THX 1138

To bylo tak... George Lucas se Spielbergem a Coppolou někdy počátkem sedmdesátých let založil produkční společnost American Zoetrope a jal se natáčet svůj první celovečerní film. Měl hrst dolarů, Roberta Duvalla a ideu na antiutopistickou vizi budoucnosti vycházející z jeho studentského filmu. Z Roberta Duvalla udělal plešouna, z idei zajímavý příběh a za pár dolarů natočil nevídané věci. Desítky lidí chodí neuvěřitelně sterilními chodbami, berou drogy a pronášejí magorské věty – takhle vypadá budoucnost bez wookies. Těžko uvěřit, že podobnou depresárnu vymyslel a zrealizoval autor Hvězdných válek. Jsou tu sice znát neduhy jeho pozdějšího hitu – např. dialogy plné technofilních výmyslů, kterým nerozuměli herci natožpak diváci – , ale vizuální stránka zachraňuje mnohé. Některé triky navíc ani dnes nezestárly. THX 1138 ukazuje Lucasovo vizionářství v plné kráse, ačkoliv film u kritiků i diváků propadnul a American Zoetrope pohřbil. 80% Zajímavé komentáře: Vitason, Cornon (14.02.2006)

Hodně deprimující podívaná a první celovečerní počin ikony jménem George Lucas. Triky a efekty filmu jsou na výborné úrovni a nemusel by se za ně rozhodně stydět ani nějaký dnešní sci-fi snímek. Robert Duvall a Donald Pleasence, jsou naprosto skvělí a my můžeme jen litovat, že celý film není tak strhující, jako jeho závěrečná půlhodina. Hodnocení by bylo možná maximální. (20.09.2010)

Je pravda co jsem o tomto filmu slyšel: skvěle vymyšlené prostředí budoucnosti (která je karikaturou západního konzumu i tehdy aktuálního socialismu) a její výborné technické zpracování, zvláště kamera, na druhou stranu ovšem nekonzistentní příběh. Autor neví zda chce vyprávět lovestory nebo thriller a děj sestává spíše z krátkých na sebe moc nenavazujících epizodek, které budí dojem improvizace (něco jako kdyby Godard točil sci-fi). Herci jsou solidní, neví ovšem často co mají hrát. Některé věci z tohoto filmu byly jistě později okopírovány (a to i v Brazilu), něco však zůstává stále neokoukané - např. nápad s naprogramovanou zpovědní budkou, který mi přišel skvělý. Ať má tento film kolik chce much a mušek, pořád mi přijde lepší než celé Hvězdné války. (02.06.2005)

Lucasův poněkud zvláštní antiutopický snímek. Trochu mi to připomnělo Orwellovo 1984. Film se odehrává v budoucnosti, kde je vše sterilní, pod dohledem a lidi do sebe cpou neustále prášky. Robert Duvall hraje postavu, která se tomuto systém chce vzepřít. Dostane se do křížku se zákonem, a pak už se to s ním veze. Většinu filmu pak pozorujeme jeho útěk. Dost se mi líbila závěrečná honička a celkově zajímavý futuristický vizuál filmu. "Na dálnici jsem přejel Wookie." :D (07.05.2020)

Doposud mi bylo menší záhadou, proč bývá George Lucas tolik oslavován v souvislosti se sci-fi. (Omlouvám se fanouškům Star Wars, viděl jsem z nich sice jen první film z roku 1977, ale mimo zasazení do vesmíru a pár robotů jsem v tom jaksi žádné sci-fi neshledal, jako spíše ryzí moderní pohádku z vesmíru nebo-li fantasy...) Nicméně stačilo mi doplnit si jeden zásadní americký žánrový snímek z roku 1971 a teď už to konečně vím! :) Ve filmu THX 1138 jsem dostal vizuálně fascinující, nadčasovou a v kontrastu k tomu pocitově až bezútěšnou vizi předtechnizovaného a odlištěného světa, v němž není čas na vlastní city, jenom na peníze. Vizionář Lucas, který morálním poselstvím i vizuálním provedením výrazně předběhl dobu, dokázal ve svém debutu to, s čímž měl ještě o 11 let později velký problém naopak zkušený Vojtěch Jasný (když na prakticky stejné téma natočil v Západním Německu snímek Wir) a sice zpracovat dystopický obraz monotónně působícího světa bez emocí, plného lidí proměněných v řadová čísla tak, aby navzdory pocitu silného chladu a odtažitosti (jež k takové vizi do jisté míry nezbytně patří) dokázal diváka pravidelně zaujmout svou atmosférou a nepostrádal v sobě napětí. Osobně mi akorát v některých dlouhých scénách překáželo to nepříjemně prázdné bílé pozadí k postavám s rovněž bílým oblečením (asi záměr), ale když už moje pozornost chvílemi začala klesat, zanedlouho mě pak ke konci strhl akční závěr a přes jistou otevřenost a tajuplnost moje silné pocity podtrhla i závěrečná „sluneční“ sekvence. Díky ní se Lucas pomyslně přidává ke Kubrickovi, Jewisonovi a Tarkovskému, neboť také dobře ví, jak dechberoucí pocit může ve sci-fi vyvolat vážná hudba starých klasiků. [75%] (18.10.2021)