I Killed Einstein, Gentlemen
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Vlastimil HálaHrají:
Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (238)
Teroristické bomby dopadající na obydlené území mají jeden nepříjemný následek - ženám po nich rostou vousy. A protože to takto směřuje k totálnímu vyhynutí lidské rasy (kdo by se cicmal s vousatou ženskou, že ano), vymyslí profesor Moore (Jiří Sovák) v pravdě geniální plán. Strojem času se přemístí do minulosti, konkrétně do roku 1911, kde zajistí smrt zakladatele moderní fyziky Alberta Einsteina. čímž znemožní v budoucnu jakékoliv vynálezy zakládající se na vědě o fyzice, tedy např. i samotné bomby. Jenže když se může něco zvrtnout, tak se to zákonitě zvrtne... Jako další ze série česko(slovenských) scifi filmů z druhé poloviny minulého století padla ruka na tento filmeček. Oproti nedávno viděnému Pane vy jste voda měl o řád zábavnější děj, ale na skvělé pozdější Což takhle dát si špenát nebo hodně podobný Zítra vstanu a opařím se čajem bohužel ani toto dílo Oldřicha Lipského nemá. Sic herecké obsazení velmi podobné jako v ostatních výše zmíněných filmech (= všichni tehdejší známí herci), ale zábava tentokrát kapku pokulhávala. I tak vzhledem k současné filmové tvorbě nadprůměr, ale v porovnání s tehdejším _jen_ průměr... ()
Československé crazy komedie mám většinou hodně rád. Například Pane, vy jste vdova!, Což takhle dát si špenát a Čtyři vraždy stačí, drahoušku jsou všechno filmy, které si vždy rád zopakuju a nikdy se mi jejich mnohdy ujetý humor nepřejí. Ani nevím, jak se to stalo, ale film Zabil jsem Einsteina, pánové… mě v mládí nějak minul a viděl jsem jej až nedávno. Docela mě překvapilo, jak mě nebavil. Je možné, že to byl jeden z prvních filmů v daném žánru (rok 1969) a tvůrci se to museli teprve naučit. Děj je až moc překombinovaný, opravdu dobrých vtipů pomálu a nesedí mi ani ten sci-fi kabátek, na kterém je navíc vidět i stáří filmu. Zkrátka je to podprůměr i v rámci tohoto jinak bohatého žánru. Dávám jen dvě hvězdy a doporučení směřuje raději na výše uvedené filmy. ()
V EINSTEINOVI se Lipský asi nejvíce a nejzdařileji přiblížil své nesvadbovské literární předloze. Tato konstatace není - a také nechce být - v žádném případě jednosměrnou chválou. Naopak. Zdá se, že zejména v první třetině fimu až chaoticky rozvíjený děj postrádá jednotící prvek. Teprve závěr, ústící do skvěle vygradované pointy tradičně českého smírného řečení ve verzi, která nutně nemusí být prvoplánově očekávatelná, mnohé napravuje a dává také směr syžetu i kompozici již zmiňované úvodní třetiny EINSTEINA. Mnohé v tomto ohledu naznačuje i v bonusech pronesené upozornění režisérova bratra Lubomíra Lipského staršího: že totiž výpravnost se vlastně tvoří i natáčí lépe než výpravná komormí dramata, které je vloženo do úst dávno již zesnulého hercova bratra. Za upozornění stojí i převažující červeň v exteriérech i ateliérových prostorách právě tak jako osobitě pojaté souboje dvou skupin návštěvníků, jimž se doslova pod rukama mění dějiny. Herecky mne nejvíce upoutal Petr Čepek ve své dvourolové einsteinovské kreaci. Česká filmová sci-fi v této nesnadné komedii získala další patrně již i nadčasový příspěvek podle mého soudu naopak o poznání lepší než neméně zajímavý pozdější nesvadbovský filmový budíček ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM opět ve výrazné Lipského režii. ()
Počátek všech těch ujetých komedií, které zahrnovaly podobně laděné Vdovu, Špenát a Čaj (které se mi mezi sebou vždy pletly a vždy plést budou - ať už tou ujetostí nebo skoro stejným hereckým obsazením). Tohle z těch všech byla asi největší blbost - cestování časem je podle mě blbost a točit o tom filmy není vtipné, ani když to je docela vtipné. Ty časové paradoxy mi prostě vždy rozjebou mysl a zkazí zábavu. Ale na to, jaká to byla blbost, tady naprosto dokonale prorokovali vynález selfie tyče!!! ()
Dalsi z rady blaznivych komedii Oldricha Lipskeho, nutno dodat, ze nedostatkem fantazie netrpel. Tato si me uplne neziskala, navrat do minulosti, roku 1911 urcite patri mezi nejpovedenejsi pasaze celeho filmu. Pritomnost me vsak vubec nebavila, coz zapricinilo me, pouze prumerne hodnoceni. Velmi reprezentativni herecke obsazeni, z nichz me nejvice zaujaly vedlejsi postavy, ktere ztvarnil Kemr, Libicek, Effa. Brejchove to sluselo. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (22)
- Pre film bola ešte v júni 1968 vyjednávaná spolupráca so španielskou spoločnosťou Suevia Films zastupovanou Alfredom Eskobarom, ktorá mala dodať farebný materiál. V úvahe bol aj ich podiel na scenári a obsadenie jednej z hereckých rolí. Dodávateľom farebného materiálu sa nakoniec stala Lichtenštajnská firma Europa International Films, ktorá však po dokončení odmietla film distribuovať a zvolila možnosť vyplatenia podielu tržieb z distribúcie vo vybraných krajinách. [Zdroj] (Raccoon.city)
- Když se stroj času dostane do roku 1911 do Národního divadla, tak se zrovna hraje opera Bedřicha Smetany „Prodaná nevěsta“. (noelcoward73)
- Původní filmový námět je kolektivním dílem spisovatele Josefa Nesvadby, Miloše Macourka a Oldřicha Lipského. Tato trojice je také podepsaná pod filmovým scénářem. Tematickou povídku Einsteinův mozek ale najdeme už ve vědecko-fantastických příbězích Josefa Nesvadby v roce 1960. (NinadeL)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama