I Killed Einstein, Gentlemen
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Vlastimil HálaHrají:
Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (237)
Komédia, v ktorej si Lipský odskúšal poprepletaný dejový vývoj / humor, ktorý následne vychytal v „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ a zároveň komédia, ktorá poslúžila ako vzor pre Zítra vstanu a opařím se čajem. Brejchová bola kočka, Janžurová čo sa týka postavy nijako nezaostávala a zároveň sa jej podarilo, na nie práve veľkom priestore, získať najväčšie sympatie. Inak čo sa týka vizuálneho dojmu, tak tam sa, na tú dobu, nedá vôbec nič vyčítať. A dnešní českí tvorcovia by sa finančne dosť zapotili, aby ho dorovnali. ()
Mezi Lipského komediemi lze Einsteina zařadit mezi méně známé a méně reprízované kousky, tento je navíc z různých stran přijímán poněkud rozporuplně, ne snad kvůli své odvážnosti v rámci odhalených scén, ale spíše kvůli ne úplně zdařilé adaptaci, což způsobilo hlavně nucené okleštění scénáře a nedostatky se projevují především ze začátku, během dlouhého úvodu, při němž se "jede na vážno". Tato satirická komedie ale ve svém základu není úplně hloupá, jednak nastiňuje myšlenku, že historii jde nakonec stejně nejsnáze změnit nenásilnou cestou a v závěru také ukazuje, že fyzika není vlastně jediným nepřítelem lidstva. Rozhodně bych film neobviňoval z nedostatku zábavnosti, ne že bych byl nějakým obdivovatelem ženských vousů, to vůbec, ale během hodinky a půl jsem se zasmál několikrát, ať už raketě při Prodané nevěstě, setkání Franze Berga s vlastním otcem nebo řešení relativity s Růženou u plotny. Excelují zde nádherná Jana Brejchová a Iva Janžurová, Petr Čepek v roli Einsteina nebo Josef Hlinomaz jako policejní velitel. ()
Svérázná adaptace prózy klasika české sci-fi Josefa Nesvadby pokulhává právě především po stránce syžetové, což je ale pro fabule tohoto autora tak trochu typické (spolupráce s Milošem Macourkem se osvědčila snad jen v mnohem podařenější crazy komedii Zítra vstanu a opařím se čajem, kterou režíroval Jindřich Polák a scénář napsal sám Macourek s Polákem, ostatní filmy na motivy Nesvadbových próz či snad přímo podle jeho scénářů byly víceméně rozporuplné - namátkou Upír z Feratu, Blbec z Xeenemünde, Tarzanova smrt, Slečna Golem, Tajemství zlatého Buddhy atd.). Režisér Oldřich Lipský, který měl v té době na kontě již veleúspěšného a legendárního Limonádového Joa či vynikající a (trochu opomíjený) experimentální Happy end, realizoval další filmovou perzifláž, tentokráte na téma sci-fi, kterou, pro svou tvorbu tak příznačně, žánrově namixoval s crazy komedií, pohříchu se ale jeho film více než výše zmíněným kultovním snímkům podobá jeho dřívější spíše nepodařené satirické sci-fi utopii Muž z prvního století. Plejáda prvotřídních herců ani režijní mistrovství a řemeslná dokonalost prostě nedokáží zastřít choulostivá místa ne snad přímo slabého, ale minimálně průměrného scénáře. O to větší škoda promarněné šance, jelikož sci-fi o paradoxech vyplývajících z cestování časem se československá kinematografie jevila jako velice progresivní a daný snímek se dal chápat jako ohlas například ve Velké Británii právě kulminujícího kultovního seriálového fenoménu Doctor Who... Bylo to možná naposled, co se naše kinematografie držela na špici zachytávání nových trendů... ()
V EINSTEINOVI se Lipský asi nejvíce a nejzdařileji přiblížil své nesvadbovské literární předloze. Tato konstatace není - a také nechce být - v žádném případě jednosměrnou chválou. Naopak. Zdá se, že zejména v první třetině fimu až chaoticky rozvíjený děj postrádá jednotící prvek. Teprve závěr, ústící do skvěle vygradované pointy tradičně českého smírného řečení ve verzi, která nutně nemusí být prvoplánově očekávatelná, mnohé napravuje a dává také směr syžetu i kompozici již zmiňované úvodní třetiny EINSTEINA. Mnohé v tomto ohledu naznačuje i v bonusech pronesené upozornění režisérova bratra Lubomíra Lipského staršího: že totiž výpravnost se vlastně tvoří i natáčí lépe než výpravná komormí dramata, které je vloženo do úst dávno již zesnulého hercova bratra. Za upozornění stojí i převažující červeň v exteriérech i ateliérových prostorách právě tak jako osobitě pojaté souboje dvou skupin návštěvníků, jimž se doslova pod rukama mění dějiny. Herecky mne nejvíce upoutal Petr Čepek ve své dvourolové einsteinovské kreaci. Česká filmová sci-fi v této nesnadné komedii získala další patrně již i nadčasový příspěvek podle mého soudu naopak o poznání lepší než neméně zajímavý pozdější nesvadbovský filmový budíček ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM opět ve výrazné Lipského režii. ()
Klasický Oldřich Lipský. Co víc dodat?! Zabil jsem Einsteina, pánové ... nepatří mezi uplně nejlepší režiserovi filmy, ale to samozřejmě nevadí jelik Lipský prostě umí. Od natočení oběhlo téměř 40 let a přesto je Einstein hodně svižnou komedií. I na dobu vzniku snad docela odvážnou co se týče ukazování ženské nahoty. Co mi ale hodně nesedlo byla vousovatost žen a prsatost mužů v budoucnosti. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (22)
- Jiří Sovák (David Moore) si v dobe natáčania užíval s Vladimírom Menšíkom slávu z úspechu dokončeného filmu Světáci (1969). Veľa pil a na natáčanie ho vozili rovno z vinární a zakaždým odinakiaľ. Režiséri v tej dobe vedeli, že obsadiť oboch do jedného projektu, by mohlo priniesť komplikácie. Vo filme sa tak objavuje iba Jiří Sovák. (Raccoon.city)
- Ve scéně, kdy Smith (Jan Libíček) polemizuje nad otázkou, co dělala Gwen Williamsová (Jana Brejchová) v Praze roku 1911, přemítá, zda se náhodou neprocházela po zoologické zahradě. Ta však byla otevřena až v roce 1931. (Terva)
- Jiří Sovák (David Moore) musel zvádzať tiež kaskadérske kúsky, čo si raz vyžiadalo svoju daň. V jednej scéne stál na doskách, aké žeriav dvíhal do výšky. Lenže ten ho zdvihol tak vysoko až dostal závrat a zrútil sa. Po tom čo sa prebral kričal na všetkých „Myslel jsem, že mě zabije", prehlásil kameraman Ivan Šlapeta. (Raccoon.city)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama