Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Gordon WillisHudba:
Dick HymanHrají:
Woody Allen, Mia Farrow, Gale Hansen, Michael Jeter, John Rothman, Deborah Rush, Garrett M. Brown, Peter McRobbie, Kim Johnston Ulrich, Max Amann (a.z.) (více)Obsahy(1)
Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby (takže jej vidíme se skutečnými americkými prezidenty Coolidgem a Hooverem či slavným dramatikem Eugenem O´Neilem). Film ale nabízí více, než pouhé zachycení ojedinělého a senzaci slibujícího jevu, dotýká se ošidnosti popularity a někdy také nepříliš pozitivní role sdělovacích prostředků v osudu jedince. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (209)
Sestra mě často mlátila. Táta často mlátil mě a stestru. Máma mlátila tátu, mě a sestru. Sousedi mlátili celou naší rodinu. Ostatní z města mlátili sousedy a nás všechny. Woody Allen vytvořil přesvědčivou atmosféru dokumentů 30. let a nezapomněl ani na kvalitní humor, díky tomu se film neztrácí pod experimentální slupkou ale funguje i jako skvělá komedie. 80%. ()
Nelze jinak než za pět. Další perfektní Woodyho dílo, tentokrát ale zcela jiné. Na úvod jedinou výtku - Allen mohl těch pár vzácných scén, ve kterých hrál, pojmout trochu originálněji, aby jeho Zelig nesplýval s onou nádhernou, ale dlouhatánskou řadou jeho neurotických, roztržitých glosátorů. Jinak se ale jedná o vyjímečný film. Zajímavý a neotřelý námět, dokumentaristicky vyskládaný scénář i natočení, to vše mistrně zvládnuto formou, které nechybí originalita i zajímavost. Ohledně humoru, který se podle mnohých ohlasů vpodstatě nevyskytuje, musím říct, že tam je. Více skrytý než obvykle, ale o to jízlivější a trefnější, čímž se dostávám k bodu, který v mých očích z tohoto díla dělá klenot, a tím je síla médií a tlak společnosti, jenž zde prostupují celou dobu a ke konci gradují. Woody ví, jak všechny kritiky kopnout někam:). Samotný pseudodokument se tváří odtažitě a nezaujatě a nezkresleně tak upozorňuje na pokrytectví a předsudkovitost (ano, to slovo asi vážně neexistuje) společnosti. V důslekdu to posouvá celý film mnohem dál, než by se na první pohled zdálo. Co si pamatuji, není to poprvé, co bych nebyl nějakým Allenovým dílem unešen od začátku do konce, ale když si sesumarizuje klady a zápory a nechám film trochu uležet, vyjde mi většinou pět hvězd jako naprosto nevyhnutelných:). ()
Woodyho nápady nepoznajú konca, ak si neberie na paškál citové prepletence vzťahového charakteru, tak prichádza na rad štúdia jedného komicky narušeného psychopata umocnená dokumentárnym spracovaním a autentickým zasadením do vtedajšej doby. Mala som pocit, akoby som sa dívala na večerné správy, Woodyho premeny boli síce vtipné a scéna, kde Hitler diktátorsky prednáša a Woody sa bezmocne krčí v jeho tieni, by si zaslúžila 10*, ale aj tak to nie je to pravé orechové a od rodeného cynika trošku slabý prejav. Na jedno pozretie bohato stačí. ()
„Nesmíme se tak pevně vázat k našemu založení a ustrojení. Naší hlavní zdatností je umět se přizpůsobit rozličným zvyklostem. Držet se z nutnosti jediného způsobu znamená přebývat tu, ale nikoliv žít. Nejznamenitější duše jsou ty, jež v sobě mají nejvíce různosti a přizpůsobivosti.“ (Michel de Montaigne) ()
Přímo ďábelsky zábavný a zároveň inteligentní film, který jsem si právě zamiloval, to je Zelig. Do detailu vybroušená mystifikace a parodie plná ohromných nápadů a nezapomenutelných scén. Jsem nadšený, bídná nálada je pro dnešek ta tam a Forresta Gumpa už asi nikdy nemusím vidět. Zkrátka další pětihvězda pro Woodyho Allena. "Dva fanatičtí idiotští američtí blbové a zločinní sviňáci zkazili našemu Vůdci skvělý vtip..." ()
Galerie (22)
Zajímavosti (13)
- Woody Allen chtěl původně obsadit i slavnou Grétu Garbo. (don corleone)
- Kvůli posedlosti v autetičnosti snímku trvalo Allenovi natáčení stejně dlouho jako natáčení dvou jiných filmů dohromady. (don corleone)
- V roce 2007 objevila italská psycholožka nezvyklou formu poškození mozku, který má stejný dopad na své oběti, podobně jako ve filmu (kromě psychologické proměny). Objevitelka Giovannina Conchiglia a její kolegové se rozhodli tento syndrom pojmenovat "Zelig-like Syndrom" podle filmu. (don corleone)
Reklama