Režie:
Clint EastwoodScénář:
Nick SchenkKamera:
Yves BélangerHudba:
Arturo SandovalHrají:
Clint Eastwood, Bradley Cooper, Dianne Wiest, Taissa Farmiga, Michael Peña, Alison Eastwood, Andy Garcia, Laurence Fishburne, Clifton Collins Jr. (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Eastwooda poznáváme v roli Earla Stonea, muže, který je ve svých osmdesáti letech zlomený, opuštěný a navíc čelí propadnutí majetku své firmy kvůli neplacení hypotéky. V této situaci je mu nabídnuta příležitost k výdělku – místo řidiče. Brnkačka. Jenže Earl neví, že se právě upsal jako kurýr drogovému Mexickému kartelu. Počíná si dobře — popravdě tak dobře, že zboží, které přepravuje, roste exponenciálně na objemu až vše dospěje do okamžiku, kdy Earl dostává celý kšeft na starosti. Earlovy potíže s nedostatkem peněz jsou tytam, jeho minulost je mu však neúprosně v patách a kartel není jediný, kdo na Earla dohlíží. Tajemný pašerák také poblikává na radaru snaživého agenta DEA Colina Batese (Bradley Cooper). Dávné hříchy na Earla doléhají a není jisté, podaří-li se mu všechny urovnat dříve než bude dostihnut strážci zákona nebo vymahači Kartelu. (Vertical Entertainment)
(více)Videa (1)
Recenze (542)
Starej Clint je mazák. Nejen, že natočil další povedenou záležitost, ale ještě mi dneska filmem spravil dost porouchanou náladu a toho si vždycky cením! Je pravda, že masakr ve stylu Gran Torina se nekonal, přesto film o soudobém pašerákovi, kterej ještě pamatuje válku v Korei mi dost sednul. Clint evidentně vzpomíná na tu starou dobrou Ameriku jakou on pamatuje a řekl bych, že se to z jeho filmů dá snadno poznat. Ameriku zapadlých motýlků, nekonečných cest a milionů osudů ... Ameriku bez umečeného hnutí Meeeeetú a dalších šíleností, Ameriku, kdy jste černochovi mohli říkat černoch aniž by jste ho tím uráželi, protože on vám říkal běloch...Ameriku plnou Mexikánců hledajících svůj americký sen... A já se mu nedivím. Ač nejsem tak starej už teď se mi stejská po tom dřívějším normálnějším světě. Samozřejmě Clint na to jde z většího časového odstupu, který mu věk jeho hrdiny i věk jeho samotného umožňuje. Vrací se k tradičním hodnotám, vyzdvihuje rodinu, kterou staví nad práci byť by měla být sebedůležitější. Ačkoliv jinde by to asi znělo jako přiblblé moralizování, od něj jsem to bral. Bohužel a to je jediné ale co k filmu mám jsem tak trochu nepochopil Earlův přístup k tomu dobru. Sice se snaží šířit kolem sebe pozitivní energii, moudrost stáří a začne konat i dobré skutky, proti tomu ale na váze leží břímě nejlepšího pašeráka drog. Je zajímavé, že to ve filmu není nijak řešeno. Hrdina s tím nemá dilema, prostě ví co vozí a vozí to dál jako ty pekanové ořechy... A tady mi to trochu skřípalo. Závěr byl celkem zajímavý a měl jsem strach jak to dopadne, ale dopadlo to tak nějak všelijak kartel nekartel... I tak ale veliká spokojenost a veliký respekt k panu režisérovi i hlavnímu herci ! Dávám za 4 cibule lilií ! * * * * ()
Je to dívatelné, k tomu založené na pravdivém příběhu což dodává punc něčeho lepšího. I když jen "založené" . Eastwood má charisma. Už natočil lepší filmy, ale této byste neměli vynechat. Je to sentimentální pohled na kriminálníka. Má to rasistický a sexistický podtón tak pozvěte do kina feministku. Tvůrci nemohou popřít, že hrdina spáchal zločin: vědomě, opakovaně a pro peníze, nicméně snaží se pro něho najít alespoň polehčující okolnosti. Přitom morální tanec mezi vejci je docela zbytečný, protože sympatie si umí Eastwoodův stařík získávat i bez pozdních výčitek svědomí. První půlka je krásně starosvětská. Jenže přehledné, popisné a předvídatelné vyprávění, které dost zbytečně vykresluje i kmetovy radovánky s krásnými slečnami, nejprve začne lehce uspávat, načež se změní v bolestínský výprodej pozdních citů, přiznání, sebeuvědomění a usmiřování. Napětí aby člověk celé dvě hodiny lupou hledal. ()
Pomalé vyprávění je Clintovi Eastwoodovi vlastní a ani si nemyslím, že čím je starší, tím je to vyprávění zdlouhavější. Pašerák je atmosférou hodně podobný Gran Torinu a tam byl Clint přeci jenom o deset let mladší. Jedinou nevýhodou filmu je ale fakt, že tím pomalým vyprávěním ani po půl hodině nemáte dojem, že by film vládnul nějakým důmyslným příběhem. Na Clinta ale i tak koukáte s chutí a sledujete každý jeho závoz, který napříč Amerikou zařídí. To, že je naivní až běda, berete s rezervou. Přeci jenom to totiž má jistý náboj a ten klid a jistota v jeho duši je až neuvěřitelná. Divákovi se pak ani nechce věřit, že Clintovi je tady skoro devadesát, když se prohání nekonečnými silnicemi v americkém jeepu. To se někdo má… ()
Na to, jak nemusím tématiku kartelů, drog a nudné, táhlé dramata, se mi ve výsledku The Mule líbil víc, než jsem si původně myslel. Šel jsem do filmu trochu skepticky, nicméně Eastwood ukázal, že prostě umí, a to jak herecky, tak za kamerou. Ačkoliv má film pomalejší tempo a je prakticky bez akce, styl vyprávění, jakým je příběh a hlavní postava podána, jsou dostatečně chytlavé a podmanivé. Ve vedlejších rolích potěší Cooper, Fishburne, Peña nebo Taissa Farmiga, ale Clint si veškeré herectví ve filmu krade úspěšně pro sebe. Na závěr nechybí ani do života důležité a emocionální ponaučení, které se povedlo výborně. Hezký, citlivý snímek a pro mě nečekaný nadprůměr, který většinu rozhodně nenudil. ()
Čekal jsem něco vyčpělejšího a vida, zmýlil se. Další srdečná eastwoodovka, kde pořád mega charismatický “abuelito” vysekl slušný pašerácký drama, kam vtěsnal jak pěkný poselství o váze rodiny a spravování vztahů, tak spoustu srandy z interakce s krimi mexíky, písniček za volantem, amerických dálnic a krajin, nekorektních vtípků, hudrování do mobilů a internetů. Jeden z nejmilejších filmů, který letos uvidím - díky Clinte. ♪♫ ()
Galerie (17)
Zajímavosti (16)
- Andy Garcia bol pripravený prijať akúkoľvek úlohu, len aby si mohol zahrať vo filme s Clintom Eastwoodom. (MikaelSVK)
- Kostymérka Deborah Hopper použila ve filmu několik kostýmů z předchozích filmů s Clintem Eastwoodem. Např. jeden z obleků z filmu S nasazením života (1993) nebo košili z filmu Gran Torino (2008). Sám Clint Eastwood se tím bavil a pokaždé, když měl scénu s „novým“ kusem oblečení se Deborah Hopper ptal: „Ve kterém filmu jsem měl tohle?“ (Lukyy)
- Film s rozpočtem 50 milionů amerických dolarů debutoval v USA a Kanadě na druhém místě žebříčku s tržbami 17,5 milionů dolarů. A protože Clintova cílovka chodí do kina pozvolna a ne nutně o prvním víkendu, po pětačtyřiceti dnech promítání tržby překročily hranici 100 milionů dolarů. Je to v jeho půl století trvající kariéře režiséra teprve pátý kousek, kterému se to povedlo. (Petr.Kocfeld)
Reklama