Muž z prvního století

Zaměstnanec "strakonických raketáren" opravuje čalounění v raketě a je omylem vystřelen do vesmíru. Vrací se do budoucnosti (rok 508 po Sputniku), kde svými přízemně konzumními touhami přivádí v údiv své prapraprapotomky, žijící v socialismu ad absurdum. :-) Hovadinka, ale hezká. Práci s triky si poprvé vyzkoušel Vladimír Novotný, pozdější autor zrcadlových kejklů v Dívce na koštěti nebo Doktoru Mráčkovi, kostýmy poprvé navrhla Ester Krumbachová, hudbu složil slavný Zdeněk Liška... Koho ovšem v titulcích nenajdete, je Miloš Macourek. Před ním se už se scénářem potýkali čtyři lidé, Lipskému se to stále nechtělo točit, tak požádal MM, jehož vztah k bláznivým příběhům už byl dobře znám z diavdla Na Zábradlí a z animovaných filmů. Dodnes se Muž z prvního století neobjevuje ani v Macourkových filmografiích. Ale patří tam, je to začátek všeho, co přišlo potom. 60% (21.02.2006)

,,Přistaňte mi na raketárně ve Strakonicích!" Když jsem film poprvé viděl ve druhé polovině 80.let a zaslechl tuhle větu, málem jsem spadl ze židle. Ve Strakonicích jsme totiž měli raketové vojsko se sovětskou posádkou, dle mínění většiny i s jadernými hlavicemi... Mám pocit, že se pak někdo ozval a jestli si dobře pamatuji, do roku 1989 se už film v TV neukázal. Ve své době úspěšný film - Cena Československé kritiky 1962 a Cena za veselohru na festivalu v Košicích. Dnes průměrný snímek odpuzuje mimo jiné představou komunistické společnosti v budoucnosti. Nejsou války, peníze ani nenávist, jen lidská práce - lidi totiž ohromně baví... (20.03.2011)

Rozporuplné vyznění ohlasů komentátorů tohoto fóra překvapuje především svou relativní početností, a to u filmu, který zanedlouho oslaví své padesátiny. Atmosféra jednašedesátého roku, poznamenaná prvním vzletem člověka do vesmíru i poněkud voluntaristicky pouťovým optimismem programu chruščovovského XXII. sjezdu KSSS (1961), bezstarostně blouznícího o rychlém vybudování komunistické společnosti, se i zde nemůže neodrazit a je hlavním zdrojem nemalých rozpaků, které MUŽ vyvolává. Tenký led, po němž se MUŽ pohybuje, led současně krotké komunální satiry, nápadité sci-fi i jiskřivých hereckých výkonů, jimž vévodí špičková kreace Miloše Kopeckého, nese podle mého názoru i tak více kladů než slabých míst. Podobně jako obdobně koncipované veselohry a komedie KRÁL KRÁLŮ nebo AŽ PŘIJDE KOCOUR a několik dalších děl z této zlomové doby mezi schematismy svázanou tvorbou padesátých let a nástupem české (československé) filmové vlny let šedesátých nabízí jakoby přes dvojí zrcadlo pozoruhodný pohled do bezútěšné reality do krize se propadajícího režimu (v jiném úhlu ho podává televizní seriál ELIŠKA A JEJÍ ROD). Budoucí bezrozporná idyla budoucí komunistické společnosti tu nevadí stejně jako v rozverných NÁVŠTĚVNÍCÍCH z let osmdesátých. Uvědomíme-li si tyto nesnadné kontextové i tvůrčí souvislosti, pochopíme, že MUŽ nepochybně patří do špičky naší filmové tvorby hraného filmu, jak nepřímo naznačuje celá řada pozoruhodných jmen, zastoupená mezi jeho tvůrci. (27.08.2007)

Docela příjemný film, který selhává ve vedení příběhu a nedostatečném a neujasněném tahu na branku. Začátek mne moc bavil (kosmodrom Strakonice) a celkově je ve filmu spousta hlášek a her se slovy (podle mne vliv Macourka), navíc na tehdejší dobu poměrně slušné a nákladné triky a výprava. Kopecký se snaží, seč může, aby vykreslil v co možná nejhorších barvách všechno naše sobectví, závist, lenost a touhu po rychlém zbohatnutí a ukradených poctách... a v tom je podle mne hlavní zádrhel. Kdyby to jeho zlo bylo jako had v ráji, takový našeptávač, a pokusil se tak plíživě, pomaličku ovlivnit celou tu harmonickou a dokonalou komunitu lidí budoucnosti, kdy si nikdo nemá co závidět a všichni jsou si rovni, bylo by to o hodně zajímavější Ale pak by nešlo o komedii, ale psychologický horor. Proto se příběh pořádně nerozjíždí, možné tragédie, které by mohl muž z 1. století přivodit, jsou otupeny hned, jak začnou jen hrozit, a řešení konfliktu se vlastně odkládá, protože léčený subjekt odmítá brát antisobecin. Ale přes všechny výhrady a tu nudnou pasáž od cca 40. minuty plus některé trapné scénky, kdy už i lidem budoucnosti muselo být jasné, jaké pako to mají na skladě, se na to dobře kouká, dobře poslouchají ty hrátky se slovy a špílce a nutno uznat, že Kopecký si roli užívá. (08.05.2019)

"Zase humr!" Roztomilá satirická hříčka s neodolatelným Milošem Kopeckým (snad každé slovo, které vypustí z úst, je perla), dobře a místy velmi vtipně napsaná, trikově velice dobře zvládnutá a s opravdu úžasnou a v rámci možností uvěřitelně působící maskou Radovana Lukavského. Oldřicha Lipského ty největší věci, díky nimž ho milujeme dodnes, teprve čekaly, ale na Muže z prvního století by určitě byla škoda zapomenout. (18.02.2012)