Zemřít mladí

Dorasovaný a nemluvící Van Damme tady vcelku toho moc nenabídne a dívat se na jeho bezmocný ksicht taky není příjemné. Mexičtí drogoví dealeři se zajímavými kérkami to docla vynahradí. Takovou svatbu spíše noční můru bych určitě nechtěl zažít a silný konec taky překvapil určitě stojí za zhlédnutí. Dávám 60% (12.03.2019)

Respekt! Jiný slovo mě po tomhle kousku nenapadá! Líbilo se mi to! To drsný prostředí, to vykreslení té celé "rodinné" čtvrti mafiánů, do toho poslíček na kole a němej Žán... Van Damme se mi v posledních filmech fakt zamlouvá, že se vydal trochu jinou cestou, navíc jako pravej skalní fanda, pro něj mám stále i po letech zmaru slabost! Respekt! Bavil jsem se skvěle. 75% (02.01.2022)

Brutální Van Dammův film je plný násilí, drog a drsného jazyka. Film se pokouší dodat sociálním kontext do jinak otřepaného gangsterského filmu. Pokus je upřímný, ale jsou to náhodné momentky. Van Damme si dal zřejmě hereckou výzvu ke změně. Hudba hip hop je zde všudypřítomná a pro mě celkem hrozná. . Obraz hierarchie a fungování drogového kartelu se svými pravidly i brutalitou je tu podán dost plasticky. Film natočil neznámý Lior Geller, ale učinil tak jako ostřílený mazák. Film má dynamiku, gradaci a věrohodně vystižené charaktery i reálie, které spíše připomínají nějakou latinskoamerickou zemi než prostředí hlavního města Spojených států. Ale jak říká vypravěč Lucas: do těchto míst turisté nechodí. We Die Young je netuctový akční snímek, který zdařile překračuje žánrové hranice pouhého akčního filmu a oplývá na své poměry kvalitní dramatickou výstavbou. Van Damme se po dlouhé době zase objevil ve filmu, který stojí za vidění. A mladý Elijah Rodriguez vypadá jako slibný talent. (16.02.2020)

Film, ktorý z hľadiska lepšieho prezentovania hereckých schopností JCVD skrýval v sebe väčší potenciál. Začiatok so svojimi ťažkými obrazmi síce vybuduje základnú pôdu pre solídne B-ko, ale potom dynamika (paradoxne) začne rýchlo klesať. Záver prebehne rýchlo, bez zodpovednejšieho ukončenia. Osobné hodnotenie: 61% (**) (24.02.2020)

K Bílému domu to má na kole kousek. Denně tam míří desetitisíce turistů. Jeho čtvrti se ovšem vyhnou obloukem. Násilí spojené s prodejem drog je tady na denním pořádku. A coby starší brácha chrání svého mladšího, aby se do koloběhu dealerství nedostal. Mnohé se zamotá a přispěchat na pomoc musí místní opravář aut a válečný veterán Jean-Claude, který taky zobe, ovšem proto, aby zmírnil následky zranění z Afghánistánu. Jenže náš belgický hrdina z přelomu osmdesátých a devadesátých let se prakticky nepopere, je zadumaný a útrpně mlčící. Přitom na první půlhodinku se výborně kouká. Solidní kamera, dunivá hudba, ostří hoši. Totálně jednoduchý příběh se ovšem absolutně nikam neposune. Zápletku jedné nedoručené zásilky protahují zbytečné scény, kupříkladu se extrémně dlouho věnujeme svatbě dealerově sestře. Akce nestrhne. Van Damme se nicméně pořád tak nějak „snaží“, zkouší, co by mohl zarytým fandům připravit a nedonutit je k tomu, aby ze zdi strhli i jeho poslední plakát. Snaha se cení a jeho výraz „týden jsem nezamhouřil oči“ má vlastně taky něco do sebe. (30.08.2019)