Mandalorian

This is (almost) the Way. Mandalorian je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš. Může to být ta nejluxusnější pralinka od velmistra všech čokolatierů stejně jako zcela zaměnitelný "meh" čokoládový bonbon z Lidlu až po otřesnou polskou "jakože" čokoládovou pochoutku z vietnamské večerky. Ono je to vůbec celé takové podivné. Základní premisa "špinavý dospělácký spaghetti western ve světě Star Wars dle vzoru "Lone Wolfa" a bez všech těch Skywalkerů, světelných mečů apod." je vynikající a nosná. Jenže to je premisa a skutek při realizaci tak nějak utekl čili ve výsledku je z toho sotva pár propriet a není to ani dostatečně vyspělé ani plně rodinné. Je to takový pokus o koncept novodobého Doctora Who, ale není dotažený. Pak tu máme výstavbu celé série, která je přežitá. A to o několik dekád. V době, kdy již i soap opery (o quality tv a žánrovkách ani nemluvě) jedou serializaci a staví na charakterech a jejich vývoji, přijde Disney s vlajkovým seriálem, jehož jediná spojovací linie je Star Wars universum; a samozřejmě fenomenální Göranssonův soundtrack. Duo ústředních postav tvoří týpek bez ksichtu a jakéhokoli progresu, kterého může hrát kdokoli (kdo ví, zda Pascal vůbec kdy na place u některých epizod byl a nenamluvil jen pár vět přes telefon) a plyšák, jehož jedinou rolí je prodat co nejvíce merchandisingu. A jak je prvních deset vteřin roztomilý, tak záhy se otravností a nadužíváním může směle popasovat i s Jar Jar Binksem. Čert vem, že je to přežité, že spíše než z 21. století to vypadá jak Herkules/Xena s blockbusterovým rozpočtem, že si mnohdy autoři myslí "úslužný fanservis postačí", že je to nedotažené. Ve finále tomu totiž nejvíce podráží nohy již zmíněná nevyrovnanost; nechápu přes jakého dramaturga/schvalovatele může projít něco tak otřesného jako je čtvrtá či pátá epizoda a zároveň něco tak strhujícího jako je třeba ta finální, která je zcela přesně tím, čím to chtělo (a mělo!) být po celou dobu a ne jen v jedné či dvou epizodách. Působí to jako že někdo přišel s dobrým nápadem na dospělé (ne)Hvězdné války, popsal začátek a konec, Disney řekl "jo, ale více lošťomilošti do té špíny a kosení vyvrhelů", následně najali partu režisérů a scenáristů na vatózní výplň mezi úvodem a finále, ale nikoho z nich neseznámili s konceptem a na výsledek také nikdo nedohlížel "protože jsou to přeci Star Wars, to potáhne samo o sobě, stačí že to bude tak nějak poslepované". A nutno říci, že ano, právě Star Wars zasazení podepřené nemalými (jakože fakticky nemalými) produkčními hodnotami, působivou velkoformátovou akcí, neuvěřitelně dobrou hudbou, která je originální a výtečná sama o sobě a nikoli pouze s přihlédnutím k Williamsovi, a trojicí zdařilých epizod vzbuzujících naději, že při jistějším uchopení s jasnější a lépe komunikovanou vizí by to v dalších řadách mohlo využít nezměrný potenciál, který i navzdory rozporuplné úvodní řadě v Mandalorianovi nepopiratelně dříme. I když dříme... V té finální epizodě již prokoukl v plné síle; jen houšť a větší kapky téhož. Druhá řada napravuje neduh v podobě nevyrovnanosti, jelikož každá z epizod je přinejhorším alespoň dobrá. I s tou "merchandisingovou lošťomilouští" Baby Yody to tentokrát není tak hrozné. Ostatní výtky trvají; nulový vývoj postav i děje, mezi většinou (škarohlíd by řekl všemi) epizod je jedno, zda by je propojovalo deset dílů či žádný. Všechny jsou dle shodného nepropojeného velkorozpočtového popcornového syžetu videoherních levelů, který se sice na týdenní bázi neokouká, ale ani nenadchne. Přibyla naopak nová výtka. Nejlacinější možný fanservis v předaleké galaxii. Do každé epizody je na sílu naroubované cameo některé z kultovních postav universa. Většinou to nemá žádný význam nad rámec "slavná postava A pošle hrdiny za slavnou postavou B, fanoušci onanujte". Což se přejí velmi záhy. Třetí je pak po šest epizod tu více tu méně nudná a zhola zbytečná vata a v posledních dvou epizodách velice solidní samostatný film. | S1: 3/5 | S2: 4/5 | S3: 3/5 | (28.12.2019) (méně) (více)

Mandalorian je nejen první hraný, ale i první Star Wars seriál vůbec, který jsem se začala sledovat (animáky mě převážně z nedostatku času a také kvůli pro mě nevábně vypadající animaci moc nelákají, ale někdy na ně taky dojde). ------------------- PRVNÍ série: Dojmy jsou po první sérii zatím převážně pozitivní, ale musím přiznat, že moje očekávání byla o něco vyšší. V kombinaci s jinými faktory tak zatím nejvyšší hodnocení udělit nemůžu. Potenciál tu ale určitě je a na nejedné epizodě to je vidět. Bohužel zbytek epizod seriál docela dost sráží. ----- To, že stopáž epizod dosahuje max. 46 minut, se dá v pohodě zkousnout, konec konců často se stává, že hodinové a delší epizody jsou zbytečně přetažené, nudné a děj je tak řidší a řidší. Čekala jsem tak rychle ubíhající dynamický děj, kde by nebyl prostor pro nudu a zároveň bych se těšila na další epizodu. Taky jsem čekala, že v ději nebudou žádné fillery. U obojího mě Mandalorian zklamal, i když u těch fillerů to platí jen z části… I přes krátkou stopáž epizod děj alespoň v první sérii ubíhal až neuvěřitelně pomalu a kolikrát mi přišlo, že se tam nic neděje, tuplem nic důležitého pro hlavní dějovou linku (o jejíž existenci jsem nejednou zapochybovala). S tím souvisí i zmíněné fillery: minimálně dvě epizody mi přišly jako fillery, ve kterých se nic nikam nepohnulo a jen se tím zabíjel čas, jakoby tvůrci nevěděli, co dál. U klasických tv seriálů, které se vysílají tempem 1 epizoda za týden a mají 20+ epizod na sérii, je celkem běžné, že se kvůli nutnosti dodržet vysílací harmonogram objevují sem tam fillery, ale u exkluzivního seriálu pro streamovací službu o 8 epizodách na sérii? Dojem z těchto epizod byl sice částečně napraven v epizodě sedmé, kdy se postavy nebo flashbacky z fillerů opět ukázaly, ale stejně tyto epizody považuji za naprosto zbytečné, jelikož i bez jejich znalosti se u závěrečných dvou epizod díky klasické rekapitulaci na začátku epizod obejdete a pro vývoj hlavního hrdiny také dle mého nemají význam, protože už před fillerama je jasný, že „Baby Yodu“ má rád bude ho chránit, ať to stojí cokoliv, což se až do konce série nezmění. Sám hlavní hrdina je fajn, takovej sympaťák, i když až do poslední epizody nesundá helmu a do té doby neznáme ani jeho pravé jméno. ----- Někteří tvrdí, že vizuál vypadá jak z fanouškovského videa, ale mě to tak hrozné zase nepřijde, ale prostor pro zlepšení i tady určitě je. Soundtrack mi z celého seriálu sedl nejméně, ono tyhle westernové melodie mě nikdy zrovna moc nebraly a Mandalorian na tom nic nezměnil. Výjimečně jsem tak ráda, že až na dvě tři scény jsem si soundtracku během sledování nevšimla. Btw. ukázka neschopnosti stormtrooperů a jejich rozhovor potěšily, to bylo fakt vtipný, jinak mi humor v paměti moc neutkvěl. ---------------------- DRUHÁ série: je jako celek o něco lepší než první a byla by ještě lepší, kdyby nebyl příběh zejména v první polovině tolik natahován sidequesty, v jednu chvíli už to bylo fakt otravné. Děj se pořádně rozjede až ke konci, v tu chvíli je však utnut a obávám se, že v případné další sérii by se začalo stejně jako zde, a to sice brutálním zpomalením a zbytečným zdržováním děje. Aspoň že je tu fajn akce, která taky celkem slouží jako zdržovačka, ale na rozdíl od oněch sidequestů je zábavná a rychleji to čekání na posun v ději utíká. Co se postav týče, líbí se, že konečně víme jméno „Baby Yody“ a že Din Djarin konečně upustil od toho, že se nesmí za žádnou cenu sundat helmu, takže jeho představitele konečně vidíme i víc než jednou. Pak je tu samozřejmě návrat slavných postav, z nichž jednu jsem poznala poprvé, a to sice Ahsoku, která se mi v podání Rosario Dawson líbila, tak snad se mi bude jako postava líbit, až se dostanu k animáku. To mě přivádí k fanservisu, kterého je tady opravdu hodně a dost to zachraňuje, jinak by asi tenhle seriál tolik lidí neadorovalo. I když to na mě tak nepůsobí, tak naprosto chápu, proč na někoho jo, na mě přesně takhle působil fanservis v seriálu Star Trek: Picard. 8/10 (29.12.2019) (méně) (více)