Cobra Kai - Série 4

I čtvrtá série mého nečekaně milovaného seriálu (ano, kdo by čekal, že seriál založený na vtipu z HIMYM si mě tak moc omotá kolem prstu?) mistrně balancuje na hranici přiznané naivity, nostalgie a emociálního ohňostroje, kvůli čemuž se jedná o jednu z mála sérií, které chci prostě zhlédnout za jeden den, jelikož se nemohu nabažit. Postavy si nejde nezamilovat, a ačkoliv je stále jasným favoritem samotný Johnny, jehož neobratnost v dnešní době je jednoduše dokonalá, tak každá z nich postupně dostává různé vrstvy a všechny nějakým způsobem přirostou k srdci. A já chci stále víc! A to i přesto, že se z toho čím dál více stává telenovela. PS: LaRussová v Neo-stylu je zlato! (31.12.2021)

Opět výborné. Ani čtvrtá řada seriálu z prostředí karate neklesá na kvalitě, naopak si drží vysokou úroveň předchozích řad. Stejně jako minule, tak i nová série pokračuje v ději tam, kde jsme zanechali hrdiny v třetí sérii. Po domluvě mezi dvěma sensei se obě dvě dojo, Miyagi-Do a Orlí tesák, dávají dohromady proti společnému nepříteli a to nikomu jinému než Cobra Kai. Hned začátku je však naprosté zřejmé, že tyto dva odlišné kluby karate to nebudou mít vůbec snadné. Na jedné straně Daniel LaRusso a jeho klidný, rozvážný a obranný styl založený přesně podle japonských tradic svého sensei pana Miyagiho a na opačné straně Johny Lawrence s tvrdým, rázným a útočným způsobem karate, se kterým si nebere ohledy na své studenty. Tento kontrast různých stylů vymysleli tvůrci znovu skvěle a je moc zábavný ho sledovat. Ani v dojo Cobra Kai se nezahálí a pozorujeme v něm mnoho důležitých proměn. Kromě postavy Robbyho, který se vrací na místo činu, tak je to především velký návrat spoluzakladatele samotného klubu Terryho Silvera. To, co autorům vyšlo v třetí řadě, kdy oživili Johna Kreese funguje naprosto přesně i v podobě Silvera. A není to vůbec na škodu, jelikož tato postava tomu dává zase nový rozměr, dozvídáme se mimo jiné třeba nové informace ohledně přátelství s Kreesem. Je rovněž zajímavé sledovat určité změny v jejich charakterech napříč celou řadou. V seriálu se také objevuje úplně nová postava, mladík Kenny, jehož kroky se zanedlouho ubírají k očekávanému bodu, tedy k učení karate, což ho ale velmi poznamená. Veškerý příběh směřuje k 51. ročníku turnaje v karate All Valley s novými pravidly, se kterými musí chtě nechtě řídit všechna zúčastněná doja. A je to samozřejmě to nejlepší, co seriál nabízí po všech stránkách především, co se týče samotného karate. Ani čtvrtá řada Cobra Kai nezklamala a budu se jednoznačně těšit na další. (18.01.2022)

Je skvělé jak tvůrci Cobra Kai držet kvalitu tak vysoko. 4. série Cobra Kai přinesla znovu nějakou starou tvář (Terry Silver), u které konečně cítím tu nostalgii, kterou jsem necítil jako např. u návratu Kreese. Příběh šlape od začátku až do konce a nezastavuje. Jediná nevýhoda příběhu je strašná předvídatelnost, která dokáže bohužel i pokazit napětí v samotném finále, protože se mi stalo, že jsem už asi v 6. díle věděl tak nějak, kdo vyhraje. Co je ale pořád skvělé je hraní si s postavami a nechápu jak to prostě pořád zvládají. Postavy jsou co si budem na seriálu to nejlepší a zase se zde ukáže kdo komu fandí a jak moc má někdo určitou postavu rád nebo ne. Nové postavy jsou super ale štve mě, že z Kennyho dělají takového druhého Hawka a to mě docela fakt mrzí. Devon jako druhá postava zde bohužel nemá tolik prostoru a to jen kvůli tomu jak pozdě do seriálu přišla ale zase si myslím, že v další sérii dostane více prostoru. Poslední dva díly seriálu je to, co každý chce a je z části škoda, že turnaj zde doopravdy končí ale zase na druhou stranu je skvělé, že je zde pro něj více dílů a není urychlený jako v 1. sérii. Choreografie klasicky skvělá, hudba také ale pořád nedokážu moc pocohopit o čem přesně má být 5. série. Musíme doufat, že nás překvapí.  Zatím nejlepší za mě série a jsem naprosto spokojený a nebýt předvídatelného příběhu, který na druhou stranu nikdy nebyl to hlavní, tak bych dal i klidně 10/10. Dám ale 9,5/10 (01.01.2022)

Největší seriálový highlight a pro mne událost roku konečně přišla. Netflix byl tak štědrý a nadělil tento rok rovnou 2 série (ačkoliv je od sebe dělí pouhý den, aby to byl rok, ale to vem čert) a díky bohu to nepokazil, jak má letošní rok ve zvyku. 4. série vzbuzovala veliká očekávání a rozhodně bude velkým přelomem v celém seriálu a začátkem druhé etapy. Choreografie, herecké výkony a práce s hudbou a střihem je na nejvyšší úrovni ze všeh dosavadních sérií. Finální 3 epizody jsou ryzím zlatem tohoto seriálu, které nabízí pořádnou dávku emocí a lecjakých překvapení. Zabka a Macchio nebyli nikdy sympatičtější a nemohu se dočkat 5. série, od které očekávám dvojnásobek emocí a intrik, jak nám finále naznačuje. Stále za mě mluví euforie a nemám moc co k tomu říct, snad jen to, že pokud jste váhali, tak teď už nemusíte. Seriál se posunul inteligenčně a filmařsky zase dál. Extrémní lahoda a jsem opět přesvědčen že se jedná o rozhodně jeden z nejlepších současných seriálů. A ten komu to nesedí, tak setsakra přichází o hodně… (31.12.2021)

Ajaj, koukám, že nakonec mi z toho vyšly jen tři hvězdy. Asi se ale není čemu divit, protože čtvrtá řada prostě měla přijít s něčím novým, ale to se úplně nepovedlo. Johnny a Daniel začali spolupracovat. Jen mají krapet protichůdné přístupy. Cílem je nicméně příprava na turnaj, který rozhodne o všem. Zatímco podle Daniela je důležité mít emoce pod kontrolou, podle Johnnyho je drsnější útočit první („Trénujeme karate, ne jógu.“). Hlásíme nicméně další velký návrat, Thomas Ian Griffith, tedy Terry Silver, padouch z Karate Kid 3. Prý nechce opakovat minulost, ale poučit se z ní. Najednou jsme ale už v půlce série a uvědomíme si, že sledujeme prakticky to samé, občas přijde mrak, pak zase vysvitne slunce, vývoj postav i děje je víceméně nijaký. Scenáristické protahování rivality mezi ústřední dvojkou je až úsměvné. Chování některých postav je pár epizod otravné, mluvím o mladých kusech. S tím souvisí i seriálový neduh, tj. ačkoliv máme množství vedlejších postav, přidáváme další, které (až na výjimky) ději nijak zvlášť neprospívají. Karate turnaj, stejně jako úplný závěr nakonec fajn. Tvůrci se samozřejmě nechtějí loučit, i když mám nemalé obavy, aby to neuškodilo předchozímu velmi dobrému dojmu. Někdy to opravdu připomínalo spíš vztahovou limonádu pro menší kluky, než je asi cílovka. (04.03.2022)