Zabil jsem Einsteina, pánové...

Nevtipná fantasmagorie, která mě strašně nebavila, skoro až otravovala. Zvláštní, jak debilní může být něco s tak skvělým obsazením, ale je to prostě tak. Kdyby totéž natočil někdo dneska se současnými herci, všichni by to strhali, ale u 50 let starého filmu to nikdo neřeší. Lipský rozhodně natočil lepší věci. (17.11.2022)

Svérázná adaptace prózy klasika české sci-fi Josefa Nesvadby pokulhává právě především po stránce syžetové, což je ale pro fabule tohoto autora tak trochu typické (spolupráce s Milošem Macourkem se osvědčila snad jen v mnohem podařenější crazy komedii Zítra vstanu a opařím se čajem, kterou režíroval Jindřich Polák a scénář napsal sám Macourek s Polákem, ostatní filmy na motivy Nesvadbových próz či snad přímo podle jeho scénářů byly víceméně rozporuplné - namátkou Upír z Feratu, Blbec z Xeenemünde, Tarzanova smrt, Slečna Golem, Tajemství zlatého Buddhy atd.). Režisér Oldřich Lipský, který měl v té době na kontě již veleúspěšného a legendárního Limonádového Joa či vynikající a (trochu opomíjený) experimentální Happy end, realizoval další filmovou perzifláž, tentokráte na téma sci-fi, kterou, pro svou tvorbu tak příznačně, žánrově namixoval s crazy komedií, pohříchu se ale jeho film více než výše zmíněným kultovním snímkům podobá jeho dřívější spíše nepodařené satirické sci-fi utopii Muž z prvního století. Plejáda prvotřídních herců ani režijní mistrovství a řemeslná dokonalost prostě nedokáží zastřít choulostivá místa ne snad přímo slabého, ale minimálně průměrného scénáře. O to větší škoda promarněné šance, jelikož sci-fi o paradoxech vyplývajících z cestování časem se československá kinematografie jevila jako velice progresivní a daný snímek se dal chápat jako ohlas například ve Velké Británii právě kulminujícího kultovního seriálového fenoménu Doctor Who... Bylo to možná naposled, co se naše kinematografie držela na špici zachytávání nových trendů... (27.08.2011)

V EINSTEINOVI se Lipský asi nejvíce a nejzdařileji přiblížil své nesvadbovské literární předloze. Tato konstatace není - a také nechce být - v žádném případě jednosměrnou chválou. Naopak. Zdá se, že zejména v první třetině fimu až chaoticky rozvíjený děj postrádá jednotící prvek. Teprve závěr, ústící do skvěle vygradované pointy tradičně českého smírného řečení ve verzi, která nutně nemusí být prvoplánově očekávatelná, mnohé napravuje a dává také směr syžetu i kompozici již zmiňované úvodní třetiny EINSTEINA. Mnohé v tomto ohledu naznačuje i v bonusech pronesené upozornění režisérova bratra Lubomíra Lipského staršího: že totiž výpravnost se vlastně tvoří i natáčí lépe než výpravná komormí dramata, které je vloženo do úst dávno již zesnulého hercova bratra. Za upozornění stojí i převažující červeň v exteriérech i ateliérových prostorách právě tak jako osobitě pojaté souboje dvou skupin návštěvníků, jimž se doslova pod rukama mění dějiny. Herecky mne nejvíce upoutal Petr Čepek ve své dvourolové einsteinovské kreaci. Česká filmová sci-fi v této nesnadné komedii získala další patrně již i nadčasový příspěvek podle mého soudu naopak o poznání lepší než neméně zajímavý pozdější nesvadbovský filmový budíček ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM opět ve výrazné Lipského režii. (27.01.2008)

Vousaté ženy, kterým v práci zvoní alarmy na demonstrace, se odmítají pro muže holit, dokud ti nevynaleznou způsob, jakým o vousy definitivně přijít. A to i v případě, že se zrovna s nimi natáčí film, ke kterému přichází scénář přímo z OSN. Vedle toho si dělá Janžurka první (polariodové) selfie v dějinách filmu. No řekněte, že to nevypadá, jako upachtěná zápletka nějakého současného liberála se zánikem Římské říše v klopě, děsícího se, že mu emancipace sebere jeho nabytá privilegia. ___ Další z Lipskýho přepalů, kde se mu kamenem úrazu stala neschopnost uhlídat si rytmus u komedie, která dle scénáře měla stále gradovat. Jenomže pak je tam ten problém, že se to nesmí zasekávat na poselstvích o hrůze atomu, dlouhých striptýzech (leč uznávám, že nejsem cílovka, protože Brejchová je pro mě vizuálním ekvivalentem Moniky Babišové), špatně nasvícených přestřelkách a několika koncích. Navíc mi přišlo, že to proběhlo pod nějakýma dost tupýma korektorskýma nůžkama, které dávají tendenčně vyniknout větám jako "To máte v tom Princetonu divné způsoby!" namísto potenciálně dobrým vtipů. Každopádně filmům s Janžurkou se pod tři hvězdy nedává, protože ta ženská je prostě fantastický tele. (09.05.2022)

Mezi Lipského komediemi lze Einsteina zařadit mezi méně známé a méně reprízované kousky, tento je navíc z různých stran přijímán poněkud rozporuplně, ne snad kvůli své odvážnosti v rámci odhalených scén, ale spíše kvůli ne úplně zdařilé adaptaci, což způsobilo hlavně nucené okleštění scénáře a nedostatky se projevují především ze začátku, během dlouhého úvodu, při němž se "jede na vážno". Tato satirická komedie ale ve svém základu není úplně hloupá, jednak nastiňuje myšlenku, že historii jde nakonec stejně nejsnáze změnit nenásilnou cestou a v závěru také ukazuje, že fyzika není vlastně jediným nepřítelem lidstva. Rozhodně bych film neobviňoval z nedostatku zábavnosti, ne že bych byl nějakým obdivovatelem ženských vousů, to vůbec, ale během hodinky a půl jsem se zasmál několikrát, ať už raketě při Prodané nevěstě, setkání Franze Berga s vlastním otcem nebo řešení relativity s Růženou u plotny. Excelují zde nádherná Jana Brejchová a Iva Janžurová, Petr Čepek v roli Einsteina nebo Josef Hlinomaz jako policejní velitel. (26.03.2012)