Doktor Spánek od Stephena Kinga

Prvních třicet minut jsem se ztrácel. Pak se to krapet zlepšilo, ale.. Navazujeme na události z odlehlého horského hotelu, po jehož opuštěných chodbách se kdysi projížděl v nepřerušovaných záběrech malý Danny na tříkolce. Asi všichni víme, co se v hotelu díky zlověstnému Jackovi se sekyrou v ruce odehrálo, a dnes již dospělý (na alkoholu závislý, divíte se?) Dan se snaží s děsivými událostmi vyrovnat. Najde si kámoše, nově pracuje s lidmi v posledních fázích života a telepaticky se spojí s malou dívenkou, se kterou rovněž není mnohé v pořádku. Navíc přitáhne pozornost podivné bandy bytostí, která se „zářením“ z „osvícených dětí“ živí (nelítostných momentů s dětmi se pánové za kamerou nebojí). Tvůrci se zaměřují hodně na postavy, přičemž mnohé rozhodně nezaujmou, snaží se nebýt moderním hororem s lekačkami za každým druhým rohem, ovšem atmosféra vesměs chybí, režisér naštěstí předkládá solidní audiovizuální rukopis. Jen to hodně přepálil s délkou, které navíc loudavější tempo nepomáhá. Dějově jsem se docela často chytal za hlavu, závěr mě pak už doslova otravoval, finále bylo o tom, kdo (McGregor vs. Ferguson) pronese drsnější větu, přičemž každá třetí stejně moc nedávala smysl. Sorry, jako. Navazujeme na kultovní Osvícení (pochopitelně je tam díky pečlivé práci architektů nespočet přímých citací), za mě jde přesto spíš o nedochucený mysteriózní guláš, který jsem ochutnal, ale příště si dám raději něco jiného. PS: Usínat u hororu je sakra smutné. (05.01.2020)

Těžko adaptovatelná a přitom tuze dobrá Kingovka. Kdyby chtěl scénář jet maximálně podle struktury předlohy, budou polovinu stopáže tvořit sezení Anonymních alkoholiků. Chápu proto, že se Flanagan daleko víc soustředil na Abru a Rose, protože jejich linky jsou daleko filmovější (byť ne osobní), ale z chudáka Dannyho tak zůstává vedlejší charakter. Na to, že se navíc nutně musí pokračovat v Osvícení filmovém a daleko méně v tom knižním, je závěr až překvapivě silný, z logiky věci děsivější a sympaticky uctivý k předloze / předlohám, jakkoli jsou změny (v čele s tou největší) na první pohled ke zlosti. Z příběhu o překročení vlastního stínu tak vzniklo něco jiného, ale hororu, který se nebojí vyvarovat laciných lekaček a jen využívat atmosféru nejde nevzdat hold. (15.01.2021)

Dlouho mě žádný sequel takhle nepotěšil. Doktoru Spánkovi sice schází ta absolutní autorská vize a nepředvídatelnost Kubrickova Shining, ale Mike Flanagan naštěstí buduje smysluplně návazný příběh, který možnosti Kubrickem upozaděného tématu štědře rozvíjí a promyšleně prolíná s událostmi minulého filmu. Šikovný režisér přejímá od legendárního filmaře také přístup k hlavní postavě a styl vyprávění - dospělý Dan Torrance je v průběhu filmu až překvapivě pasivní figurkou, jehož ovládá silně osvícená dívka (podobně jako ovládal jeho otce hotel), zatímco vyprávění se postupně časově i prostorově smršťuje a Flanagan užívá podobně jako Kubrick ke znázornění menších časových prodlev prolínačky. Celkově se daří napodobit stylistické dominanty předešlého filmu - totožné hudební motivy, spoléhání na detaily herců ve vypjatých chvílích, absence prvoplánových lekaček nahrazených strategicky organizovaným pohybem postav po mizanscéně a shodně inscenované scény, které jednak skládají poctu, jednak upevňují narativní propojení s předchůdcem (rozhovor McGregora s Brucem Greenwoodem v kanceláři vypadá úplně stejně jako interview Jacka s Ullmanem v úvodu Osvícení; Rebecca Ferguson používá na schodišti podobná gesta jako Nicholson; rozhovor s barmanem atd.). Dlouhá stopáž vůbec nevadí, neboť film pracuje hned se třemi silně motivovanými tábory protagonistů (respektive antagonistů), které postupně svádí dohromady, a navrch přihazuje suprově vystavěný comeback ikonického hotelu, v němž se všechny natočené sekvence rovnají pro pravověrné fandy originálu naprostému zlatu. Osvícení naznačovalo divákovi, že jediným zlým a nebezpečným místem pro ozářené lidi je právě Overlook, Doktor Spánek rozšiřuje toto stanovisko do rozsáhlého fikčního světa, v němž Danny postupně přejímá úlohu jeho rádce Hallorena a jeho dětské já nahrazuje osvícená dívenka, která prochází obdobným vývojem (což podtrhuje úplně poslední záběr filmu). Jednoznačně pozitivní dojmy pak dotváří i tuna dalších vítaných odkazů, charakter vyústění a výborní herci, mezi nimiž je vedle tradičně sympatického a uvěřitelně rozervaného McGregora třeba vypíchnout božskou Rebeccu Ferguson, která opět přesvědčuje, že je zdaleka nejcharizmatičtější herečkou současnosti (a pro mě možná i minulosti). Kéž by každé pokračování slavné značky dopadlo alespoň z poloviny tak dobře. 90% (26.11.2019)

Není to emancipované od Kinga dost na to, aby se to mohlo Kubrickovu Osvícení jen přiblížit a oscilace mezi těmi dvěma póly je u tohohle filmu značná. Nicméně je chvályhodné, že se tvůrci rozhodli pojmout to jako víc než spotřební horor - jak napovídá dvou a půl hodinová stopáž, kterou by určitě nezvolil někdo, kdo chce jen rychle podojit značku. Škoda, že Doctor Sleep jednoduše není dost zajímavý na to, aby se to odhodlání nějak zúročilo. Rozvíjený děj i režie jsou prostě strašně samozřejmé a nemají čím upoutat pozornost. Takže jsou to dvě a půl hodiny, které jsou sice v pořádku, ale vlastně nevím, proč jsem je sledoval ani co si tvůrci představovali, že na tom bude zajímavé ke sledování. (29.12.2019)