Doktor Spánek od Stephena Kinga

Doctor Sleep might put you in the sleep! Mike Flanagan se sice snaží, jak to jen jde, ale opět mě vůbec nepotěšil. Jeho filmy mi příjdou strašně nezáživné. Film je přímým sequelem k Shining po 40 letech a představuje hlavního hrdinu Ewana Mcgregora ( který byl chlapec na trojkolce v Shining), který jde v patách kultu True Knot, kteří vysávají duši z mrtvých oběťí. Natočené slušně, Ewan i záporáčka Rebecca Ferguson je solidní, povedla se také hudba, fanoušky jedničky potěší spousta odkazů a finále je poměrně intenzivní, ale vůbec film není strašidelný, napínavý, brutální a už vůbec ne zábavný, tak pomalý film jsem v kině dlouho neviděl. Já osobně nejsem moc velký fanda ani Shining, takže tenhle příběh/mytologie mi vůbec nic neříká a vlastně mě moc ani nezajímá. Odradit úplně nechci, fanoušky Shining film zřejmě potěší a na IMDB film chválí také, takže o průser se nejedná, spíš nic pro mne. 55% (01.11.2019)

King už se asi definitivně rozhodl, že hororů stačilo, a tak jsem znovu viděl takovou pohádku o nadaných a obdařených teenagerech určenou převážně právě pro ně. Dodnes nevím, čím to je, ale King si znovu zasloužil pro svůj horor 3hodinovou stopáž a podle toho to taky vypadá, protože se dle očekávání najde obrovská hromada naprosto prázdných pasáží, kdy film dostává svému jménu a kurevsky se vám chce spát. Varováním pro mě mělo být zřejmě už to, že je snímek nepřístupný pouze pro haranty do 15 let. Jestli tohle má být nový směr, kterým se horory chtějí vydat, tak jsme na prahu hrozby, které je třeba se být mnohem víc, než debilního Coronaviru. Nejvíc na celém filmu mě nasralo to, že to zkrátka není horor, což velmi brzy pochopíte, avšak přeci jen v hloubi duše čekáte, že by to třeba alespoň kapku děsivé být časem mohlo. Připomíná to Stranger Things a obdobný nehororový dětský odpad současného světa. Když si ovšem s veškerým sebezapřením odmyslíte, že by to měl být horor, tak najednou uvidíte poměrně ucházející fantasy snímek s pořádně rozvinutým dějem, kde stojí za zhlédnutí minimálně Rebecca Ferguson, při které člověk zapomene i na to, že je zapřísáhlý asexuální puritán z klášterní školy. Velmi slabé 3 kousky. (05.02.2020)

Flanagan se Kubrickovi i Kingovi klaněl tak uctivě, až mu ruplo v zádech a nemohl se napřímit. Osa příběhu (zkáza rodiny - uzdravení) byla předem dána, je to silné v některých jednotlivostech (logo Warnerů, konec Grampa Flicka, přestřelka v lese, procházka zchátralým Overlookem), nicméně přes ten opar young adult dark fantasy jsem nezvládl najít cestu dovnitř a mainstreamovými požadavky podivně svázaný Flanagan také ne. Navíc hodně špatný McGregor, uhrančivé Rebecce Ferguson mohl leda dělat věšák na klobouk.. (31.01.2020)

Pravděpodobně jedna z nejlepších knižních adaptací, co jsem kdy viděl. Film, který ctí film, na který navazuje, ale zároveň skvěle převádí na plátno knihu, podle které je, a napravuje Kubrickovo "hříchy", které se Kingovi na první adaptaci Osvícení nelíbily. Skvělé obsazení (Rose, Danny, Crow a Grandpa Flick neskutečně skvělej casting), boží kamera, neskutečně vyřešenej zvuk a hudba (zase skvělý odkazy na knihu a Kubrickovo film), parádní změny ve scénáři, který rozhodně celej příběh nedegradujou, ale opět odkazujou jak na knihu, tak na Kubrickovo Osvícení a spousta dalších detailů, který mi jakožto Kingovo fanouška přiváděly miniorgasmy. Všechna poklona Miku Flanaganovi - dokázal totiž natočit film, který nejen že ctí Kingovo svět jako takový, ale především vychází vstříc jak fanouškům knihy, tak i fanouškům Kubrickovo hororu, který je bezpochyby skvělým filmem, ale velmi špatnou adaptací, a toho všeho si režisér a scénárista Doktora Spánka byl velmi vědom a dokázal z toho vytřískat i to, co jsem si nikdy neuvědomil, že by se dalo. Navíc je film natočený takovým způsobem, že i bez znalosti Osvícení (knihy i filmu) z toho může být plnohodnotný a hlavně srozumitelný filmový zážitek. A takový film jen tak někdo natočit nedokáže. Díky, Miku, a těším se na další Kingovku. ... “The world's just a hospice with fresh air.” (15.11.2019)

„Svet je temné, hladné miesto plné príšer. Ale potom sú tu aj takí, ako ty.“ Posledný kvalitný román Stephena Kinga sa dočkal bravúrneho filmového spracovania. Áno, je to pomalé a dlhé, ale pravdupovediac vidno, že to malo byť ešte dlhšie, pretože niektoré vedľajšie postavy a línie nenápadne šumia do prázdna a ich dôstojnému zakončeniu nie je venovaný taký priestor, aký by si zaslúžili. Napriek tomu je Doktor Spánok skvelá pecka s výborným kastingom (Rebeccu Ferguson nemám rád, ale ako Klobúková Rose je božská... a ostatní sú snáď ešte lepší), bravúrnou hudbou, vynikajúcim vizuálom (na to, čo prevádza kameraman  Fimognari v scéne „púť po oblohe“, len tak nezabudnem, určite jedna z najmagickejších scén americkej kinematografie toho roka) a výbušným finále odohrávajúcim sa veď uvidíte kde (!). Snímka neobsahuje explicitné násilie, ale po stránke psychologického ide na doraz a umiera sa tu fakt vo veľkom množstve; v tomto smere je film krutý, nemilosrdný, drsný a smutný. Ako život. K tomu séria parádnych feel good scén, ktoré zaobstaráva predovšetkým dvojka Cliff Curtis/Carl Lumbly. Plus musím vyzdvihnúť takmer debutujúcu Kyliegh Curran, ktorá má s Ewanom McGregorom geniálnu chémiu. Mám rád filmy, v ktorých muži ochraňujú napr. slabé deti, aj keď treba dodať, že v tomto prípade je to dieťa asi také bezbranné, ako Laura v Loganovi. Quentin Tarantino mal pravdu: Doktor Spánok je jeden z najlepších filmov roka. Aj keby ste za minulý rok mali vidieť len tento, bolo by to z vašej strany veľmi šťastné rozhodnutie. (05.02.2020)