Zabijáci rozkvetlého měsíce

Ve scéně námluv, kdy Ernest s Mollie sedí po večeři mlčky u stolu, je to Ernest, kdo nedokáže chvíli nemluvit a nehýbat se; pořád sebou šije a něco povídá. Scorseseho film je přitom spíš na Ernestově straně, než aby souzněl s klidnější Mollie. Potenciálně tichou scénu, u které jsem čekal, že aspoň pět deset vteřin záběr ulpí na mlčících postavách v dvojzáběru, záhy utíná střih. A neposednost a umluvenost je nakonec typická pro celé Zabijáky rozkvetlého měsíce, kde sice dostává prostor každá mikroakce, každý článek tragického řetězce, ale navzdory mamutí stopáži film ani na moment nespočine, nezastaví se, aby všechnu tu hrůzu zpracoval. Co naplat, Scorsese točí filmy podobné tomu, jako sám mluví: jsou to takové motorové myši, důkladně naolejované, hodinářsky přesně seskládané hračky, o tom žádná, ale nedokáží na vteřinu zavřít zobák, přestat se efektivně hýbat mezi záběry a sekvencemi. Není to přitom jen estetický, ale i etický problém. Když Scorsese takto natočil třeba Mafiány, dávalo to jakž takž smysl. Mohli jste říct, že bezskrupulózní sociopatické mordování lidí film ztvárňuje přehlíživě, s distancovanou a snad lehce pobavenou bezcitností, s chladnou krutostí proto, že přesně takoví (a navíc užvanění) jsou i samotní protagonisté. Jenže co tady? Má podobně kruté, strojově procedurální vyprávění místo i ve filmu, jako jsou Zabijáci, kde bychom alespoň papírově měli souznít i s optikou obětí? Podle mě ne. Scorsese poslední dobou točí filmy zhruba stejně dlouhé, jako je Jeanne Dielmanová, a přestože se toho v nich odehrává nepoměrně víc, nechávají mě zvláštně lhostejné, s respektem vůči řemeslu, ale vnitřně prázdné. Oproti tomu opus magnum Chantal Akerman portrétuje něco tak skromného, jako je život ovdovělé ženy v domácnosti během několika dnů, ale dokáže se mnou absolutně pohnout jen tím, že naruší Jeanninu rutinu; že jednoho dne po odpoledne stráveným s kunčaftem prostě převaří brambory a pak už se to jenom veze. Scorseseho novinka trvá subjektivně o hodinu míň a upřímně řečeno jsem doufal, že po závěrečné jevištní rekapitulaci přijde poslední akt filmu, kde budeme sledovat dožívající Mollie, její běžné denní úkony nebo zkrátka všednost poté, co se celá zápletka uzavřela. Nic z toho ale nepřišlo, film si vystačil se stručným faktickým (a snad i zábavným, haha) shrnutím. V nějakém tweetu jsem četl, že Zabijáci vůbec nevypadají jako film 80 letého režiséra a že tady snad Scorsese pro sebe objevuje nějaké nové obzory. S tím nesouhlasím. Scorsese maluje s menšími obměnami pořád tentýž obraz-pohyb, akorát teď na to má větší plátno. (29.10.2023)

„SMÍCHÁME RODINY A PENÍZE POTEČOU SPRÁVNÝM SMĚREM. PŘÍMO K NÁM… “  Tragickej příběh z americký historie o „vyhlazování“ kmene Osedžů, plnej přetvářky a touhy po majetku, v mistrovským podání Scorseseho, DiCapria, Lily Gladstone, De Nira, scénáristy Rotha a kameramana Prieta. Pomalu a precizně zdokumentovaná (a odvyprávěná) historická událost, která mě vlastně (třeba oproti Oppenheimerovi) ani chvilku nenudila. A čím míň o tom všem budete vědět, tím líp (před projekcí pochopitelně…).  /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film byl natočen podle stejnojmenné knihy Davida Granna, která vyšla v roce 2017. Filmová práva stála 5 mil. USD. 2.) Autor hudby, Robbie Robertson, zemřel dva měsíce před premiérou. Film mu je věnován. 3.) DiCaprio měl původně hrát Thomase Whitea, agenta Úřadu pro vyšetřování. Za film dostal honorář 30 mil USD. 4.) Film měl světovou premiéru na 76. ročníku festivalu v Cannes a na konci projekce sklidil devítiminutový potlesk ve stoje. 5.) Thx za titule „???“.  ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (28.10.2023)

Skoro to vypadá, že filmy, které se dneska netočí, se vlastně točí každou chvilku. Po Nolanově Oppenheimeru se do kin dostavil i Scorsese a natočil v poslední době docela oblíbený žánr; podobně jako třeba Klan Gucci se jedná o rozmáchlý a časově náročný příběh z přitažlivého prostředí, který je vlastně jen umně skrytým mafiánským filmem. Ale kdo jiný by měl mít právo něco takového udělat než právě Scorsese. Přistoupil jsem na to, že sleduju de facto jednu sérii seriálu, akorát v kuse a bez možnosti odejít kdy chci na záchod. A tvůrci se mi odměnili přesně tím zážitkem, který mám na kvalitních dlouhých filmech rád - ponořím se do jejich světa a zapomenu na to, že jsou dlouhé a opravdu neřeším, že tam zrovna tahle scéna úplně nezbytně nemusela být. Ono ponoření do světa se mi zkazilo až na konci, kdy se stane v souvislosti s policejní a soudní prací několik divnomomentů a návazností, které jsem nepochopil a které přičítám překotnému střihu. Jinak jde ale o režisérsky pevně uchopenou látku a úvodní objetí De Nira s DiCapriem bylo dojemné, než si člověk uvědomil, jaké krásné svině to tentokrát hrají. (09.11.2023)

Další Scorseseho dokonale inscenované retro s anti-hrdiny, prohnilými korupcí a prolhaností až do morku kosti. A tragédií obětí, snímanou tradičně s emocionálním odstupem. Tedy s výjimkou hlavní postavy indiánky, které likvidace není na několika vteřinovou scénu prostřelení hlavy. Je tady potřeba mít tento Martyho rázný vypravěčský styl rád. Já s ním měl vždy trochu problém. Robert De Niro si královsky užívá dalšího manipulátorského kmotra, tentokrát s tváří hodného strejdy. DiCaprio zábavně variuje všechny své herecké trademarky v rozpolceném blbečkovi s negativně zakřivenou pusou. A ve velmi malé roli zazáří Brendan Fraser. Lily Gladstone je minimalistickým hereckým projevem s uhraničivým pohledem křehká, odevzdaná a důvěřující. Brutální stopáž podporuje absolutní dějovou komplexnost snímku epických rozměrů, ale taky navyšuje počet postav a událostí kolem nich, ve kterých jsem se již v závěrečném resumé trochu ztrácel. Rytmicky monotónní, ale díky neustálé pulzující hudbě živé a zlověstně gradující vyprávění o skličujícím bezpráví osvobozujícně osvěží nástup začínajících agentů FBI s jejich profesionální metodičností. Na takové taktiky zákona v té době kriminální skupiny pošuků nebyly zvyklé. Milé cameo překvapení ve slavnostně střiženém epilogu. Myšleno slavnostně na cestě za oscarovými nominacemi. [Cannes FF] (21.05.2023)

Miluji filmy, který ve mě po svém končení ještě kvetou. Schválně jsem šel z Imaxu domu pěšky a ještě delší cestou, abych si mohl tohle souznění s filmem náležitě vychutnat, project si v hlavě některé scény, dialogy nebo pohledy, řeč těla a jiné další herecké indegrience, které mají pánové De Niro a DiCaprio bezdný vak. Marty nikdy nepatřil mezi vypravěče, který by řešil pojem "čas" až si myslím, že občas by u některých scén v tomto filmu neškodil přichod Hujera a Martyho točící stále jednu scénu utnul "pane režisére už je čas", ale jinak nemám moc co vyčíst. je to taková ta poctivá filmařina, která postupně mizí - tzn. kamera, hudba, velmi kvalitní dialogy, dokonale trefený exteriéry i interiéry a opravdu mimořádně precizní herecké výkony, tady si myslím, že De Niro se nám koukne z nominace na Oscárka, jestli ho bude mít nebo ne, v tuto chvíli netuším, ale v zabijácích jeho talent rozkvet jako už dlouhé měsíce ne. Samozřejmě Leo výbornej a Lilly Gladstone taky skvěle trefila svou postavu- ne skvěle, ale dokonale. Film je o skutečných lidských zrůdách, který kvůli penězům nejsou schopny vnímat rozdíl mezi lidským životem a hovnem. Pokud jde o menší minusy ocenil bych méně postav ke konci, ale to zase vyvažuje menší plus v podobě originálního a hravého epilogu. Jo Marty, pořád si užasnej vypravěč a talentovanej režisér ze starý dobrý školy, když film byl ještě filmem a ne spotřebním zbožím pro tísic VOD služeb. (18.10.2023)