na svojí charizmatické postavě Vita Corleoneho, ale tohle je zkrátka jiné a ještě kus výš... Coppola se soustředil na prodání všelijakých mafiánských znaků a vykreslení téhle komunity jako něco neuvěřitelně poutavého, navíc měl zkrátka jiné postavení v branži - dostal nejlepší herce - a výsledkem je obrovský kult, jaký okolo celé trilogie vznikl. Nicméně tvůrci se to zde rozhodli udělat jinak, a ten oblouk, jaký Kmotr dělá napříč celou sérii si OUATIA zvládá představit v jednom celém kuse, čímž v podstatě říkám, že první Kmotr je třetinový... Nicméně kdyby jste si pustili tu skoro desíti hodinovou verzi, tak ani s přidáním všeho extra materiálu, to zkrátka není jako tohle.. Viděl jsem nad stovky filmů, ale je tak pět z nich pro mě má takový nádech velkofilmu, tím jak vypadají. Jde o takový mix romantizace a takové elegance, který zvládá jen pár snímků - třeba Casino od Scorseseho - u nichž máte pocit, že sledujete něco více, že ten film není umělé dílo, ale záznam něčeho, co se mohlo stát, kdy jste v tom dokonale ponořeni. Tohle je zkrátka mistrovský kousek, který by hledal konkurenci hodně obtížně. Táhlé záběry, které využívají možnosti stopáže, díky nimž divák má možnost se pořádně zahledět do každé scény a lépe se vžít do dění. Velkým přispěvatelem kvality jsou také kostýmy, které pomáhají postupovat v čase, a tak je třeba De Niro posouván v čase jen různým líčením a parukami, jenže ono je to tak dobře provedeno, až bych spíš věřil, že je snímek natočen později a jen díky počítačovým efektům je De Niro omlazen. Jak je tomu i u Tenkrát na Západě, i zde má neuvěřitelné kouzlo hudební složka a skladba Yesterday (znám tak nanejvýš dva lepší songy) má takovou sílu, že i přímo na koncertě Beatles by se museli snažit. Tento snímek nevypráví jeden příběh, nesnaží se vést lineárně, ale jde o pečlivý náhled do života jedné skupinky kluků, později mužů... A to já žeru! Nejprve je nám představeno dětství hlavních hrdinů, kde jasně najdeme paralely s našimi Bylo nás pět. Tohle je asi nejzdlouhavější část, která se nám snaží nastínit, jací opravdu jsou naši hrdinové a proč řeší, co řeší. New York pohledem naivních klukovských očí, kteří dělají, co můžou, aby rychle dospěli. Má to skvělou atmosféru a jde o tu opravdovou pohodu, která se přenáší i na diváka, ale jak je všechno krásné, tak se to i rychle zesere. Tohle je to síto, které odradí akorát, že ona je tak hravá a tolik nadčasová. A co více, je důležitá pro nastavení vztahů, ale uznávám, že nemá takový tah a s ohledem i na to co snímek řeší později, nepůsobí tak špičkově. Jakmile ale příběh postoupí a na scénu se dostávají hlavní castingové hvězdy, nemá to chybu. Trošku zamrzí, že skočíme přes ten rozvoj byznysu a ctíme čas podle hlavního hrdiny Noodlese, který kvůli času ve vězení, není u vzestupu hlavních aktérů a přímo se neúčastní vzniku "impéria". Jsem i pro dát si nějakou hodinovou odbočku, kde to krok po kroku uvidíme, ale každý by pak remcal, kdyby se objevil pak Noodles, že už na něj vlastně zapomněli... Jenže aspoň už pak dostáváme plnohodnotné postavy, které díky strávenému času v dětské podobě moc dobře známe. Tady začíná zabírat celou měrou ono žánrové kouzlo a nám před očima roste charakterový vývoj všech postav. Nikoho nenapadne udělat z toho rázem nějaký jednosměrný příběh, že by šlo jen o splnění jednoho úkolu, či projití jedné cesty. Ne, pořád v neuvěřitelně pečlivé filmařské práci proplouváme životem našich hrdinů. Hoši se bavili dobou a využívali ve velkém, jako Al Capone, možnosti prohibice a Noodles jen naskočí do zajetého byznysu. Ale jak to bývá kluci jsou kluci, a tak ve všech těch svých "akcičkách" si pořád dokazují svoji nadřazenost a vybíjejí si ji třeba na znásilňováni žen. I když bych asi čekal, že hlavní hrdina Noodles zde bude polidštěn a toto chování se mu bude příčit, tak na to zapomeňtě. Všichni vědí, že to není svatoušek a má za sebou řadu let ve vězení, což mu ještě více pokřivilo charakter, a tak je v podstatě ze všech nejhorší. Těhle scén dopouštění se nasilí na ženách je zde hodně a nikdo absolutně nemá záměr si nic přikrášlovat (děj si na dával pozor na vývoj i tohohle chtíče, a tak kluci už jako malý měnili sladkosti za povolnost dívek). Impérium vzkvétá a hoši jsou nedotknutelní, anebo je přeci jen doběhne zákon? Divák už na tohle zná odpověď od samého začátku, jelikož OAUTIA je od prvních chvil prodáváno jako vzpomínání starého osamoceného, rukou zákona osahaného, Noodlese... Nejde napsat konstruktivní komentář k něčemu tak masivnímu, tohle si musí každý prožít. Je to o tom si sednout, zapnout to a po čtyřech hodinách zase vypnout. Energicky vyčerpávající jízda, při níž máte pocit, že sedíte 60 let Noodlesovi za krkem. Přelomový kus v dějinách a jeden z nejlepších filmových děl. Snad jen škoda, že finančně šlo o propadák, ale při představě, že si vybíráte film a vidíte zde tu stopáž, tak ať milujete filmy sebevíc, tak OAUTIA a čtyři hodiny pozornosti je opravdu zkouška. Ovšem nelituji ani vteřiny, kterou jsem mohl obětovat spánku a jsem hrdý, že existuje tak láskyplný snímek... Opravdovou láskou k tomuhle filmu je, že si ho zas a znovu pustíte, namísto toho, aby jste třeba strávili celé dopoledne někde v přírodě. Nechápu, jak něco takového mohlo vzniknout a ještě více, že ani po letech další tvůrce nepochopili, kde je ta nádhera, že to není zadarmo, aby mafiáni fungovali po tak dlouhý časový úsek. A i když se o to třeba ten Irčan pár let dozadu pokoušel, tak neměl takovou energii ani na startu. Tohle má všechno a definuje to pro mě film! Děkuji Sergio, děkuji Bobby! 100% () (méně) (více)
Související novinky
Ennio Morricone - The Official Concert Celebration
Ennio Morricone - The Official Concert Celebration bude unikátní hudební událost s velkolepou produkcí, jejímž kurátorem je samotný Ennio Morricone. Pražský koncert se bude konat 6. dubna 2024 v O2… (více)
Zemřel herec Burt Young
Ve věku třiaosmdesáti let odešel americký na Oscara nominovaný herec Burt Young, mnohým fanouškům známý zejména svou rolí Paulieho Pennina z populární série filmů o Rockym Balboovi. Deníku New York… (více)
Zemřel herec Treat Williams
Ve věku jednasedmdesáti let zemřel americký herec Treat Williams, většině diváků známý zejména díky ztvárnění jedné z hlavních rolí v muzikálu Vlasy režiséra Miloše Formana. Smutnou zprávu médiím… (více)
Vzkříšené studio Titanus chystá pokračování Phenomeny
Pokud jste fanoušky klasické italské kinematografie a máte něco nakoukáno, možná si vybavíte i logo legendárního studia Titanus. Tato produkční a distribuční společnost byla založena už v roce 1904… (více)
Kriminálna dráma režiséra Sergia Leoneho sa už dnes radí medzi najdôležitejšie diela svetového filmu. Je jej miesto na tomto pomyselnom piedestáli však oprávnené? Príbeh o tých "dobrých časoch" v Amerike sleduje hlavnú postavu Davida "Noodlesa" Aaronsona (Robert De Niro) a jeho partiu, ktorá sa už od mladých čias potulovala newyorskými ulicami a páchala drobnú trestnú činnosť. Príbeh tejto mladej partie z taliansko-židovskej štvrte však nekončí iba pri drobných krádežiach. Ako roky plynuli, chlapci zatúžili po väčšom bohatstve, až sa z nich postupne vyformovala tradičná taliansko-americká mafia. Takmer štyri hodiny trvajúce filmové dielo z roku 1984 tak nie je skúpe na bohatosť príbehu, viacero dejových zvratov medzi postavami a pre mnohých divákov zároveň nesie aj akýsi filmový kult, o ktorom by sa ale dalo dosť polemizovať. Zoberme to však postupne a začnite od príbehu. Ten začína pomerne pomalým tempom. Veď kam by sa tvorcovia hnali, keď majú k dispozícii štyri hodiny, že? Pomalý začiatok sa ale časom rozbehne a divák dostáva možnosť sledovať spomínané začiatky mladej zločineckej partie, nevediac pritom, že práve sleduje najlepšie časti filmu, pretože kvalitou deja sa na ne už film v žiadnej nasledujúcej časti nedotiahne. Ba naopak, úroveň príbehu ide ďalej nadol, v mnohých pasážach nemusí baviť, ale je pozoruhodné, že aj napriek tomu je príbeh stále oveľa kvalitnejší a zaujímavejší, než je tomu napríklad v celej sérii The Godfather. Hoci aj tu dostávajú priestor viac medziľudské vzťahy pred akciou, vyznievajú o niekoľko stupňov lepšie. Ak však podstatnú časť deja nechceme porovnávať so žiadnym iným filmom, tak na diváka nepôsobí tým najoslňujúcejším dojmom. Zrejme preto, že sa na ňom výrazným spôsobom podpisuje dĺžka stopáže. Ale tomu sa nemožno čudovať. Ak by sa niekomu podarilo natočiť štvorhodinový trhák, ktorý by zaujímal diváka od úplného začiatku do úplného konca, vtedy by sme mohli povedať, že sa jedná o najlepší film, aký bol kedy vôbec natočený. V tomto prípade sa to ale ani zďaleka nedeje. Krivka diváckeho záujmu zo začiatku síce stúpa, ale čím viac postupuje dej, tým viac ide krivka zase smerom dole. Zdvihnúť filmovú kvalitu sa snaží pestré herecké obsadenie, ale povedať, že sa mu to darí, by nebola pravda. Robert De Niro vo svojej filmovej kariére okúsil role, ktoré mu nielen lepšie sedeli, ale ich aj lepšie stvárnil. Jeho hlavnú postavu v tomto filme dopĺňa početná plejáda postáv vedľajších, z ktorých však žiadna výraznejšie diváka neosloví. Viaceré z nich dokonca pôsobia nepríjemne a nesympaticky, najviac zo všetkých určite James Woods, ktorý takýto dojem zanecháva v akejkoľvek roli, ktorú stvárňuje. A aj keď možno dva najdôležitejšie filmové faktory v tomto prípade zaostávajú za diváckym očakávaniami, predsa sa aj tu dajú nájsť minimálne dve veci, ktoré snímok zachraňujú - výprava a hudba. New York akejkoľvek doby je famóznym miestom na zasadenie filmového deja, ale prohibičný New York tridsiatych rokov a špinavý New York prelomu šesťdesiatych a sedemdesiatych rokov, tak to sú dva vôbec najlepšie filmové New Yorky, aké možno zvoliť. A lokácií z obidvoch období si divák vo filme užije pomerne dosť, pričom všetkým kraľuje dnes už legendárny záber na Manhattan Bridge z brooklynskej Washington Street. A do pozadia toho všetkého zasadená hudba Ennia Morriconeho vytvára niekoľkonásobne lepší dojem, než príbeh, ktorý má svojimi tónmi len sprevádzať. Once Upon a Time in America možno považovať za mierne nadhodnotený film, ktorého príbeh, ale vlastne ani nič iné, nie je na tak dobrej úrovni, aby sme sa o tom mohli baviť ako o nejakom filmovom kulte. Na druhú stranu to však nie je ani zďaleka najtragickejšie dielo pod Slnkom a minimálne spomínaná výprava v spojení s hudbou sú niečím, vďaka čomu divák na film hneď len tak nezabudne. Tento, vďaka dĺžke stopáže, vyčerpávajúci snímok naplno ocenia zrejme iba skutoční milovníci klasických gangsteriek, pričom pre všetkých ostatných to bude skôr iba pekne zdĺhavá a priemerná filmová jazda dobovým New Yorkom. () (méně) (více)