3 from Hell

Nemůžu si pomoct, ale Bejby v podání Šery Můn je správně cáklá kočka, co mi lehce připomíná Harley Quinn ze Sebevražednýho oddílu, a s oběma bych z fleku šla na rande. Jo, já vím obě zabíjej nevinné jak na běžícím pásu, ale není s nima psina? Mno nic, že sem lehce ujetá je už známo, takže to málokoho překvapí a já se vrátím k filmu - Není to taková jízda jako dvojka, ani jedničku to nepřekonává, ale rozhodně to nedělá ostudu. Prostě naše psycho rodinka si zase jednou udělala výlet a nechává za sebou pár mrtvol, občas víc než pár, ale místo aby mě to, jako správnou hodnou holku, pohoršovalo a přála těm třem krutou smrt, tak sem jim neskrytě fandila a třeba scéna kdy Bejby rozkuchá prchající nahatou bloncku a pak šibalsky zamává stařence, co pár metrů od ní sedí na zahradě...to bylo tááák ňuňu. Prostě roztomilá kočka co občas někoho kuchne pro zbavení se stresu. Výsledkem je, že se doslova vznáší na obláčcích a má stále pozitivní náladu. Všimli jste si, že mám také často pozitivní náladu? Hádejte proč (26.12.2019)

Zombieho filmy mají jeden společný neduh a tím je přepálená stopáž a 3 from Hell není výjimkou. Další výtku mám k některým rvačkám, které jsou jen změtí útržků splašené kamery, což zamrzí především v případě ženské věznice. Ale jinak jsem neměl problém. Grindový vizuál tomu sedne víc než v předešlých případech, když dojde na sekání, řezání či bodání, je se pořád na co dívat a po přesunu do Mexika jsem měl pocit, jakoby se Zombie dotýkal starých rodriguezovek, což bylo ku prospěchu věci. Haig to sice už bohužel nedal, ale i kdyby nebyl na pravdě pekelné, je otázka, jak by to ve svých osmdesáti zvládal. Každopádně Brake byl víc než jen důstojnou náhradou a nezklamal ani Moseley. Za největší hvězdu je ovšem Sheri Moon. která je i na hraně padesátky tou nehorázně sexy psychopatkou, kterou prostě nejde nemilovat. 75% (30.11.2019)

Rob Zombie je mistrem stylu, ale obsah mu tak trochu proklouzává pod rukama. 3 from Hell tak spíše působí jako sled epizodek útěku z vězení a opětovného drastického řádění rodiny Fireflyových než jako jednolitý film. Jako stylově natočené 70's exploitation nabité akcí a hláškami to funguje, ale na vyšší ambice jako by Rob rezignoval. Údajně před a během natáčení došlo k markantnímu přepisování scénáře (zejména kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu Sida Haiga, který se místo hlavní úlohy nakonec objeví jen v jedné scéně na začátku filmu) a Zombieho původní vize se tím pádem hodně rozmělnila. Mám za to, že z tohoto snímku budou zřejmě jásat jedině skalní fanoušci předchozích dvou dílů, ale jinak nezainteresovaní diváci přijmou 3 from Hell určitě dost chladně. [Sitges 2019] (04.10.2019)

Vyvrženci pekla vstávají z mrtvých (byť ne ve zcela původní sestavě) a dostávají další příležitost zařádit si a rozjet pořádný teror. Výsledkem je však zastaralá skládka vyžilých, otravných a užvaněných šílenců se schematickým a přímočarým dějem, který se skládá ze tří částí – úvodní breaking news pasáž nás zasvětí do situace, následuje špásování s ředitelem věznice a po něm přichází mexický mejdan, který působí, jako by ho Rob Zombie připsal po zjištění, že mu dosavadní materiál nevystačí na celovečerní film. I tak ale snímek stojí výhradně jen na brutalitě a okázalé odpornosti titulní pekelné trojice, z níž však dělá cool zabijáky, kterým by se mělo fandit, což je v dnešní době kriticky natáčených filmů a seriálů o rozkrývání komplexní psychologie vraždících maniaků přinejmenším zpátečnické. Uspokojit tak Rob Zombie dokáže jen ty nejvěrnější fanoušky, jimž bohatě stačí ke štěstí trocha stylově natočené krvavé řezničiny a návrat jejich oblíbených postav, které ale v podstatě dělají pouze to, co vždycky, a ve volných chvílích hrají karty nebo se dohadují, kdo z nich je víc jako Bogart. 3 from Hell je stejně vyčpělá mizérie jako to klaunské vystoupení ve druhé části filmu, které také přišlo, aniž by se o něj někdo prosil. A jak také dopadlo. (04.10.2019)

Ako zakončenie trilógie o řádení vražedného klanu Firefly family je to sklamanie: nie je to iná liga než predchádzajúce dva majstrštyky, je to jinej sport. Ako "Rob Zombie film" to pokračuje v tradícii nenápaditého low-budget priemeru á la 31. Chýba tomu dynamika a ten komplikovaný produkčný background je na výsledku znát. Scenáristicky líné, Zombieho vizuálne triky obohrané a herecky jednorozmerné. Richard Brake je do počtu, Sheri Moon utrhnutá z reťaze (in a bad way) a na Sida Haiga nahlodaného smrteľnou chorobou nie je dobrý pohľad. Najviac ma sklamal Bill Moseley - nezáživne recituje drsňácke repliky o tom, aký je to bad motherfucker, no už to nie je ten autoritatívny psychouš jak si ho pamätáme, ale skôr taký zostarnutý hillbilly sráč. Rob Zombie týmto počinom potvrdil moje dávnejšie obavy: zacyklil sa vo vlastných fantasmagóriach. Ak sa chce dostať von zo slepej uličky, potrebuje nevyhnutne zmeniť žáner, využiť služby scenáristu a prestať obsadzovať svoju zubom času nahlodanú ženu. Len sa obávam, či na to všetko už nie je tak trochu neskoro. (05.10.2019)