Dvanáct rozhněvaných mužů

Pecka, že jsem o tomto před spuštěním nic nevěděl a při informaci na rok vzniku jsem se prudce vyděsil, ale naštěstí zbytečně. Film už od počátku až do konce má spád, a že se děj odehrává pouze v jedné místnosti a s 12 porotci je film nesmírně zábavný a dialogy jsou naprosto excelentní. Výborná práce, charaktery postav, vývoj děje a špičkové obsazení a po 51 letech od jeho vzniku na kvalitě nic neztrácí. Miluji překvapení a zde jsem překvapený byl, nelze jinak než 5 hvězdičkové hodnocení... Naprostá povinnost pro filmové fanoušky... (07.03.2008)

12 mužů, 12 mužů rozdílného vzdělání, vyznání i věku, 12 mužů, kteří mají v rukou život jednoho kluka, který možná vraždil a možná taky ne. Zprvu pouze jeden z členů poroty upustí od zbrklého hlasování pro „vinen“, s přibývajícími minutami je však nahlodáváno také přesvědčení ostatních a poměr hlasů se začíná naklánět opačným směrem. Postupně slábne také divákovo přesvědčení o chlapcově vině, založené však výhradně na prvotním, bezmála jednoznačném, přesvědčení porotců. Samotný soudní proces je nám úmyslně „zatajen“ a musíme se tedy spoléhat výhradně na subjektivní názory jednotlivých mužů, které však – jak se ukáže – nemají k pravdě ani dále ani blíže než fakta ze soudní síně. Na scénáři je nejpozoruhodnější pečlivé psychologické vykreslení pohnutek vedoucích porotce ke konečnému rozhodnutí. Někdo nechce kazit hru, někdo se chce včas dostat na baseballové utkání, někomu je to vlastně úplně jedno a někdo pojímá celou záležitost příliš osobně. Film důmyslně, nepříliš útočně, zpochybňuje americký (a v podstatě jakýkoliv) soudní systém, kdy určitá skupina lidí přejímá pomyslnou úlohu Boha a musí dle svého nejlepšího svědomí a vědomí rozhodnout o budoucím osudu živé bytosti. Jenže do jaké míry jsme ochotni tvrdošíjně respektovat zákon, nevyvratitelné důkazy, a kdy přicházejí na řadu naše emoce – iracionální, zaslepené? Á propos, existují jediné správné důkazy, nebo je vždy nějaké „ale“? Morální rovina filmu je zřejmá a jasně srozumitelná, takže je obtížné zůstat nestranný a nevytvořit si na celou věc vlastní názor. Celý film se odehrává v jediné místnosti a je fenomenální přehlídkou dvanácti odzbrojujících hereckých výkonů podpořených (v rámci možností) dynamickou kamerou Borise Kaufmana. Víc režisér Sidney Lumet k natočení strhujícího dramatu skutečně nepotřeboval. Divadelní charakter dokázali tvůrci využít plně ve svůj prospěch, pečlivě budovaná klaustrofobní atmosféra zdůrazňuje důležitost celé situace a na okamžik vás nenechá v klidu. Celá realizace údajně zabrala pouhých 20 dní a navíc šlo o Lumetův debut na poli celovečerního filmu! Což je naprosto fascinující skutečnost, která – opovažuji se tvrdit – s každým novým rokem nabývá vyšší hodnoty. Bonusem pro českého diváka pak může být herecká účast Jiřího (George) Voskovce, který ztvárnil rozvážného porotce číslo 11. 95% Zajímavé komentáře: Gemini, Isherwood, tron, Knuckless (05.04.2007)

Ač se musím přiznat, že starých, černobílých filmů si většinou nejsem schopen plně užít, brilantní dílko Dvanáct rozhněvaných mužů je svou tísnivou, hutnou a celkově dokonalou atmosférou + geniálně vtahujícím scénářem tou nejsvětlejší a vlastně jedinou výjimkou. Na první pohled skromné psychologické drama o jedné místnosti a 12 hercích poukazuje na to, že dokonce i v soudní síni se lidé mohou dopouštět základních chyb, známých už od počátku novověku (Francis Bacon a jeho základní lidské omyly): omezený pohled na věc, přejímání myšlenek/názorů ostatních, nesprávná komunikace a také novodobý nešvar - uspěchanost. Naštěstí je zde rozumný Henry Fonda, aby se pokusil ostatním porotcům otevřít oči a automaticky hned neposlat obviněného na smrt, i když vlastně ani on sám, ani nikdo jiný přesně neví, kde se pravda skrývá. 9/10 (28.05.2008)

Rozehrát na tak malém prostoru a prakticky v jedné místnosti takhle působivé drama, to se jen tak nevidí. Sidney Lumet to ale dokázal a stvořil snímek, který je podle mého názoru nejlepším z prostředí soudních síní. Henry Fonda si mě svým výkonem omotal okolo prstu a vůbec, všech dvanáct charakterů porotců je tak dobře prokreslených, až to bere dech (představí se nám např. Jiří Voskovec, Lee J. Cobb či můj oblíbenec Martin Balsam). Výborné herecké výkony a poutavý děj, který nemá ani jedno hluché místo, dělají z tohoto filmu silnou podívanou. A to nejen pro milovníky komorních dramat. Jak by se asi příběh vyvíjel, kdyby v úvodu Fonda (takový šťouravý předchůdce poručíka Columba) neupozornil na pár nesrovnalostí v případu? Brilantní film, jehož 8. místo v žebříčku na ČSFD, je naprosto odpovídající a zasloužené. Jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. P.S. K mé převeliké radosti je na DVD původní český dabing z roku 1961 (!!). Hlasy zde porotcům propůjčili např. Lubomír Lipský, Václav Voska, Radovan Lukavský, Bohuš Záhorský, Bohumil Švarc či Čestmír Řanda. Jako trešinka na dortu je Karel Höger, coby elegantní Henry Fonda. Pro fanoušky starého českého dabingu, je to naprosto unikátní lahůdka. (27.02.2010)

Jediný člověk nehodlá poslat na elektrické křeslo člověka okamžitě po jednom hlasování a rozpoutá tím souboj slov, faktů, důkazů, ovlivňování a moralizování, ve kterém je sice důležité, jestli se mu podaří nebo nepodaří přesvědčit zbylých 11 mužů o možné nevinně, ale kde je hlavně zajímavé to, jakým způsobem se ke konečnému rozhodnutív ohnivé diskuzi dopracují. Film, který nestojí na ničem jiném, než na geniálním scénáři (jeden dlouhatánský, skvěle napsaný rozhovor 12 porotců v uzavřené místnosti) a brilantních hereckých výkonech všech zúčastněných a tím spíš si zaslouží obrovské ovace za to, jak je strhující. (24.09.2007)