Pahorek

Vždy je pro mě těžké hodnotit snímky Sidneyho Lumeta. Jeho styl a témata, která si vybírá mi nejsou tolik sympatická a vyhledávaná. Přesto jeho snímky často shlédnu, hlavně kvůli obsazení, a bývám zklamán. Všechny jeho sociální a morální témata, které se snaží pečlivě vybudovaným snímkem divákovi přiblížit a donutit ho přemýšlet mi nepřijdou tak skvělé a důležité. Pahorek je moci a možnosti se rozhodnout. Je odmítnutí špatného rozkazu špatné? Otázky se rodí jedna vedle druhé, ale vše je zabíjeno nejen délkou, ale i pomalým tempem filmu, v kterém se toho zase tolik neděje. Kdo očekává od válečného snímku válku, střelbu a akci, bude zklamán, protože Pahorek je spíše o tom, co se stane když někomu dáte moc a když se někdo špatně rozhodně. Lumet mě opět nepřesvědčil o své výjimečnosti a přijde mi čím dál více jako prominentní režisér, jehož renomé je větší než skutečné schopnosti. Mám pocit, že film mohl obsahovat mnohem více a ne jen dvě tři témata točená dokola. (10.02.2008)

Sean Connery spolu se Sidney Lumetem proti nesmyslnosti války, lidské agresivitě a rigidnímu myšlení, to vše zosobněné v nenáviděném pahorku uprostřed vojenské káznice. Když člověk dostane v šachu dobře rozestavené figurky, jakoby se to hrálo samo. A Lumet jich dostal celkem sedm - dobráckého černocha, zásadového opilce, zbabělého šmelináře, férového bareta, neústupného řídícího káznice, sadistického strážného a dušínovského bachaře. Rozehraná hra však nepřipomíná rozvernou říkanku na dobrou noc, ale psychologický teror jak pro své postavy, tak i pro samotného diváka. Nejvíc si považuji momentu, kdy Sean Connery odříkává všemožné paragrafy, a úplného závěru. Úchvatné dílo, co nenechá vydechnout. (18.01.2008)

Dejte britským vojákům s kárnými prohřešky vybrat, jestli dosáhnout vrcholu poblíž Venušina pahorku, nebo denně zdolávat ten písečný uprostřed žhavé Libye. Schválně, čemu dají přednost.. Lumetova klasika poukazující na to, že není nic opojnějšího, než moc nad jedincem, obzvláště v nepravých rukou.. Buzerace, řev, poklus a zase buzerace - atributy pozvolna gradujícího snímku s překvapivou pointou a nádechem absurdna, kdy kárný tábor zaměřený na utužení disciplíny připomíná s blížícím se koncem cirkus bez principála i subordinace. Mimochodem, přes obrazovku to lepkavé vedro na člověka úplně sálá - ani se Connerymu nedivím, že chodil s pískem jen 1 x denně.. (02.05.2012)

Připadalo mi to docela dobrý, ale díval jsem se na to v hospodě, kde do toho neustále nějakej militantní důchodce řval, že za komunistů stály cigára 3,60 a podobný "zajímavý" informace, takže mi muj kulturní zážitek dost pokazil. Možná to někde zkusim sehnat a podívat se na to znovu v klidu. Zatim dávám 3 hvězdičky. update 6.2. 2015: Netušil jsem, že to bude trvat 7 let, než se na to podívám doma v klidu. Takže po druhym zhlédnutí zvyšuju hodnocení na 4 hvězdy. (07.01.2008)

Dnešná doba prináša so sebou kadejaké metrosexuálne pseudošporty typu zumby a rôznych foriem aerobiku, aby sme nakoniec ľudí, ktorí ich prevádzkujú, videli v McDonalde. Ja by som všetkým podobným nadšencom postavil podobný jednoduchý pahorok z piesku pred Euroveou a za chvíľu by boli všetci tenkí ako prútiky. Ale vážne a k filmu. Nech sa na mňa zvyšok svetovej kinematografie nehnevá, ale subžáner "medzi väzeňskými stenami" majú od jej počiatkov pod malíčkom amíci, angláni a frantíci a ich rôzne koprodukcie. Lumet mal vo svojej kariére zmáknuté úplne všetko. No a Williamson a jeho nadriadený, to je ako Skinner a ten školský referent, na meno si teraz nespomeniem. Len škoda čiernobielosti snímky, vo farbe by som sa potil viac. (23.07.2013)