Dvanáct rozhněvaných mužů

Možná trochu naivní, ale přesto silný film. Konverzační drama z konce padesátých let znělo jako noční můra, ale výsledek je opravdu překvapivý. Postavám jde jejich názory věřit, atmosféra filmu je zcela jedinečná. Dokonale funkční minimalizmus. Je vidět, že i dvanáct lidí okolo jednoho stolu můžou tvořit velký film. (19.12.2009)

Sidney Lumet nám dokázal, že k natočení kvalitního dramatu není potřeba žádný exteriér, ale jen jedna místnost pro našich 12 rozhněvaných mužů! K tomu scénář plný skvělých dialogů a různých konfrontací, několik kvalitních herců v čele s "obhájcem" Henrym Fondou a jeho hlavním "odpůrcem" Lee J. Cobbem a v neposlední řadě štěstí na režiséra, který tyhle dva základní stavební kameny dokonale poskládá, což Lumet splnil na jedničku. Film byl původně natočen pro televizi, ale nakonec byl nominován na tři Oscary!!! Na závěr určitě nezapomenout na přítomnost Jiřího Voskovce, který rozhodně nezklamal. (12.12.2007)

K tomu, aby vzniklo špičkové drama, není třeba mnoho. Stačí jedna jediná místnost, dvanáct skvělých herců a brilantně napsané dialogy. A zaručuji vám, že tenhle film upoutá vaši pozornost velmi rychle a nespustíte z něj oči. V 80.letech vznikl barevný remake, ten jsem neviděl, ale pochybuju, že by překonal tuhle starou genialitu. (11.05.2003)

Ač se musím přiznat, že starých, černobílých filmů si většinou nejsem schopen plně užít, brilantní dílko Dvanáct rozhněvaných mužů je svou tísnivou, hutnou a celkově dokonalou atmosférou + geniálně vtahujícím scénářem tou nejsvětlejší a vlastně jedinou výjimkou. Na první pohled skromné psychologické drama o jedné místnosti a 12 hercích poukazuje na to, že dokonce i v soudní síni se lidé mohou dopouštět základních chyb, známých už od počátku novověku (Francis Bacon a jeho základní lidské omyly): omezený pohled na věc, přejímání myšlenek/názorů ostatních, nesprávná komunikace a také novodobý nešvar - uspěchanost. Naštěstí je zde rozumný Henry Fonda, aby se pokusil ostatním porotcům otevřít oči a automaticky hned neposlat obviněného na smrt, i když vlastně ani on sám, ani nikdo jiný přesně neví, kde se pravda skrývá. 9/10 (28.05.2008)

12 mužov rozhoduje o poprave 18 ročného chlapca obvineného z vraždy vlastného otca. Všetci sa zhodujú na jeho vine, až na jedného. V podstate jasný prípad sa postupne mení na myšlienkový chaos všetkých zúčastnených porotcov. Spočiatku kľudná debata sa mení na ostré hádky. Osamotený muž s vlastným názorom o chlapcovej nevine časom dostáva na svoju stranu ďalších a ďalších porotcov. Dostane nakoniec chlapec kreslo? Výborný film najmä z dôvodov, akým spôsobom je točený. Dalo by sa charakterizovať, že z pohľadu právnika a jeho "mravenčej" práce. Porotcovia postupne rozoberajú a vyvracajú všetky dôkazy, fakty, ktoré by mali osobu usvedčiť, pričom ich zloženie je tak rôznorodé. Od mladých mužov po starších pánov. Vtipkárov, nervákov po kľudné a rozvážne osoby, pričom dôležitý faktor zohrali životné skúsenosti, výchova samotnými rodičmi či prostredie kde vyrastali. Za toto má u mňa režisér obrovské +. Jediné čo mi na tomto filme príde pritiahnuté za vlasy je vykreslenie práce samotného obhajcu obvineného chlapca. Čo v skutočnosti robil, že 12 členná porota vstúpila do miestnosti pre rozhodnutia s tak jasným presvedčením o jeho vine a o všetkom začala pochybovať, až po vyjadrení myšlienok jedného muža ? To má naozaj divák uveriť, že len mlčky sedel a nevydal zo seba ani len tak otrepané slovíčko, ako je "námietka"? (05.10.2013)