Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem (John David Washington, syn Denzela Washingtona) rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea (Topher Grace), místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu. Naprosto přesvědčivým způsobem se prezentoval jako fanatický vyznavač bílé rasy a David Duke mu to spolknul i s navijákem, jelikož ho po pár telefonátech vtáhnul do struktur klanu. Když pak bylo potřeba nasadit do akce zapáleného rasistu Rona Stallwortha i fyzicky, ujal se té role Ronův kolega Flip Zimmerman (Adam Driver), který s nadšením docházel na tajná i veřejná setkání členů klanu s cílem získat co nejvíc informací a překazit plánované násilné operace. Zní to neuvěřitelně, zní to komicky, skutečně se to však stalo. (Cinemart)

(více)

Videa (7)

Trailer 1

Recenze (490)

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Když se dívám na tu rozmanitou škálu filmových žánrů a rámců, do nichž už Spike Lee téma mezilidské nesnášenlivosti dokázal vpašovat, mám takový pobavený dojem, že celý život pilně trénoval, aby jednou natočil tenhle film. Film tak parádně vybalancovaný mezi tím, co je ještě humorně nastavované zrcadlo, v němž se pro nějaké samoúčelné pobavení neztrácí míra informace o absurdních a děsivých principech rasismu v žité realitě, ale v němž se zároveň zrcadlená realita nikdy nestane tak děsivou a absurdní, aby divákovi nadlouho zamrzl na rtech ironický smích. Nepustí vás to sklouznout ani na jednu stranu, i přesto, že vyprávění prochází hodně divokou akcelerací a eskalací a ta jemnost, s níž Lee drží oba pádící koně na lehce přitažených otěžích, bere dech. *** A pokud jde o ten četně diskutovaný závěr - např. ve Válce s Bašírem po konci kresleného příběhu následují přilepené dokumentární záběry, které celý animák odsoudí jako eufemismus a shodí ho stejně, jako by ho režisér rovnou zmuchlal a vyhodil z okna - umělecké zobrazení je tu jen naivním a ohleduplným kašírováním nepředstavitelně surovější reality. Kdežto tady jsou naopak reálné záběry tou správně rafinovanou třešničkou na dortu celého díla a fungují jako jeho plynulé prodloužení a břitké dotvrzení. Jsem nadšená, že něco takového skutečně může tak pěkně zafungovat. *** A mimochodem, za zmínku stojí i dost odvážná, vtipná a funkční práce se střihem. *** ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Snaha o originálne podanie vážnej témy sa tvorcom rozhodne uprieť nedá. Z tohto pohľadu snímok skutočne zaujme. No, že nedokáže vyvolať takmer žiadne emócie, to je už vec úplne druhoradá. Humorná stránka, na pár okamihov, bez výrazného vtipu, tá vážna zas, akoby ani nemala zanechať nejakú “stopu”. Živších, záverečných 15 minút, náladu zlepšilo, posledné okamihy snímku, totálne uzemnili (!!!), no takto mal “BlacKkKlansman” pôsobiť po väčšinu svojho diania. No a to sa bohužiaľ, nestalo .. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

„Namouvěru, na válku vám seru!“ Dříve to bylo životopisné drama nebo heist film, tentokrát Spike Lee k vyjádření svého politického stanoviska využívá a pro své potřeby přepracovává konvencí policejních filmů o dvojí identitě. Překážky, které hrdinové musejí při plnění své mise překonávat, nepřicházejí pouze zvnějšku, ale berou na sebe také podobu jejich kolegů a nadřízených, kteří se nedokážou přenést přes vlastní předsudky a reprezentují systém znevýhodňující určitou část obyvatel. Spárování dvou nesourodých postav neslouží pouze k vytváření komických situací, které odlehčují vážné téma. Je podmínkou toho, aby mohl být Stallworthův smělý plán realizován a zároveň vyjadřují ústřední přesvědčení filmu, že cesta k úspěchu je podmíněna spoluprací, bojem za sdílené hodnoty (přestože je každý úplně jiný, před členy KKK vystupují jako jeden člověk), což lze zároveň chápat jako polemiku s blaxploitation filmy, jejichž styl BlacKkKlansman napodobuje. ___ Oba dva hrdinové v důsledku konfrontací s bílými nacionalisty, kteří je coby černocha a žida vnímají jako hrozbu srovnatelnou leda s morem a cholerou, začínají více přemýšlet nad svou identitou. Zimmerman například na otázku, zda je žid, zprvu odpovídá „Nevím“. Později přiznává, že o svém židovství díky asimilaci nikdy nepřemýšlel, ale teď své stanovisko začíná přehodnocovat. Stejně jako jeho parťák přestává brát infiltraci Ku Klux Klanu jako pouhou práci, stává se z ní pro něj osobní záležitost. Zatímco Stallworth tak přestává utíkat před skutečností, že je černoch, Flip „zásluhou“ bandy antisemitských imbecilů začíná hrdě hájit své židovství. ___ Rasisti legitimizují své výroky a aktivity vytvářením umělých nepřátel a šířením strachu z rasové války nebo židobolševického spiknutí. Zásadní roli při tom sehrává jejich slovník, jenž sice neoplývá kdovíjakou bohatostí a svědčí o elementární neznalosti gramatiky (zde tvary jako „lepšejší“), ale zároveň je dost expresivní, aby dokázal vyvolat silné emoce a strhnout nemyslící davy. Emoce nahrazují schopnost pracovat s fakty a promyšleněji argumentovat. Absenci elementární logiky ve svých postojích jeden z bigotů vyjeví, když ho Flip upozorní, že je nesmysl popírat holocaust, při němž přece bylo zavražděno několik milionů Židů a z pohledu bílého nácka šlo tudíž o nejúžasnější událost dějin. K navazování vztahů v rámci KKK pak dochází výlučně skrze sdílenou nenávist. Vstup do organizace je podmíněn znalostí nenávistného kódu (různé nadávky pro každého, kdo není bílý heterosexuální Američan). Z jazyka uzavřené skupiny je ovšem třeba udělat masovou záležitost, třeba i s pomocí hollywoodských velkofilmů jako Zrození národa. ___ Vlna rasově motivovaného násilí v sedmdesátých let představovalo reakci na některá drobná vítězství Afroameričanů v předcházející dekádě. Podobně lze dnes sílící pozici extrémní pravice v Americe, přikrmovanou výroky sociopata, kterého Spike Lee označuje slovy „Orange motherfucker“, případně „Agent Orange“, vnímat jako „odvetu“ za osm let vlády Baracka Obamy. Paralelami s přítomným děním ve Spojených státech i Evropě je Leeho film prostoupen. I bez šokujícího dovětku by bylo zřejmé, že stejně jako ve svých dřívějších filmech využil historického námětu k upozornění na přetrvávající nesnášenlivost vůči určitým společenským skupinám. Styl se mění, podstata zůstává a svět bude potřebovat ještě mnoho hrdinů jako Ron Stallworth nebo Heather Heyer. BlacKkKlansman to říká možná ne příliš nuancovaně, ale dost naléhavě, aby alespoň pár lidem, kteří ještě nemají totálně vybílené mozky, otevřel oči. 90% () (méně) (více)

Spiker01 

všechny recenze uživatele

Svým způsobem velice děsivé svědectví z jednoho amerického vidlákova s jako vždy božím Adamem Driverem a hlavně režisérským fištrónem Spika Lee, který opět tne do živého (viz epilog). 130 minut je možná pro někoho moc, ovšem naštěstí se slovutnému režisérovi daří tempo udržet a úplně mě neztratit, takže jsem si tento krásně pojmenovaný film, na který jsem se od KFF těšil, poměrně dost užil. Redneckové zřejmě takovou radost neměli. ()

movie 

všechny recenze uživatele

Skvěle vybalancovaný poměr závažnosti tématu a lehce úsměvné jízlivosti, ve filmu, který pomrkává po legendách blaxploitation a i přes divokou stopáž nenudí - výtečně ho totiž táhne Washington s Driverem. Bylo by to za hřejivější 3+, ale závěrečný statement zamrazí a dává jasně najevo, že Spike Lee je pořád na svém místě. 80% ()

Galerie (57)

Zajímavosti (26)

  • Pokud vám byla závěrečná hudba u popisování nedávných událostí povědomá, jednalo se o poupravenou píseň „Photo Opps“ od Terence Blancharda. Ten se Spikem Lee v minulosti pracoval na filmu Inside Man (2006), kde se píseň objevila poprvé. (tom.nosek)
  • Film je venovaný Heather Heyerovej, ktorú smrteľne zasiahlo auto pri protestoch proti zhromaždeniu Unite the Right 12. augusta 2017 v Charlottesville. Film mal premiéru v USA 10. augusta 2018 pri príležitosti prvého výročia zhromaždenia a jej smrti. (zajo91)

Související novinky

Film Christophera Nolana našel hvězdu

Film Christophera Nolana našel hvězdu

20.03.2019

O novém filmu Christophera Nolana (Interstellar, Dunkirk) až doposud nebylo moc co psát. Některé zdroje snímek přirovnávaly duchem k Na sever severozápadní linkou a Počátku, tahle porovnání už ale… (více)

Oscarové nominace 2019

Oscarové nominace 2019

22.01.2019

Po Českých lvech tu máme konečně také nominace na 91. ročník Oscarů. Těm pro změnu vévodí osobní výpověď režiséra Alfonso Cuaróna Roma a pak kostýmní dobové drama Favoritka od Yorgose Lanthimose, oba… (více)

Favoritka vede seznam nominací BAFTA

Favoritka vede seznam nominací BAFTA

10.01.2019

Nominace na britské filmové ceny jsou již od včerejška známy a do čela se dostal film, který s Velkou Británií úzce souvisí. Snímek Favoritka režiséra Yorgose Lanthimose (Humr), vyprávějící o… (více)

TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz

TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz

29.12.2018

Nejoblíbenější uživatelé ČSFD.cz tradičně sestavili trojku nej filmů a seriálů, uvedených do distribuce nebo na filmových festivalech v uplynulém roce. S pěti hlasy jednoznačně vyhrávají mezi filmy… (více)

Reklama

Reklama