Marecek, Pass Me the Pen!
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jiří MacákHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Jiří Sovák, Václav Lohniský, Iva Janžurová, Míla Myslíková, Josef Kemr, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, František Kovářík, Josef Abrhám, Jiří Schmitzer (více)Obsahy(1)
Jiří Kroupa, mistr v továrně na zemědělské stroje, je závodní radou donucen zasednout do lavice večerní průmyslovky. Potřebuje si totiž zvýšit kvalifikaci, aby mohl zůstat ve funkci i po chystané modernizaci podniku. S ním do lavic usedá pestrá směsice studentů - šplhoun Hujer, koketní paní Týfová, třídní rošťáci Tuček a Šlajs, zmatkář Plha nebo věčný ospalec Dudek. Zkrátka chybí jen Hliník, který se odstěhoval do Humpolce. Přestože jsou to vesměs lidé středního věku, znovu se mění ve školáky. Opisují, žalují, zdržují vyučování a na zvonění čekají jako na vysvobození. Lžou, že nedostali domácí úkol, tropí si žerty ze sebe i z učitelů. Stejně osobitými postavičkami jako žáci jsou i jejich učitelé, mezi nimiž vyniká svérázný chemikář, češtinář Hrbolek nebo třídní Janda, který si musí během školního roku se svými odrostlými žáky vytrpět řadu obtíží, jako třeba nečekané třídní schůzky s hojnou účastí, zejména rodiny Hujerovy. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (990)
Jiří Sovák - (Jiří Kroupa st.) +++ Jiří Schmitzer - (Jiří Kroupa ml.) +++ Iva Janžurová - (Týfová) +++ Josef Kemr - (Plha) +++ Ladislav Smoljak - (Tuček) +++ Zdeněk Svěrák - (Šlajs) +++ Josef Abrham - (Janda) +++ Taťjána Medvecká - (Eva Tůmová) +++ Milena Dvorská - (Outratová) +++ Jaroslava Obermaierová - (Ziková) +++ František Filipovský - (Chemikář) +++ Petr Nárožný - (Týfa) +++ Pavel Vondruška - (Svátek) +++ Tomáš Holý - (žák) +++ Hudba: Svatopluk Havelka +++ Namět a scénář: Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak _________________ Tak toto je naozaj klasika, pri ktorej nechapem, ako som ju mohol cely cas tolko ignorovat. Sovák je perfektny, hlavne este to by chybalo, aby syn ucil otca matematiku, to je predsa pod jeho uroven :-) Je tu spusta kvalitnych a humornych dialogov. Najviac sa mi pacila zapletka "Stretneme sa na cintorine". Proste jedna z najlepsich ceskych komedii...................16.10.2008 ()
Stále živý, stále hravý, stále kultivovaný a stále úsměvný odkaz cimrmanovské dvojice je jedním z nejlepších filmových děl novodobé domácí kinematografie sedmdesátých let. Je skutečně pozoruhodné, čím si diváky již několika generací MAREČEK získal. Snad proto, že v reálném životě se stále setkáváme s řadou takových Kroupů i Hujerů. Dnes již legendární herecké obsazení stálic českého divadla a filmu doplňuje i skvostný epilog prvorepublikového epizodisty Václava Trégla s nezapomenutelným výrokem "Tak je to dvojka, maminko! Jdeme." Ovšem stejně jako řada mých spolukomentátorů i já musím konstatovat, že méně televizních repríz by kvalitě filmu neuškodilo. Naopak. ()
V této československé komedii komedií se podíváme do rodiny Kroupovic,kterou nám zahrála rodina Schmitzerovic a to v době socialismu,přesněji zaměřené na otázku tehdejšího školství a zjistíme,že ten život nebyl zas tak šedivý,jak nám vykreslují dnešní média,ale že se dala zažít také spousta legrace minimálně na tom filmovém plátně to zábava byla.Vidíme zde,jak tehdy to školství fungovalo,že to bylo o personě toho daného učitele,jak vám tu látku dokázal podat a vám stačilo už jen poslouchat a už jste se pak nemusel nic doučovat.Dnes to funguje tak,že vám řeknou,ať se to naučíte doma sám,najdi si to na internetu,třeba na wikipedii,kde nemusí být pravdivé informace a já tě pak z toho vyzkouším.Představte si,že by se tento film natočili v této době se stejným scénářem i dialogy.Myslím si,že by z toho byl pěkný paskvil,jelikož tento film je založen především na skvělých hereckých výkonech,protože,co herec,to unikát.Nedokážu si představit z plejády dnešních herců,že by ty role přesvědčivě zahráli,protože mi poslední dobou připadá,že dnešní herci neumí hrát ale že jen přehrávají a to je velký rozdíl a v konečném výsledku je to znát.Snímek se stal kultovním hlavně díky dobře napsanému scénaři,vtipně napsanými dialogy,hláškami,které doslova zlidověly,ale hlavně kvůli bezkonkurenčně dobře zahráním postav zejména v podání Jiřího Sováka a jeho syna Jiřího Schmitzera nebo v podlézavosti Hujera v podání Václava Lohniského,která nemá v novodobé historii československé kinematografie obdoby.On ten herec hrál většinou fakt ujetý frajery,např.zloděj z Arabely ad.Pak musíme připomenout uhihňanou Evu Týfovou v podání Ivy Janžurový a její skoro milostná avantýra se starším Kroupou a zejména František Kovářík v roli profesora Hrbolka,který se nechá ukecat vychcaným Šlajsem a Tučkem k zazpívání Prší,prší.A samozřejmě mnoho dalších.Nemůžu je vyjmenovávat všechny,na to by mi nestačil ani jeden den.Za mě 100%. ()
Jedna z nejlepších českých komedií, no a vlastně všech komedií vůbec, si zaslouží čistě plné hodnocení. Elita českých herců 70. let zde předvádí své nejlepší kousky. Vždy se vyplatí, když Oldřich Lipský spojí své síly se Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem. Krásný a vtipný film, kterých je dnes už málo. Kam se dnes poděl ten český talent? Všechny palce nahoru. ()
„Hujer, metelesku blesku! Nepotěšil jste mne, ani já vás nepotěším. Hliník se vodstěhoval do Humpolce! Marečku, podejte mi pero!“ Jen výčet těch nejlepších hlášek z jedné z nejlepších komedií dua Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Režisér Oldřich Lipský se už v roce 1976 mohl díky filmům jako Happy End, „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ nebo Jáchyme, hoď ho do stroje! řadit mezi nejschopnější filmové tvůrce československého filmu, kdy měl sice již na kontě ambicióznější projekty (a například Tajemství hradu v Karpatech měl ještě před sebou), inteligentní humor ovšem udělal své a mohla tak vzniknout legendární komedie, která se i téměř 50 let od premiéry nepřestává citovat. Spousty fantastických hlášek, ještě fantastičtějších herců, které tyto hlášky předali světu a konfrontace dvou generací a především vysokého ega s realitou. Napsat povedené hlášky je jedna věc, obsadit ideální herce, kteří budou mít velkou zásluhu na zkultovnění hlášek věc druhá. Lipský se tak mohl opřít o zásobu neskutečně talentovaných herců, které následně jen stačilo předvést jejich maximum. Fantastický Jiří Sovák v roli Kroupy a jeho ještě tehdy mladý syn Jiří Schmitzer v roli Kroupy ml. (Kroupa je vůl!), Josef Kemr jako krapet jednodušší skladník Plha, Václav Lohniský v roli legendárního Hujera, duo Šlajs a Tuček, kdy si třídní šašky zahráli sami Svěrák a Smoljak či Tomáš Holý ve své první filmové roli. Zapomínat by se ovšem nemělo ani na Hrbolka v podání Františka Kolaříka, Iva Janžurovou jako Týfovou či Petra Nárožného v roli pana Týfy. Vyjmenovávat tu jednotlivá jména castingu by zabralo ještě hodně dlouho, klíčové ovšem bylo, že každý herec ke své roli ideálně padl a těžko si typově představit casting v jiné podobě. Matikář Janda v podání Josefa Abrháma budiž jedním příkladem za všechny. Žáci večerní školy se zájem o dodatečnou maturitu stereotypně vyplňují role v průměrné třídě na střední škole, komedie z dílny Svěráka a Smoljaka nikdy neztratí své kouzlo díky lidovosti a čerpání ze skutečných příhod a zážitků do těch nejzábavnějších filmových zážitků. Byť se nejedná film o s typickými hrdiny filmů ze školního prostředí, spolu s Cestou do hlubin študákovy duše a Školou základem života se nejspíš paradoxně jedná o nejlepší český film ze školního prostředí, kterému se v budoucnu zvládl alespoň vyrovnat možná jenom Vrať se do hrobu! Milana Šteindlera. Rafinovanost „Marečku, podejte mi pero!“ by měla být být ideálně doceněná. „Marečku, podejte mi pero!“ diváka chytne už na samotném začátku, kdy začne znít veselá hudba Svatopluka Havelky (ústřední hudební motiv nemá chybu) a i když tato komedie zdánlivě nesvádí k žádné autorské invenci, přesto je snadné odpozorovat, že film vede ruka schopná a zkušená, s každým zhlédnutím se navíc musí ocenit velmi živá kamera, kdy alespoň po řemeslné stránce bývá „Marečku, podejte mi pero!“ neprávem podceňován. Nejzásadnější je ovšem fakt, že tohle rozhodně není film nějakého režimu, jehož živnost by trvala pouze do 17. 11. 1989. Očividná nesmrtelnost tohoto filmu v dnešní době je nejspíš jedním důkazem za všechny. Exprezident Václav Klaus označil „Marečku, podejte mi pero!“ za děsivě špatný film, protože dobu minulého režimu předvádí v příliš pozitivním duchu. Lupič propisek v tomto krapet primitivním pohledu nezklamal, kdy v tomto případě chybí nadhled a porozumění nad tím, že tato komediální klasika, byť natočená v roce 1976 a pod dozorem soudruhů, nezvládala vyvolávat úsměv od ucha k uchu jen v době socialismu, ale zvládá to i dodnes. Tahle je komedie je tak fenomenální, že si při ní vlastně člověk ani neuvědomí dobu jejího vzniku, jen se nechá pohlcovat fantastickými postavami sršící fantastickou hlášku za druhou a začne doufat, že Hliníkovi v Humpolci vede.... () (méně) (více)
Galerie (55)
Zajímavosti (78)
- V 51. minutě filmu se objevuje tabule s nápisy a dvojicí čísel. Jedná se o stanovený plán výroby a skutečný plán výroby pro jednotlivá pracoviště. (sator)
- Když Plha (Josef Kemr) čte školní řád, tak zmiňuje i třídní schůzky a říká, že „rodiče jsou staří a ta dráha taky není zadarmo“ a že jsou z Kojčic. To je až u Pelhřimova, což utratí nejen za dráhu, ale ještě i za autobus, protože Kojčicemi u Pelhřimova nevede železniční trať a tudíž tam ani není železniční stanice či zastávka. (Teimei)
- Když přinese žák na chemii vzkaz ředitele, tak na tabuli je redoxní rovince 2 NA + 2 H2O = 2 NaOH. To ovšem není pravda, neboť správně vyčíslená rovnice má vypadat 2 Na + 2 H2O = 2 NaOH + H2. (MrAldridge)
Související novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)
Zemřel herec Jiří Hálek
Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (více)
Zemřel herec Jan Skopeček
Ve věku 94 let zemřel herec a dramatik Jan Skopeček. Skopeček, jenž měl na kontě přes 150 filmových i televizních rolí, patřil rovněž mezi zakladatele Divadla pod Palmovkou. Mezi jeho nejznámější… (více)
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)
Reklama