3 dny v Quiberonu

Nádherný film, který nemá problém ukázat duši a emoce velké herecké hvězdy jedné dékady. Hodně intezivní prožitek, když se přes plátno prakticky inimně sbližujete s někým jako je Romy. Z výkonu Marie Bäumer jsem naprosto uchvácen, takovýhle herecký nastudování žijící postavy předvést americká herečka, jde rovnou do nominace na zlatoplešku. (23.10.2018)

Už to bude pomalu 10 let od životopisu Romy Torstena C. Fischera, ve kterém hlavní roli ztvárnila Jessica Schwarz. Dnes máme jako Romy Marii Bäumer v intimní epizodě ze sklonku jejího života. Předchozí životopisný film se zaměřil na 60. léta, tentokrát jde o zachycení atmosféry na začátku 80. let. Nikdo doposud neměl odvahu na ten německo-rakouský zázrak z 50. let, ani na francouzská 70. léta, což jsou mnohem tradičnější vrcholy kariéry fenoménu Schneider. Ale budiž, soudobý trend životopisů se vyhýbá velkým časovým úsekům jak jen může, móda velí prožít s hvězdou jen pár dní, týden už je přeci jenom příliš dlouhá doba. Takže 3 Tage in Quiberon vypráví spíše o médiích a vztazích mezi hvězdným objektem (v tomto případě Romy v době před La passante du Sans-Souci), lidmi ze soukromí (v tomto případě její přítelkyně z dětství Hildy Fritsch), novináři (Michael Jürgs zde získal nesmrtelný portrét) a fotografy (dávný přítel Romy Robert Lebeck). Komorní drama se škálou emocí v uzavřeném prostoru, to je přeci oblíbený formát. Tak proč ty emoce nefungují? Portrét zralé Romy je naprosto v pořádku, arogance vůči generaci Sissi je směšná a neznalost kariéry její matky Magdy Schneider spíše trapná než co jiného. Ale dnešní trend miluje vyprávění ve zkratce bez složitých úvah, příliš mnoho dat, informací a názorů by mohlo uškodit. A proto je výsledný film tak úspěšný, festivaly tleskají a někdo by mohl být nadšen i z té černobílé estetiky. #DasFilmFest (24.10.2018)

I když o echt tragických posledních letech Romy Schneider nevíte (jako já) před projekcí ale lautr nic, tak režisérce Emily Atef se daří svébytnou posmutnělou emotivní sychravou náladou, kde se střídají letargická deprese se záchvěvy činorodosti, a atmosférou neodvratného blížícího se konce, je nebývale podmanivě navodit. Což je počin ještě o to více fascinující, že se jí to daří na omezené ploše několika mála hotelých prostor, a to aniž by jakoukoli z těch tragických událostí ztvárnila či byť jen mezi řečí zmínila. (24.10.2018)

Marie Bäumer je vynikajúca Romy Schneider... Ale, celý ten emocionálny portrét jednej hviezdy, ktorá už rok na to mala nešťastne zahynúť je naštrbený tým, že vlastná dcéra proti filmu protestovala - vraj nepila a závislá nebola, v kúpeľoch bola z úplne iných dôvodov. Rovnako tak protestoval aj jej exmanžel, že je to celé totálny výmysel... A to fakt filmu škodí. Ako fikčný pokus odhaliť zraniteľnú a uboleu dušu ale film určite obstojí. (21.03.2024)

Životopisný film sa dá nakrútiť mnohými spôsobmi a výňatok z určitého dôležitého životného obdobia podľa mňa funguje lepšie, ako súhrn celého života a preskakovanie zo scény na scénu po dlhých rokoch. O Romy Schneider v podstate vedia fimoví fanúšikovia a fanúšikovia bulváru staršieho veku všetko a tento film im aj to, čo sa o herečke rozprávalo, potvrdí. Atef ale necháva každej zo štyroch hlavných postáv dostatok priestoru aj na to, aby sme pochopili aj zmýšľanie ľudí, ktorí sú dôležití viac menej iba preto, lebo sa točia okolo hviezdy. Pričom nemusí ísť nutne o kritiku, dôležitá je aj otázka, kým by bola Romy bez nich. Prirovnanie k slnečnej sústave by nebolo od veci, osobne by som do svojho filmu o nejakej veľkej hviezde nejakú podobnú metaforu namontoval. (04.10.2018)