Vlci za dveřmi

Pokud znáte příběh manželky Romana Polanského, pak víte vše, film nepřekvapí, ba ani příliš nenadchne. Umírněné gore vyvažují místy příjemná atmosféra a slušná kamera. Co je to však platné, když je osud hlavních postav očekávaný. Film je skutečnými událostmi jen inspirován, jelikož co vím z dobových materiálů, tak masakr vypadal zcela jinak. Navíc rozpáraná Sharon byla přivázaná ke svému vykastrovanému milenci. To si znalý divák může jen domyslet, neznalý netuší. Krom toho pominu, že Sharon byla skutečně krásná, ale budiž. Byť není o napínavé scény nouze, jako celek má film atmosféru poněkud řídkou. Postavy moc sympatické nejsou, a tak líto mi jich nebylo (což asi nebyl záměr). Osobně se mi o trochu více líbil Manson (2003). (25.05.2017)

Vzhledem ke stopáži bylo jasné, že tady asi o nějakou výraznou práci s postavami nepůjde a taky že ne. Nějaké pokusy tu sice byly, ale nebylo to nic, co by stálo za pozornost. To by ale nevadilo, protože většina z nás byla stejně zvědavá na masakr, ke kterému to všechno směřovalo. A ten bohužel dopadl bídně. Atmosféra baráku sice místy ušla, ale když mělo dojít na krev, tak produkce šetřila. Vše se vlastně jen omezilo na zakrvácené kladivo, kopající nohy a jekot. To by možná stačilo v případě, že by byl celý příběh uchopen v širších souvislostech, ale v tomhle formátu to bylo na nic. 30% (09.03.2018)

„I'd be safe and warm, If I was in L.A., California dreamin', on such a winter's day…“ Asi se shodneme, že moderní historie stěží nabídne známější home invasion událost, než je vražda Sharon Tate (možná ještě útok na kansaskou rodinu Clutterů, kterého se chytil Truman Capote či vyvěšení rudých trenek na Milošovu střechu), ale Mansonem přitahovaný Leonetti tu Noční můru z Cielo Drive uchopil za špatný konec. Vše chtěl postavit na dusné a znepokojivé atmosféře, té ale i přes krátkou stopáž nedosáhl, uměleckou licencí ala tahání kladiva po silnici ničemu neprospěl a konfrontace se závěrečnými autentickými fotkami a videi už jen zvýraznila slabost celého projektu. Otázkou zůstává, jestli by celkové vyznění ovlivnily přitáhnuté šrouby u explicity, ale já má za to, že ne. P.S.: Nebyla zmíněna zajímavost, že o den později Mansonovo Helter Skelter seskupení zavraždilo v L.A. manžele La Biancovy, křestními jmény Leno a ROSEMARY. Jestli ten krví napsaný nápis na dveřích nakonec neznamenal Polanski Je Bůh.. (16.05.2017)

hnusny film o tom, ako rodina okolo toho hajzla Mansona /samotny Carls Manson/ sa vrazdenia neucastnil/ vyvrazdila skupinu nevinnych ludi. Tlupa kamaratov sa mala stretnut a pokecat si, a akcie sa mal zucastnit aj legendarny StevoMekKralovna, ale zaplat Hatsepsovet neprisiel. No a zacalo krviprelievanie, neusetrili ani zensku tehotnu s dietatom. zabili aj ju aj dieta. Rok 2016 : akysi kameraman John R. leonetti natocil zevraj horor Annabelle a rozhodol sa sfilmovat latku. Vrahovia este tale ziju, film je neskutocne mrazivy a brutalny, ale R. Leonetti nie je moc dobry reziser, obcas rezia drhne : 60 % (03.06.2017)

Kůzlátka, otevřete svoje vrátka, to jsem já, váš Karlíček Mansonovic, ovšem jen v zastoupení čtyř fanatických zabijáků. Rekonstrukce událostí z léta 69, při nichž zemřela rukou sekty vedené Charlesem Mansonem těhotná modelka a herečka Sharon Tate a její přátelé, kteří přišli strávit poklidný srpnový večer do rezidence Cielo Drive, ukázala temnou stránku kalifornského snu. Předesílám ale, že sled událostí, jak je tento film líčí, se v mnohém liší, ačkoliv základní slupka tragédie je zachována. A je působívá. Filmu určitě nešlo o detailní převedení tehdejší tragédie, ostatně vynikající kameraman John R.Leonetti není natolik zdatným režisérem, aby se pouštěl do nějakých milníků, i tak se tentokrát vzepjal k enormnímu režijnímu výkonu, až film můžu směle označit za jeho nejzdařilejší počin. Plusem je určitě obsazení, Katie Cassidy jako Sharon Tate byla ideální volba, pojí je i určitá vnějšková podoba, zbytek jejich přátel moc hrát nemusel, neb byl vbrzku zlikvidován. Zvláštní kapitolou je čtyřčlenná sekta, která se mezi sebou nebavila, zkrátka nikdo z nich nevydal ani hlásku, působila vskutku šíleně, pomohlo i to, že kamera jen minimálně zabírala jejich obličeje, zvláštností je, že v závěrečných titulcích jejich role uvedené nejsou. A nyní se dostávám k slabině filmu. Každý zřejmě očekával, že pořádná "domovní invaze" se nemůže obejít bez potoků krve. Tak v tomto případě tady zurčí až bublá jen mírný potůček. Mordy, lišící se v mnohém od toho, jak tehdy proběhly, měly svůj potenciál. Parta zabijáků vyrazila s noži i palicemi, jenže veškeré vražedné běsnění probíhá mimo záběr, takže si divák musí gore domyslet. Spíše režisér vsadil na postupně houstnoucí atmosféru strachu, uvěřitelné reálie konce šedesátých let, včetně hitů té doby, které hrají v domě souseda Williama a výrazně krátkou stopáž (cca 70 minut). V závěru dokonce nechybí autentické záběry fanatických zabijáků i fota jejich obětí. Od tvůrců poměrně odvážný počin pustit se do takto citlivé tragédie. 8/10 (14.06.2017)