Killers of the Flower Moon
Vrahovia mesiaca kvetov
Killers of the Flower Moon
Killers of the Flower Moon
Režie:
Martin ScorseseKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Robbie RobertsonHrají:
Leonardo DiCaprio, Robert De Niro, Lily Gladstone, Jesse Plemons, Tantoo Cardinal, John Lithgow, Brendan Fraser, Louis Cancelmi, Tatanka Means (více)VOD (3)
Obsahy(3)
Indiánský kmen Osedžů patřil ve dvacátých letech minulého století k celosvětově nejbohatším komunitám. Měli to štěstí, že na jejich půdě byla objevena ropa a že se jim podařilo zajistit profit z každého vytěženého barelu. Osedžové vlastnili obrovské domy, krásná auta a bělošské sloužící. Měli však zároveň obrovskou smůlu, protože je, víc než kteroukoliv jinou populaci, pronásledovala záhadná a „nešťastná“ úmrtí. I když byli pohádkově bohatí, pořád to byli „jen“ indiáni, takže jejich podezřelé konce nikdo nevyšetřoval a práva na zisky z těžby ropy se tiše přesouvaly do cizích rukou. Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se i tehdy čerstvě ustavená FBI probere. Hrdinka příběhu, Mollie Burkartová (Lily Gladstone), patří k těm šťastným majitelkám indiánské půdy nasycené ropou. Díky vrozené vysoké inteligenci se ji daří vyhýbat okolnostem a situacím, které by ji připravily o život a udělaly z ní „statistiku“. Pak však potká Ernesta Burkharta (Leonardo DiCaprio), válečného veterána, jehož strýc (Robert De Niro) patří k nejváženějším mužům celého kraje. Mezi Ernestem a Mollie přeskočí jiskra. Je upřímná, nebo ji rozdmýchala Ernestova touha po pohádkovém bohatství? Jak dlouho dokáže Mollie přežít? (Cinemart)
(více)Recenze (584)
Veľký a ozaj dlhý kinový zážitok. Najviac som sa bál toho, že budem musieť ísť počas filmu na WC a niečo dôležité mi ujde. :) Ale prekvapivo nič také sa neudialo, vydržal som tie takmer 4 hodiny (keď rátam aj 15 minút trailerov pred filmom) v kinosále a fakt som si najnovší počin Scorseseho a Capria užil. Síce to film nie je rozhodne ľahký a Leo v ňom hrá nesympatického priemerného vidiečana, film zachytáva dôležitú časť americkej histórie, na ktorú sa bohužiaľ pozabudlo a pritom toľko nevinných ľudí muselo umrieť...alebo ochudobnieť. A to všetko len kvôli nenažranosti a bezcharakternosti tých "mocných". Veľmi smutné, holt, ale takí ľudia sme. Formálne dokonalé. Ono, ťažko vybrať úsek, ktorý by trebalo skrátiť. Práveže dĺžka filmu poskytne epický príbeh aj so všetkými potrebnými nuansami. Horšie ako dĺžka filmu je skôr depresívna téma, lebo každému rýchlo dopne, že toto nemôže skončiť dobre. Husté, a režisérové cameo na konci dáva tušiť, že sa s nami chcel režisér rozlúčiť niečím ozaj silným. Bravo Martin Scorsese, podarilo sa! P.S.: Leo DiCaprio ako aj Lily Gladstone perfektní. De Niro tiež fajn. Herecká prvá trieda. ()
Důležité sdělení, krásný setting, skvělé herecké výkony a současně neomluvitelná stopáž necelých 4 hodin pro takto plytký a nezajímavý scénář. ()
Scorsese, ako veľký vyprávač, si tentokrát vybral tému, pri ktorej sa dá smelo zdôrazniť, že ide o vyrovnávanie sa s históriou, so svedomím Ameriky. Na ploche vyše 3 hodín rozpráva príbeh tichých zabijakov, ktorí sú ako rakovina prítomní uprostred indiánskeho kmeňa, ktorý rozprávkovo zbohatol na náleziskách ropy. Hlava tichých zabijakov nie je nik iný ako matador De Niro, a som rád, že po rokoch v béčkových filmoch sa za pomoci svojho kamoša režiséra vytiahol do prvej ligy kam právom patrí. Zaúča, ako sa šikovne dostať k prachom, synovca Ernesta v podaní DiCapria, ktorého postupne premieňa z burana a vojnového veterána na spoľahlivú spojku. Lily Gladstone bola však režisérov najväčší tromf. Obsadenie roly Mollie práve ňou dalo snímke neobyčajný nádych i rozmer, že tichí zabijaci majú na druhej strane súpera v stoicky kľudnej žene, ktorá znáša tragédie úmrtí v rodine, postupné onemocnenie, ale predsa len vie reagovať a zasiahnuť, i keď to vzhľadom na jej flegmatickú povahu navonok neočakávali. Film je pôsobivo natočený, výprava je skvelá a i napriek množstvu postáv sa dá všetko stíhať vstrebať. V globále však dielo sleduje udalosť, skôr ako hrdinov, i preto sa dá tvrdiť, že akoby nám chýbal hlavný hrdina či hlavná hrdinka, ktorou mala byť Mollie. Treba priznať, že snímke v závere dochádzajú baterky a v tak dlhej stopáži sa nedočkáme prežitia katarzie aká by bola odpovedajúca celému predtým videnému. Naproti tomu poteší záverečné zhrnutie ďalšieho osudu hrdinov inou formou ako klasickými titulkami. Zvláštnym je zámer tvorcov neprekladať určité pasáže indiánskych dialógov. Je to rozhodne veľmi dobrý film, ktorý vo vás bude kvitnúť i po dopozeraní ešte niekoľko dní. ()
Martin Scorsese, medzivojnová Amerika, vraždy bohatých osedžských indiánov — človek by povedal, že to môže dopadnúť len ako dynamická dobová gangsterka plná prestreliek a alkoholových večierkov. Scorsese sa však rozhodol natočiť... tri a pol hodinovú konverzačnú drámu o chamtivosti, zle a deštrukcii (ne)jedného manželstva. Ústredné herecké trio na čele s neznámou Lily Gladstone je perfektné, tempo pomalé, ale vťahujúce, a na rozľahlú krajinu, reálne kulisy a davové scény je radosť pozerať. Tam, kde si dramaturgia (v niečom podobného) Oppenheimera musí vypomáhať neustálym rýchlym strihom a ohlušujúcou hudbou, Vrahom mesiaca kvetov vystačia dialógy, statické zábery na mŕtve telá a tichý etno-bluesový podmaz. Scorsese sa tu zámerne vyhýba akcii, celkovým antiklimaxom akoby hovoril: „Toto je príliš vážna téma na to, aby som vás prvoplánovo zabával; musíte si to tu pekne odsedieť a odtrpieť spolu s mojimi postavami.“ Film roka? Film roka. 95 % ()
Upozornenie na úvod: neviem presne posúdiť, kto čo považuje za spoiler, tak pokiaľ ste film zatiaľ nevideli, nečítajte túto recenziu. Najnovší film Martina Scorseseho sa mi hodnotí trochu ťažko, pretože som nedávno dočítal knihu, a ako to už v týchto prípadoch často býva, kniha a film sú v mnohých veciach rozdielne. Paradoxne, keď sa na film pozriem celkovo, tak pôsobí podobne uceleným dojmom ako kniha, ale líši sa v drobnostiach a ja neviem posúdiť, či tieto drobnosti robia film lepším alebo horším. V prvom rade si myslím, že prvá polhodina bola zbytočná. Slúži na ako také spoznanie postáv, ale buď tam byť nemusela, alebo mohla byť lepšie využitá v poslednej tretine filmu a viac priestoru mohlo dostať vyšetrovanie, postava Toma White (Jesse Plemons) a začiatky FBI, ktorý bol ako keby hlavnou postavou knihy, kdežto Ernest (Leonardo DiCaprio) bol takmer celú dobu sotva spomenutý a priestor dostal až na záver knihy. Ten najväčší rozdiel oproti knihe, čo mne asi najviac vadilo, že kým v knihe sú všetky vraždy 2/3 knihy nejasné a práve najväčšiu úlohu má už spomínaný Tom White a vyšetrovanie. Film vrahov odhaľuje pomerne skoro a tým pádom aj vyšetrovanie (ale aj celý film) je ukrátené o moment prekvapenia. Robert De Niro aj Leonardo DiCaprio hrajú svoje úlohy výborne, a najmä pri Robertovi sa mi už dlho nestalo, že by som nevnímal jeho ako herca ale bol som úplne pohltený jeho postavou. To isté sa dá povedať aj o Leonardovi, ale predsa len, on je na vrchole svojej kariéry a každá jeho úloha je hodná minimálne nominácie na Oscara. Ďalšou skvelou herečkou do pomyselného hviezdného trojuholníka je Lily Gladstone, ktorá nie len že skvele drží krok s týmito dvoma velikánmi, ale občas ich možno aj trochu vlastným spôsobom zatieni. Jesse Plemons ako vždy tiež podal výborný výkon, ale hral v podstate tak, ako som od neho čakal. Páčil sa mi záver, kedy osudy troch hlavných postáv zhrnula rozhlasovo divadelná hra (ak som to správne pochopil) ale opäť, a to je naposledy čo to spomínam, oproti knihe chýbalo zakončenie príbehu Toma Whita, ktorý bol podľa mňa dosť zaujímavý. Celkovo musím povedať, že sa film podaril a možno by som ho hodnotil lepšie, keby som nevedel do čoho idem, ale aj tak som si ho užil, tých 206 minút som sa nenudil, herecké výkony boli skvelé a film slúži aj výborne ako pripomienka nie zrovna najslávnejších dejín Ameriky. Dávam silných 7,8/10 alebo slabších 8/10. ()
To, že v dnešní době vznikl opravdový film, je obdivuhodné. Délka je ovšem brutální a navádí i ke snížení hodnocení. Je pravda, že výsledek není na ohromný jásot, ale to hodnocení si rozhodně zaslouží. ()
Výborný film, který ale bohužel nejde jen tak někomu doporučit z několika důvodů. Tak zaprvé, délka filmu je opravdu nekompromisní. Bohužel za mě by šlo půl hodiny vystřihnout a film by neztratil vůbec nic ze svého příběhu. Což je další problém, film obsahuje několik až zbytečně natahovaných scén ve kterých se nic moc neděje. U Oppenheimera jsem měl problém s tím, že během pěti minut se na vás sesype až moc informací. U Zabijáků rozkvetlého měsíce jsem měl přesně opačný problém, kdy se v několika scénách vše až neúnosně natahuje. Problém je to také z toho důvodu, že veškeré "akční" scény se objevily v ukázkách a zbytek filmu jsou hlavně dialogy. Zde to ale zachraňuje velmi dobře napsaný příběh a hlavně fantastické herecké trio DiCaprio - De Niro - Gladstone, u jejichž hereckého projevu bych se nebál mluvit o vrcholu jejich kariér. DiCaprio je neskutečný, věčně zamračený slizák který se neštítí ničeho, De Niro hraje ďábla, před kterým by se klepal i Al Pacino a Lily Gladstone je autentická, naivní indiánka, která slouží jako emoční střed postav a důvod pro diváka, aby alespoň s někým soucítil. A právě díky hereckým výkonům jsem si film nakonec opravdu užil. ()
Martin Scorsese se po nějakém čase opět rozjel a již tradičně si pro diváky připravil komplexně pojatý a v jádru velice silný příběh, jenž diváky naplno ponoří do amerického venkova první poloviny dvacátého století, kde není nouze o lásku, intriky, zradu i násilí. Snímek má opravdu nádherné kulisy a lokace, dobová atmosféra je nesmírně strhující, herecky je to jeden velký koncert, každá postava je naprosto skvostně zahraná. Tempo je i vzhledem k délce stopáže velice pomalé, najde se i pár uspávacích momentů, nicméně drtivá většina scén zde má své místo a svůj důvod, paradoxně mi ale přišlo, že k úplnému dovysvětlení všech detailů a událostí filmu ještě nějaký ten čas chyběl. Trochu mi také vadily až příliš časté časové skoky, kdy ne vždy bylo úplně jednoduché se hned zorientovat. Jinak jsem ale byl z filmu nadšený. Martin Scorsese jen potvrdil, že právem patří mezi nejlepší režiséry současnosti a byl bych moc rád, kdyby Zabijáci rozkvetlého měsíce nebyli jeho posledním filmem. Viděno v kině 21.10.2023. 8/10. ()
Pomalý, důkladný film odhalující podhoubí procesu, kdy byli Indiáni likvidováni, aby někteří bíli zbohatli.(Jak píše Lavran, vše konzultoval Scorsese s Osendži, což je ku prospěchu věci). ()
Leonardo DiCaprio ako vojenský veterán príde za svojím strýkom, ktorý mu poradí ,aby si zobral za ženu indianku a tak mal nárok po hej smrti na jej peniaze z ropy. Medzitým zomrie zopár ľudí aj jej sestry , či matka a začne sa vyšetrovanie úmrtí, film je zaujímavým pribehom ale zároveň zbytočne má dlhú stopáž, aj keď herečka , ktorá stvárňuje manželku Leonarda DiCapria nieje príliš sympatická dávam filmu 4* ()
Příběh vychcaného bílého muže. Extrémně dlouhý a ukecaný, nicméně ani přes tu stopáž nenudí. Problém je v tom, že závěr až tak neuspokojí, a taky v chuti vidět tu skvadru katalogových hajzlů znovu. ()
Další zářez mého oblíbence Scorseseho, který klasicky nepostrádá výborné herecké výkony - ačkoliv Leo za mě někdy až trochu přehrával, Lily Gladstone byla ale na stranu druhou fantastická a o Robertu De Nirovi se asi nemá smysl bavit, skvěle napsané dialogy a precizně odvedenou řemeslnou práci. Ale má prakticky stejnou vadu na kráse jako Irčan a to tu, že je až příliš dlouhý a některé pasáže jsou tím pádem přespříliš roztáhlé, hlavně třetí čtvrtina snímku, která je za mě asi nejhlušším místem. Přesto je to stále vynikající film a rozhodně si zaslouží uznání. Číselné hodnocení: 8,5/10 ()
Nerozumím nadšení okolo tohodle filmu. Děj je neskutečně vleklý, postavy dobře zahrané ale nijak zvlášť zajímavé a celá zápletka je snad každému jasná už po prvních pár desítkách minut stopáže. Jsem stále překvapený, jak neuvěřitelně naivní nebo spíš až vyloženě debilní tamní indiánský kmen podle tohoto filmu byl. Věta zpočátku filmu, zdůrazňující vysoký intelekt a prozíravost tohoto lidu působí po zhlédnutí následujících událostí docela směšně. Je to sice opravdu zvláštní a temný příběh americké historie, o tom, zda si zasloužil takto štědrou stopáž, si ale dovolím pochybovat. Taková hodinka a půl by asi byla ideální, téměř tři a půl hodiny je zbytečnost a vyložená nuda. Nejsou tu žádné velké zvraty, všechno je velice zřejmé a jasné, není se tedy na co těšit a bohužel ani žádné morální poučení nebo zadostiučinění ve formě spravedlivého trestu nebo alespoň polepšení viníků a náprava hříchů se tady nekoná. Je to tedy vlastně taková cimrmanovská "pohádka" o tom, jak špatní lidé dělají špatné věci a dostane se jim bohaté odměny, hodná mladá princezna nakonec stejně ostrouhá a zatímco na obětech si smlsne kdejaký kojot, bizoni se klidně pasou. Pro mě za mě, ať si Scorses natáčí co chce, ale mě se to nelíbí. Kór v dnešní době je podobných, padouchy glorifikujícich, snímků všude až moc a nevím, jestli jsou takové příběhy právě tím, co dnešní společnost potřebuje slyšet a vidět - je to depresivní a v tomhle případě i velice, velice nudné. 2/5 ()
Sakra dlouhé, ale když si na to člověk vyhradí půl šichty, tak to stojí za to vidět. Ze začátku spíše nudnější a rozevláté, postupně se to ale zlepšuje. Šílené, co jsou lidi schopni dokonce i svým blízkým pro kousek mamonu udělat. ()
Oppie prepač, toto kolo totiž vyhrava, hoci len na body, Martin, Robert, Leo a spol. Neviem, čim to je, že nam filmari minuly rok nadelili viacero snimkov, z ktorych sa robia mozole na rici, pravdou vsak je, že tato 206 (!!!) minutová tortúra i napriek niekoľkym hluchým miestam baví až beda. Môže za to najmä ultrapresná réžia a fantastická plejáda užasnych her.vykonov (tak dobrého De Nira som nevidel roky!). Zostrihať to o cca 30min, pripadne urobit minisériu, idem na plný počet... PS: oproti Irčanovi NEBO a ZEM! ()
Majstrštyk od kterého jsem se nemohl odtrhnout...Toliko chvály a všechna je opravdu zasloužená.... Prachy jsou vždy na prvním místě... Díky Marty! This is Cinema! 9/10 ()
Na jednu stranu můžeme být rádi, že streamovací giganti pustí korunu a něco takového nechají Scorseseho natočit. Je to krásný, pomalý a přesto ne nudný vhled do americké historie. Na druhou stranu to ale postrádalo jistou filmovou údernost, nějaký pořádný tah na branku a gradaci. Emočně mě to nechalo naprosto netknutým, ačkoliv v podobných filmech mám většinou husí kůži nasazenou v míře větší než malé. Možná to bylo i absencí filmové hudby. Takový Max Richter by filmu jistě slušel (ostatně se stačí zadívat a zaposlouchat na jím ozvučené Nepřátele), ale chápu rozhodnutí v tomto filmu hudbu upozadit. ()
Velice zdařilá adapce velmi dobré předlohy. Maximální zážitek ničí ta šílená stopáž, ale i přesto užasný reálný audiovizuální skvost. ()
Historický filmy nevyhledávám a v kombinaci s tří a půl hodinovou stopáží jsem měl z projekce obavy. Ale nakonec jsem vcelku rád, že jsem tomu dal šanci. Námět byl fajn, dozvěděl jsem se něco zajímavýho (Osedžové) a ten neustále probíhající boj o dědictví osedžů (kterej mnohdy neznal hranic) byl hodně vděčnej diváckej prvek . Celej biják pak zdobily výborný herecký výkony, výprava, dobová atmosféra i stylovej soundtrack. Samozřejmě kvůli mega dlouhý stopáži se objevily momenty, kdy jsem koukal na hodinky, kolik ještě zbývá do konce. Nějak odvařenej z projekce nejsem, ale jak už jsem předeslal, tohle neni druh filmů, který si normálně pouštim, takže vlastně lepší průměr je z mojí strany skvělý hodnocení, tři jistý hvězdy. ()
Související novinky
Scorsese opět pomýšlí na Sinatru
Legendární americký režisér Martin Scorsese (Mafiáni, Casino) vloni slavil úspěch se svými výpravnými Zabijáky rozkvetlého měsíce a nyní už opět vyhlíží příležitost na další spolupráci se svým již… (více)
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (více)
Oppenheimer ovládl 81. Zlaté glóby
Večer v neděli 7. ledna proběhl v kalifornských Beverly Hills 81. ročník předávání cen Zlatý glóbus. Moderátorem ceremoniálu byl komik Jo Koy a jeho přímý přenos vysílala ve Spojených státech… (více)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (více)
Žijeme v opravdu výjimečné době a to nejen z hlediska porovnání dnešní kvality života vůči zobrazeným dvacátým letům minulého století, ale současně máme každý rok tak pestrou a kvalitou oplývající filmovou nabídku. A i když souhlasím, že se v minulosti k filmům přistupovalo jinak, a že dnešní mainstreamová tvorba či válcování filmů seriály tomu neprospívá, tak stejně tohle je pro diváka překrásná doba.. Martin Scorsese je můj nejoblíbenější režisér a zkrátka v jeho podání filmy vypadají úplně jinak. Jde o nejlepšího vypravěče, kterému bych s klidem dovolil převyprávět i svůj vlastní život. A já jsem o to radši, že v osmdesátce dokáže pořád solit tak parádní kousky, kdy navíc jde o jeho velkolepý návrat po kratší pauze a především po dvou jeho slabších snímcích opět udeřil do správného... Tentokrát se nejedná o žádnou další Scorseseovskou gangsterku, nýbrž o velkolepou exkurzi do "velké Ameriky" na začátku 20. století, kde tématem je kriminální příběh napříč střetu dvou kultur zahrnující původní obyvatele Ameriky... A my se jako diváci díváme na historii jednoho indiánského kmene - Osedžů, který se díky objevení ropy stal ku poměru na svůj počet příslušníků kmene nejbohatším národem na světě. Ale bohatství s sebou přináší řadu strastí a především na sebe poutá pozornost okolí a těch, kteří ve vás vidí více než peníze, tolik nebude.. Tenhle hutný více než tříhodinový příběh by se dal rozdělit do tří kompozičních částí, z nichž by mohla třeba vzniknout i jedna z nejlepších minisérií všech dob. Nejprve Scorsese představuje mnou milovanou expozici, což je pro mě část filmového vyprávění, kterou tenhle velikán umí ze všech nejlépe a bohužel jsem měl z většiny jeho kousků v současném století dojem, že zrovna expozici pokaždé nejvíce osekal, aby dostal do kin divácky přívětivější podívanou. Po delší době návrat k masivní expozici přišel až v nenáviděném (ale taky nedoceněném) Irčanovi a tady se na ni naštěstí taky nezapomíná.. Proto nám film v úvodu představuje hlavní postavy a snaží se diváka naladit na vlnu, se kterou bude příběh vyprávěn. A snad i poprvé (nebo aspoň vzácně) pod Scorseseho taktovkou je v úvodu věnován prostor nastolení milostné linky, kde se nám představuje Ernest (coby válkou ošlehaný Leonardo DiCaprio) a Molie (fantastická Lily Gladstone, která mě ze všech bavila nejvíce), tedy základní dvojice filmu. On je válečný veterán a ona dědička bohatých indiánů. I možná proto, že nejde zkraje přesně říct, zda jde o upřímnou lásku přeměněnou v manželství nebo zkrátka jen manželství pro peníze, sledujete je o to pozorněji. Ovšem postupně napříč filmem jsem právě jejich vzájemným projevům náklonnosti uvěřil a kdykoli na ně zase došlo přišli mi krásně milé.. Sledujeme představení původního indiánského kmene Osedžů, kterými se prostřednictvím postavy Ernesta stáváme jako diváci součástí, což nám ukazuje jejich tradice, oslavy a specifikum jejich bohatého života. Takové indiány jste na plátně ještě neviděli.. Zase jsem se vrátil do časů, kdy jsem nakoukával Scorseseho nejslavnější kousky a byl opět úplně polapen do způsobu, jakým on představuje a vypráví tyhle každodenní všednosti... Po tom, co už známe motivace postav a jsme seznámeni s jejich světem, kde jako divák opět nabývám pocitu, že všechny postavy něco dělají, i když nejsou na plátně, přejde příběh do své prostřední části, v níž se snaží představit, o čem “Zabijáci“ skutečně budou.. A jak bývá zvykem, tak právě tady Scorsese přechází do kriminálního žánru svého filmu a postupně zalévá svůj svět tmou a krví.. Pod taktovkou vlivných tahačů za nitky v čele se strýčkem hlavního hrdiny, kterého neztvárňuje nikdo jiný než Robert De Niro, který tak uvádí již svou jubilejní desátou spolupráci s tímhle newyorkským režisérským velikánem, se představuje plán, kde jmění nejbohatšího národa na světě přejde do rukou Ernesta a následně až k němu samotnému.. Poznáváme tak skutečnou podstatu vztahu Ernesta a Molie, kde už je na každém, zda jejich lásce pořád věří. Třeba mě to možná trošku naivně stačí a já jim ji v očích viděl.. Plánem je udělat z Molie dědičku veškerého Osedžského jmění a uvést ho v Ernestovo disponování.. Jenže tohohle se bez zvráceného zabíjení svých bližních nedá dostát. Na tuhle prácičku musíte mít pořádnou absenci charakteru a být tím správným sviňákem, který bude vrážet ostří do zad těm, kteří ho vzali mezi sebe… Všechno vraždění si Scorsese tradičně explicitně neužívá, každou další smrt schovává a používá ji jen jako prostředek v rámci příběhu. Ale tohle přece nemůže projít a křesťanstvím spjatý režisér si dostane svojí odplaty i v tomhle případě, a tak si můžeme být jistí, že biblická zásada „boží mlýny melou..“ zařídí své.. V příběhově nejzásadnější prostřední části, kde film představuje svůj směr, ale taky nastává největší problém samotného vyprávění a ambiciózního Scorseseho začne dohánět ego a rozhodnutí roztáhnout divácký zážitek do více než tříhodinové podívané, která délkou poráží i klasickou kino verzi Návratu krále, způsobuje mírně vleklou podívanou, kde sice pořád je všechno obhajitelné, ale spíše jsem tady jako divák nejvíce sváděl boj s pozorností.. No a jedeme do finále, které sice ve Scorseseho podání zase znamená skoro hodinovou záležitost, ale po pro mě roztáhnutém prostředku, jde o naprosto odlišné tempo, které navíc střídá jednu zajímavější a zadostiučiňující dialogovou přestřelku za druhou.. Změnou v příběhu a začátkem posledního aktu je příjezd Toma Whitea, agenta FBI, který přichází vyřešit indiánské vraždy a potrestat viníky. A opět musíme chápat, že nejde o normální indiány, nýbrž o nejbohatší lidi z města, kteří prakticky rozhodují o všech oficialitách.. Do role agenta si Scorsese obsadil Jesse Plemonse, kterého si naťuknul už v menší roli v předchozím Irčanovi. Na Plemonsovi vidíte, jaký má na filmy vkus, a že mu záleží na spolupráci s předními jmény a když mu občas zařídí nějakou tu nominace, taky se neurazí.. Stahující se smyčka vyšetřování FBI okolo provinilého Ernesta, kterého by přece díky jeho úzkému spojení s kmenem Osedžů nikdo nepodezíral, tak dokázala opět nakopnout příběh úplně odlišným způsobem. A i když bych třeba samotné zapojení FBI čekal větší s propracovanějším soustředěním na vyšetřování, navíc když si vezmeme, že má Scorsese za sebou třeba Prokletý ostrov, který se skoro po celou dobu motá okolo rutinního vyšetřování, tak na tohle se Killers už ani nemají čas soustředit.. Trošku to vykupuje samotnými výslechy ústředních postav, ale jakoby se uzavření příběhu už nikdo tolik věnovat nechtěl, anebo považoval za nevhodné tam diváky držet ještě o půlhodiny déle.. Přesto jsou ale všechny tyhle poslední konverzačky mezi ústředními postavami natolik vyhrocené tíživostí situace, které musí diváka v názoru na vztah Ernesta s Molie neustále znervózňovat, zda třeba neodsoudil Ernesta jako osobu příliš brzo nebo naopak moc pozdě.. Samotný soudní proces je nabitý emocemi a řadou velkých hereckých osob v drobných rolí, jen aby se navždy staly součástí Scorseseho práce. Nakonec musí zvítězit spravedlnost a stejně jako divák si to bude muset i Ernest na dost dlouho odsedět. P.S. Osobně moc děkuji za uzavření některých linek skrze závěrečný titulkový epilog... Bylo by jednoduché tuhle Scorseseho novinku pro svoji stopáž a možná až moc proamerický příběh odsoudit, ale i ve svém 26. případě přichází s celovečerní (doslova!) podívanou, která nemá v dnešní době obdoby. Už není prostor na to si na jeho styl zvykat a dávat mu šance, tohle není takové, že vám nesedlo nic předtím a teď to bude náhodou jiné. Jenže když se podíváte, co každý rok vychází za filmy, tak tyhle masivní příběhové epopeje točí už opravdu jen on. A já mu za to taky vysoce děkuji.. Užíval jsem si tu geniálně vyspělou práci s kamerou, která staticky nestojí uprostřed domu či ulice, kde postavy něco řeší, ale doprovází je dle potřeby a kdykoli přejde do venkovního prostředí vdechuje barvitě pestré krajině vůni. Mám chtít, aby to bylo kratší, když to co by ostatní nejspíše krátili tedy vztahově seznamovací úvod mě vyloženě hladí po duši. A i když si myslím, že dojde na místa, kde se tempo vleče a příběh přešlapuje, tak si nejsem tolik jistý jestli nejde spíše o projev únavy, který by se dal eliminovat kratší pauzou, jakou si ale v kině nedáte.. Nešel bych na to v očekávání revolučního a už vůbec, že tentokrát si třeba k režisérovi najdu cestu. Jde o další ukázku výjimečnosti a talentu pro mě nejlepšího režiséra a vypravěče, kde si rozhodně nemůžete stěžovat na povrchnost charakterů postav.. Žijeme v překrásné době, v níž se můžete na půlden zavřít do kina a sledovat režisérovu představu historie, které by v jiných rukách mohlo působit jako vypočítaný tah odnést si zlatou sošku, protože na podobná témata Akademie slyší a bohužel často bez skutečného kvalitativního obsahu, ale Scorsese ještě zastihl Oskary, když udělování dávalo větší divácký smysl a nešlo o kritické docenění a rozhodnutí, nad kterými pro diváka ani nemá cenu přemýšlet.. Bez ohledu na divácké přijetí, při němž nutno podotknout, že každý, kdo po celou stopáž filmu udrží pozornost, si zaslouží zvláštní uznání. Skutečně bych nepřál vidět mou maličkost v první a třetí hodině sledování, kde ve vás svými úsměvy asi budu vyloženě probouzet agresi.. Ale tohle je ultimátní vypravěčská onanie, v níž se Scorsese nekompromisně vysmívá dnešní zrychlené době a rozhodně to nehodlá usnadnit ani divákům.. Jenže kdo si jako já umí najít cestu a třeba bude nadšen, navíc přiznávám, že ve mně každým dnem příběh zraje.. Není to nejlepší Scorseseho biják, ale tenhle dědoušek pořád zatraceně umí! A já mu za to nesmírně děkuji.. /viděno v kině/ 90% () (méně) (více)