BlacKkKlansman

Klape to po filmárskej stránke, tak aj po hudobnej. Predovšetkým aj dobrým hraním známych aj menej známych hercov. Drhne sa to však v jednej veci a to že počas celého filmu sa nám tu strieda pred očami čierna a biela sila ale v závere sa dočkáme len skutočných záberov bielej agresie, pritom negri po celej EU obzvlášť v súčastnosti robia väčší bordel než si človek dokáže predstaviť, čo ma privádza k záveru že režisér a scenárista v jednej osobe bude zarytý negrofil, prípadne liberálny fašista, ktorý sa zase snažil navodiť dojem, že biela špina smrdí viac než čierne hovno. Po filme máte teda ešte väčšiu motiváciu veriť, že keď niekto na ulici kričí "čierna sila" tak háji práva čiernych ľudí a keď kričíte "biela sila" tak ste skur*ený neonacista, fašista a Hitlerov fanúšik číslo 1. Lenže liberálni fašisti a slniečkári si proste nikdy neuvedomia, že rasizmus tu bude aj o 500 rokov, pokiaľ budú všetkým tvrdiť že multikulti život je cesta k rešpektovaniu iných rás. Ak žije lev a tiger každý vo svojom prostredí, tak sa vie jeden druhému vyhnúť a rešpektovať územie toho druhého. Zavrite ich do jednej klietky a roztrhajú sa na kusy. (14.02.2019)

Spike Lee to má u mě většinou hodně dobrý. Je ale pravdou že jsem z jeho filmografie vyhledával spíše odpočinkovější a přístupnější filmy jako Spojenec, 25. hodina nebo Oldboy. Že se jedná o režiséra, který se rád věnuje rasismu v USA jsem dobře věděl, nicméně se mě daří tyto filmy, s čestnou vyjímkou Kultu hákového kříže, tak nějak ignorovat. Je pravděpodobné že si v budoucnu doplním filmové vzdělání a Spikea Leehosi sjedu celého sakum prdum. Takže zde máme případ BlacKkKlansman. Místy vážné až běda, jindy s nádechem satiry, pouze dvě až tři vygradovanější scény. Nejlepší je samozřejmě domácí detektor lži. Filmu něco jakoby chybělo. Závěrečné minuty nám ukazují že tady šlo přecejen do tuhého a režisér bral jako své poslání natočit film s rasistickou tématikou. Herci přesní (menší roličku Paula Waltera Hausera je radost sledovat). Přestože se jedná o kvalitní řemeslo, bez dalších repríz se zřejmě obejdu. 65% (26.11.2018)

Když se dívám na tu rozmanitou škálu filmových žánrů a rámců, do nichž už Spike Lee téma mezilidské nesnášenlivosti dokázal vpašovat, mám takový pobavený dojem, že celý život pilně trénoval, aby jednou natočil tenhle film. Film tak parádně vybalancovaný mezi tím, co je ještě humorně nastavované zrcadlo, v němž se pro nějaké samoúčelné pobavení neztrácí míra informace o absurdních a děsivých principech rasismu v žité realitě, ale v němž se zároveň zrcadlená realita nikdy nestane tak děsivou a absurdní, aby divákovi nadlouho zamrzl na rtech ironický smích. Nepustí vás to sklouznout ani na jednu stranu, i přesto, že vyprávění prochází hodně divokou akcelerací a eskalací a ta jemnost, s níž Lee drží oba pádící koně na lehce přitažených otěžích, bere dech. *** A pokud jde o ten četně diskutovaný závěr - např. ve Válce s Bašírem po konci kresleného příběhu následují přilepené dokumentární záběry, které celý animák odsoudí jako eufemismus a shodí ho stejně, jako by ho režisér rovnou zmuchlal a vyhodil z okna - umělecké zobrazení je tu jen naivním a ohleduplným kašírováním nepředstavitelně surovější reality. Kdežto tady jsou naopak reálné záběry tou správně rafinovanou třešničkou na dortu celého díla a fungují jako jeho plynulé prodloužení a břitké dotvrzení. Jsem nadšená, že něco takového skutečně může tak pěkně zafungovat. *** A mimochodem, za zmínku stojí i dost odvážná, vtipná a funkční práce se střihem. *** (16.09.2018)

Spike Lee zase jednou po delší době natočil něco, o čem se bude mluvit ještě hodně dlouho a co jistě zanechá v divácích hlubokou stopu. Takový impakt jako 25th Hour to na mě nakonec nemělo, ale i tak jde o zásadní snímek. Už z traileru jsem prostě věděl, že půjde o kvalitní záležitost, která bude stát zejména na dialozích, a to se mi také potvrdilo. Film si nebere servítky a sype do vás kulometnou palbou tuny urážek – zejména na konto černochů a židů – a zároveň si dokáže udržet vážnou tvář silného příběhu. I když by mě za to sám Lee asi zabil, tak některé dialogy mi připomněly scenáristický styl Quentina Tarantina, od kterého jsem právě na takovýto mix absurdního humoru, perfektně vypointovaných keců a dramatu zvyklý. Už dopředu jsem se bál, že film mi může zkazit pouze jedna jediná věc – a to přílišná snaha Spikea Leeho vyjadřovat se k aktuálnímu dění v dnešní trumpovské éře USA. A když už jsem si myslel, že byl v tomto ohledu dost mírný a trefný – menší špíčky a vtipné narážky uvnitř některých dialogů –, tak mi uštědřil direkt v podobě epilogu seskládaného z reálných záběrů z událostí v Charlotte, apod. Ano, chápu, že je pro Spikea důležité vytesat do kamene prohlášení o tom, proč film vznikl právě dnes a na co chtěl svým dílem poukázat, ale mě to tam prostě přišlo vtlačené na sílu a z mého pohledu to kazí integritu jinak skvěle vypointovaného snímku. To téma je samo o sobě silné a vševypovídající a je jedno, jaký má rok výroby. Scéna, kdy černošský pamětník hovoří o souvislostech lynčování pochybně odsouzeného černocha v roce 1916 – jehož byl svědkem – a přímého dopadu v té době vydaného nechvalně proslulého rasistického filmu Birth of a Nation, je dostatečně mrazivá a natolik působivá, že každému člověku musí dojít, co se Spike Lee snaží sdělit. Přílišná politická agitka tomu spíš škodí – takový už holt je Spike Lee... #ZdravýRozumMatters (01.07.2018)

Čekal jsem větší eskalaci, ale vlastně proč ne - spousta sugestivních scén a důkaz, že Lee je pořád ve formě a i když o něm chvíli nebylo slyšet, má smysl od něj čekat živé filmy. Sice už to je rebel poměrně kultivovaný a ochotný přijmout systém, ale pořád s pekelnou schopností trefit jeho problémy do černého. (22.08.2018)