Psí ostrov

Wese Andersena mám ráda pro jeho poetiku a hru s herci. Baví mě Wesův humor, kamera a tisíc detailů, které dělají z jeho filmů jedinečný filmový zážitek. Psímu ostrovu ale chybí živí herci, kteří by na sebe reagovali. Film jsem musela sledovat nadvakrát; film mě ani po hodině nechytl za srdce. Ani jsem se u něj nebavila tak, jako tomu bývá u ostatních Wesových snímků. Líbil se mi motiv vztahu člověka a psa, loutky jsou krásné a film oplývá skvělými nápady (psí chřipka, psí skládka, chemické zbraně). Tentokrát to ale bohužel nestačilo. Z Psího ostrova mám tak ve výsledku stejný pocit jako z Fantastického pana Lišáka - zhlédnuto, vizuálně moc hezké, ale asi si to znovu nepustím. (01.08.2018)

Z „dynastie Andersonovcov” mám Wesa najradšej ( no dobre, aj na Gillian stále myslím ), pretože mi je blízky jeho pohľad na svet, v ktorom sa vyskytujú zvláštni jedinci, a tých je požehnane. Ďalej je taktiež veľmi dobré, že sa okrem klasických hraných filmov, venuje i nakrúcaniu atypickejších, animovaných, ktoré sa vôbec nedajú porovnávať s konkurenčnými štúdiami, ktoré chrlia jeden animák za druhým, dáva si na čas, preferuje vyváženú kvalitu nad nevývaženou kvantitou, a sledovať týchto vyhnaných psov, ktorých vyženú na Ostrov odpadkov, je opäť nasledujúcim kvalitným prispením do análov kinematografie. Prispieva tomu zrejme zaujímavá animácia, pôvodné hlasy dabujúcich hercov, ktorých je tu kvantum + samotný scenár, ktorý je zase prešpikovaný univerzálnymi myšlienkami - par excellence. Nevravím, “že najlepší priateľ človeka” , je zároveň i môj, ale ich podobizeň je natoľko vyvážená, že sa im jednoducho nedá nefandiť. Som rád, že som zatiaľ od neho nevidel nejaký priemerný, či ešte trebárs - mierne podpriemerný snímok. Nedokáže to, lebo sa moc hrá s ich štylizovaním. Je to atypické na dnešnú dobu, že si takýto tvorca udržiava svoju režisérsku latku stále tak nadštandardne vysoko, môže sa za to poďakovať svojim dvorným hercom, ktorí ho pravidelne poctievajú svojou úctihodnou návštevou... , a pritom on sám má dostatok skvelých motívov na roz. (03.03.2019)

Přes originalitu, velmi působivou animaci a (jak jinak) nezaměnitelně andersonovský svět/ humor, mi tahle do japonský alternativní reality situovaná psíčí story prostě nepřirostla k srdci. Uznávám, není nejlepší nápad jít do kina zrovna na něco tak nápady narvanýho jako teď já - pozdě večer ospalý a bez kafe - ale holt jinak to nevyšlo. Tak za mě vede MR. FOX, ale přijde mi tolika tvůrčího talentu škoda nevyužít raději do hraný formy. A koupačka Chiefa sranda nej. (08.05.2018)

Jeden z nejkreativnějších režiséru současnosti, a to zejména na poli animovaných filmů, opět přišel výjimečným filmem. Ano, každému to nepřijde jako jeho pomyslný šálek kávy, ale bezesporu si to dokázalo najít publikum, kterému se film zavděčil. Už s Fantastickým lišákem a Grandhotelem Budapešť si mě Anderson získal, teď se mu povedlo zkompletovat opravdu ojedinělý hattrick bizarních, na druhou stranu ojedinělých filmů. Zasadit film do Japonska už samo o sobě mluví za vše, velmi mě nadchl nápad prostě nějaké japonské dialogy nepřekládat, tudíž může divákova fantazie rozehrát zajímavou partii. Animace rozhodně ne přelomová, ale hýbající figurky pořád mají něco do sebe, i emoce se zde našly a záběry na ty čtyřnohé chlupáče s vlající srstí díky větru působily velmi klidně. Dojde i na megavtipné situace, ten smysl pro detail a perfekcionismus by z mysli jiného člověka mohl napáchat nepřeberné škody, ale od Wese to nemusíte čekat. Takový génius jako on s citem pro detail nemá nikoho sobě rovnému. Jo, to byl panečku film. Za mě dávám 86 % (23.08.2018)

Tak toto sa Andersonovi nepodarilo. Pre deti nevhodné a dospelý si odkúsne ruku od nudy. Chápem to ekologicko-politické posolstvo, ale len to dobrý film nerobí. Ani vlastne neviem, za čo dávam tie dve hviezdy. Možno za atmosféru, s ktorou tento režisér vie pracovať. Avšak ani tá oproti iným jeho filmom nebola bohviečo. Na hranici odpadových záležitostí. 30/100 (19.06.2020)