Neznámý voják

Vzhledem k tomu, že jsem viděl alternativní verzi, strávil jsem u filmu tři hodiny, ale vůbec toho nelituji. Byl to hodně zvláštní válečný film, přestože nechyběly bojové scény, nepřítel byl téměř neviditelný a filmu to kupodivu neubralo na akci, napětí, ani atmosféře. Boje mezi Finy a Sověty měly svá specifika, místo bitev velkých tankových svazků docházelo na srážky v hustém lesním porostu podobně, jako to probíhalo na pacifických ostrovech a mělo to něco do sebe. Američtí filmaři by se mohli přiučit, jak nahlédnout do rodinného zázemí vojáků, aniž by museli divákovi způsobit velmi agresivní alergickou reakci na patos. (02.09.2018)

Čtvrtá hvězda nakonec za konec. A taky za připomenutí dějin. Kdesi jsem četl, že Finové za války bojovali opravdu statečně a pokud je tenhle film aspoň zčásti pravda, tak klobouček. Hlavním mínusem je hodně neúměrná délka, kterou vyvažují solidní, bojové scény a pak hlavně postava Rokka, který si skoro pořád dělá, co sám chce. Válka, neválka. (29.06.2018)

Tří hodinový finský epos, který je nadupaný akcí a reálnými až nereálnými bojovými sekvencemi, kdy Rokka je oproti Rambovi akorát ukecanější. Výborná práce s lokacemi, ale chybělo mi tam více práce s postavami, oželil bych i některé bojové scény, pokud by byly více rozvinuty alespoň hlavní postavy. Ty totiž v průběhu umírají, ale vztah se k nim pořádně nedal vytvořit. To v mých očích ubírá trochu na kráse, protože jinak je to opravdu povedený film. Rozhodně lepší a propracovanější, než třeba Sevastopol a nebo Tichá jitra z východu. (30.09.2020)

Tříhodinový trek ugrofinským lesíkem, při němž se 7. rota venkovských tutenmantáků postupně zoceluje do 9. roty ostřílených porážkových Čuchonů. Tak po hodině a půl začne být to plazení se polomama a střílení na keře plné Rusáků, kterým jsou vidět akorát tak hvízdající kulky, sice kapku monotónní, nicméně i tak se jedná o prudce nadstandartní, výborně natočený, svižný a zcela bezpatosoidní počin, navíc s dokonalou postavou svérázného laponského guerillového sedláka Disciplinuu Jebujainena a roztomile přešťastným koncem. P.S.: Pokud si to nějaký přiteplený ufon dovolí srovnávat s mistrem znuděných proleženin, pánem audiovizuálních nekróz a věhlasným uspávačem hadů Terym Malíkem a jeho komatózními Žvanily z Guadalkanálu, měl by být ihned zabanánován pro bezprecedentní kokotismus, šíření paniky a mimózni kurvení rejtyngu kulantním filmům. (16.06.2018)

Asi tu bude spoiler, řekl bych. To se tak jednou národ Finů, který vytvořil civilizaci z mechu, kapradí a omrzlin, bránil národu Rusů, co vytvořili civilizaci z kreténů. Helsinští to nečekaně skoro uplichtili, aby při první příležitosti zkusili získat ztracené na agresorovi zpět. Proto se můžeme podívat, jak se sešel Koukal Chechtomen, Dvojnik Kylo Ren, Heikki Vodkokoski a Takki Pitkänen se strejdou, který umí bojovat. A ještě si k tomu přivedl na výchovu souseda, jehož hlava po celé dětství sloužila otci kováři střídavě jako buchar nebo kovadlina. Film pak sleduje jejich veselé trampoty ve smutné době, nebo tak něco. Vynikající válečné drama, ve kterém by Suomíkům fandil snad i Koněv. Patoplků pomálu, akce dosti, lidskosti pak do sytosti. Jen jedna věc se vymkla reálu. Takhle svobodomyslný voják by konce nikdy nedožil. O to by se jeho vlastní sbor degenerálů postaral, že. (14.01.2019)