TY - Série 1

1. série: Nebyla jsem si úplně jistá, jestli mě tohle téma dostatečně chytí, aby mě to bavilo. Nakonec jsem docela příjemně překvapená, ač to nějaké mouchy pro mou osobu mělo. Za první velkou považuji hlavně absolutní tupost a přelétavost hlavní hrdinky, sice své chování často objasňuje, to mi ale nepřidávalo na tom nějak více si jí oblíbit a soucítit s ní tak, jak se ode mě asi očekávalo a byly momenty, kdy jsem si jí její osud přála. Celkově je to ale stavěné na velmi zajímavé formě, ne jednou jsem si vzpomněla na román Collector od Johna Fowlese, kde byly i podobné symboly a prvky co se týče prostředí a zájmů hlavních postav. Tím, že jsme v podstatě neustále v Joeově hlavě, dodává to příběhu svižnost a opravdu to nenudí. Prvních pár dílů jsem sice musela jak se říká překonat, ale to mám ostatně téměř u všech nových seriálů. Druhou mouchou pro mě byla ta veškerá romantika, občas jsem jí byla až znechucená :D Ale naštěstí to potom vyvážil nějaký ten útok nebo vražda, tudíž to se dá taky překročit, protože tvůrci se opravdu snaží udržet divákovu pozornost a jsem ráda, že jsem zrovna měla víc času na to, abych si dala půl série naráz. Suma sumárum hodnotím velmi kladně, jen doufám, že druhá série už bude mít o hodně rozumnější hlavní hrdinku, se kterou se bude dát i sympatizovat. (25.04.2021)

Své mouchy to samozřejmě má, ale chápu, že coby náběh k dalším sériím to mnohým stačí. Mazaný manažer newyorského knihkupectví Joe a jeho jediný cíl: srdce krásné začínající spisovatelky Beck. Přítel internet mu dal řadu indicií. Kdo bude stát v cestě, okusí obří terárium. Nejprve ale musí naše naivní blondýnka spadnout do kolejiště. A ona je vlastně docela prospěchářská koketka. Nevadí. Joe má jasno. Rozjezd je fajn, včetně vnitřních satirických monologů. Baví i vysmívání se narcistickému a sebestřednému životu nejen na sociálních sítích. Jenže postupně sklouzáváme k povrchní zábavě, kdy jsou v popředí šílené náhody a pořádná dávka štěstíčka. Co třeba ten táborák uprostřed lesa? Nebo zbavování se ukradených „talismanů“ během předehry? Nebo „půjčování si“ tašky s osobními věcmi během literární akce? Nebo producírování se po domě na venkově? Mohl bych pokračovat, ale tyhle „adrenalinové“ momenty prostě do reálného světa nepatří. Míra uvěřitelnosti v polovině první série klesá. S blížícím se finále ale tenhle sociopat na bílém koni zase začíná bavit. Ozve se minulost. Nejednou. Holt závislost je monstrum. (04.01.2022)

Ještě před nedávnem hodně nenápadný seriál, u něhož už ani nedokážu říct, co mě k němu vlastně přivedlo. Nicměně za rozhodnutí jej zkusit nyní sám sobě líbám nohy, protože tak intezivní seriálový zážitek jsem už nějaký čas nezažil. Penn Badgley byl pro mě až doposud zcela neznámou osobností, role Joea se ale zhostil tak přesvědčivě, že k sobě prakticky už nepotřebuje žádné další silné postavy. Elizabeth Lail znám již z OUAT i loňského hororu Countdown a musím přiznat, že až do YOU se mi i dost líbila. Tady si ale střihla tak šíleně nepříjemný charakter, že jsem pro ni nedokázal cítit vůbec žádnou lítost. Naštěstí se tu ale mihla Peach, která se zasloužila o ty vůbec nejlepší momenty série. [viděno na Netflixu] (31.01.2020)

Človek síce určité pasáže (z logického hľadiska) akceptuje len so sebazaprením, pričom toto určite nie je spracovanie o sériovom vrahovi podľa otrepaných šablón, no čuduj sa svete - ono to veľmi solídne baví. Ono totiž to romantično je tak pekne, temne podané, že bez váhania siaham aj po druhej sérii, nakoľko skutočne nemám ani potuchy, čo by mohla ponúknuť. P.S.: Pre ženy, pre široké, nenáročné publikum, ideálna voľba. (05.03.2021)

Dexter Ultra Light Edition. Pokud se nebudu soustředit na to, co všechno You od dnes již klasickýho Dextra vykrádá, tak i přesto zbyde pár pozitiv. You je místama zrcadlově přesným ztvárněním všeho, co činí dnešní dobu perveznější, než jakovkoliv jinou v minulosti. FOLLOW - Následovat. Slova, která zní již naprosto běžně, protože ten, kdo nenásleduje stovky lidí ve virtuálním světě, jakoby ani nebyl součástí společnosti - není v obrazu, nebo recipročně - není k vidění. Perveznost doby spočívá v tom, že se stalo normálnou, očekávanou součástí každodenního života: následovat ostatní. Některé míň, některé víc. Nikdy předtím v historii lidstva nebylo možné stalkovat lidi krok po kroku, den co den. Jsou tři zajímavé věci na tomto postmoderním jevu: 1. Lidem již příjde normální, že sdílejí potencionálně s celým světem svůj osobní život. 2. Člověk to všechno sdílí z vlastní vůle, zadarmo, a ve svém volném času. 3. Stává se běžným fetišem, že člověk touží po tom být sledován, a to co v největším možném měřítku.--- Ducha doby seriál You znázorňuje velice efektivně, ve skutečnosti jenom o chlup víc vygradovaném módu, než co je běžné v dnešní společnosti. Krom jevu FOLLOW pracuje You také s prvoplánovou lehkou erotikou, a se středně intenzivním nahlédnutím do probelmatiky psychopatů. Je vždy zajímavé sledovat, když nějaký film nebo seriál opouští standardní archetipy hlavních protagonistů, a sahá po kontroverzních, morálně nevyrovnaných postavách. Jejich přínos pro obrazovku může být přínosem jenom v případu, když je divák emočním intelektem schopný spracovat, co je ve snímku normální, a co je mimo mísu. Nebudu politicky korektní: You na mě působí sženštile, jakoby byl zaměřen na ženské pubertální publikum, ale říkám, dnes se to již nedá úplně vytřídit. Vzhledem k tomu ale je otázné, zda je tento kus dobrým přídavkem do videotéky náctiletých, nakolik obsahuje zdaleka víc morálně zvrhlé jevy, než kdysy za kontrovezním považovaný Game of Thrones, nebo prostituční How I Met Your Mother. --- PS: koncept skleněné kostky, do které může člověk zavřít každou pro něj iritativní osobu, je tady od nepaměti, a vždy dokáže přinést uvolnění napětí pro diváka, jakmile se tam ta daná otravná postava dostane, a ve většině případů živě již neopustí. (14.06.2020)