Manželská historie

Scény (be)z manželského života. Nevěděl jsem, jestli se připravit na absolutní srdcerváč z pohledu malého kluka nebo na přehled naschválů, které si dokážou provést dva lidi, co se měli nejradši na světě. A jakkoli je z obojího přítomna minimálně ochutnávka, byl jsem v obou případech slušně vedle. Hlavní roli totiž překvapivě dostává samotný právnicky pojatý postup rozvodu a to, co nutí oba manžele dělat, ať už měli původní záměry jakékoli. Je to podívaná plná zaraženého mračení se a zklamání z nevyhnutelného a díky do posledního gesta přesnému Driverovi i pod kůži se zažírající. Scarlett má svoje repliky přece jen více papírem šustící, což ale není chyba její, ale spíš Baumbachova, který má Charlieho očividně odžitého a druhé straně se snaží bolestivě moc rozumět, jakkoli nikdy úplně neporozumí. Čekal jsem větší množství emocionálních nárazů, které přišly až v chýlícím se závěru (ale o to silnější) a asi jsem čekal i přirozenější přechody v rámci tak pečlivě vystavěného postupu samotného zákonného rozvodu. Není to proto tak zničující či odzbrojující podívaná, jakou jsem čekal nebo v jakou jsem doufal, přesto je tahle Historie tuze silná, ve správných okamžicích nepříjemná a v první i poslední řadě upřímná. (14.12.2019)

Patřím k lidem, kterým Baumbachovo předloňské The Meyerowitz Stories příliš nesedlo, asi hlavně kvůli tématu snímku, ovšem Manželská historie je pochopitelně téma mnohem univerzálnější. A jelikož pocházím z rozvedené rodiny, bylo pro mne celkem zajímavé sledovat rozvodové řízení i z druhé strany a i přes svoji délku mě až do konce zajímalo, jestli to třeba nevygraduje do Války Roseových. Moji hlavní výtkou budou asi předlouhé jednotlivé scény, které ve většině případů zajímavě vygradují, ale bylo pro mě docela nezvyklé koukat na film složený třeba z desetiminutových bezstřihových scén. A Adam Driver je zralý na oscarovou nominaci a silně se posouvá v žebříčku mých oblíbených herců..Má oblíbená Scarlett ve své veskrze civilní podobě poměrně neokoukaná...Sice jsem u toho usnul, ale ne kvůli filmu samotnému!...8/10 (12.12.2019)

Všechna nešťastná manželství jsou si podobna... Baumbach měl vždy slabost pro nadužívání "allenovských" propriet; od New Yorku přes neurotické postavy až po smršť slov vyplňujících 110 procent stopáže. Jenže nakonec to u něj bylo spíše o těch přepálených emocích a řešení hluboko zakořeněných problémů skrze papírem šustící nonstop dialogy místo skrze postavy. Což tentokrát neplatí, protože ústřední (ne)manželské duo je "jak ze života". Ano, Baumbach Drivera drží v rovině "pokračuj v tom, jak si hrál Sacklera v Girls" a Johanssonovou v rovině, do které jí stylizoval před dobře dekádou sám Woody, ale je to úplně jedno, protože oba jsou zcela přesní a zvládají vypjaté scény plné velkých emocí v podobě zničující spirály "teď už ani nepředstíráme, že něco řešíme, ani se nehádáme pro upuštění napětí a jen sekáme toho druhého do živého skutečnostmi, které říct vlastně ani nechceme a nejdou vzít zpět, jenže když on(a) takhle, tak já si to teda líbit nenechám", stejně jako tiché momenty vzájemného porozumění a respektu. Na nich dvou to stojí a padá. Až na to, že to na nich nejenže nepadá, ale dokonce ani nekolísá. Jsou suverénní. Navíc Baumbach vyrostl i jako scenárista a režisér. Ještě o film zpět by vedlejším "odlehčujícím" jednorozměrným postavám přinášejícím špetku humoru a frašky (matka, sestra, právníci) přisoudil o poznání větší roli, čímž by to celé poslal do kopru. Jediné kde to tu a tam zavrávorá je, že místy to jako "dokumentární záznam konce úřední i osobní roviny letitého vztahu" je přeci jen příliš hrrr. Manželská historie je tak ve výsledku kronikou očistce jménem rozvod. A to je samo o sobě natolik vypovídající, že netřeba zmiňovat více. (07.12.2019)

Špičkově napsaná a stejně tak dobře zrežírovaná studie nevyhnutelných východisek vztahu dvou racionálních a pracovně ambiciózních lidí. Stoprocentně uvěřitelné v dialozích i hereckých výkonech, které už nemohly být lepší. Jsme v tom s postavami, každé jejich rozhodnutí i hádku chápeme a Baumbach udržuje sympatie na obou stranách (byť jsem jako chlap více souzněl s Driverem), přičemž ještě okázale zvládá střídat režijní styly a rytmus i náladu vyprávění, takže nápadnější vedení pozornosti a výrazně kompoziční střihové postupy ve vhodnou chvíli zaměňuje dlouhými záběry, jimiž nechává vyniknout své bezvadné herce. Uteklo mi to jako voda, Scarlett moc přeji Oscara (Driver to asi proti Phoenixovi letos nedá) a dalšího Baumbacha už teď vyhlížím - po Meyerowitz Stories, kde jsem se s postavami navzdory jejich dobrému vykreslení nemohl ztotožnit, jsem každý aspekt Marriage Story emocionálně prožíval. Příště například Actor Story o životě Jacka Nicholsona a budu nadšený. )) 90% (02.01.2020)

S komentárom k Marriage Story som chcel počkať, kým si pozriem všetky minuloročné oscarovky dvakrát. Ešte mi zostáva zopakovať Once Upon a Time in Hollywood a Malé ženy - dve mne najmilšie, ale už to asi môžem napísať: Film roku. Neplakal som pri tom. Baumbach to odo mňa nechcel. Celý čas si drží odstup, a aj keď sa to tam emóciami len tak hemží, na konci vás nepohltí. Nie, pretože toto nie je váš príbeh. Ste iba divák na súde. Nemusíte si to s nimi pretrpieť, len nezaujato pozorovať, nehodnotiť kto má pravdu. Sú to cudzie problémy. Skvostne napísané, úchvatne zahrané. To je to samý Scorsese a Mendes a človek si takmer nevšimne, že nám tu rastie nový Mike Nichols. (24.02.2020)