Zběsilost v srdci

Tyler mě varoval, že tohle není nejlepší začátek pro studium tvorby Davida Lynche...ale jak to tak vypadá, jsem třikrát větší cvok než Tylerova maličkost, protože jsem si Zběsilost V Srdci dal na jeden zátah a ještě se u některých scének zasmál. Nebudu říkat u jakých, protože to už by se mnou tady asi nikdo nepromluvil:) Tenhle film je psycho, ale jako všechny Lynchoviny má svoje osobité kouzlo (viz Cage v hadím saku jako Elvis a proti tomu čarodejnice na koštěti)...čím to, že pod tímhle režisérem si každý herec svoji roli šílence vychutnává??? Myslím, že to radši nechci vědět. Každopádně tenhle film je výjimečný zážitek a je podobným výrazem individuality jako zmiňované hadí sako... (05.01.2004)

Již po několika minutách lze zcela jistě určit Lynchův charakteristický rukopis. Spousta mlžení, temné budování atmosféry s patřičně vybičovanou psychikou hlavních postav (jak záporných tak kladných), občasná nelogičnost se spoustou symbolů, amorálnost světa a mnoho jiného. Tato témata, stejně jako spousta dalších, cyklicky proplouvají většinou Lynchových filmů a přesto nezavání stereotypem, i když... V případě Zběsilosti v srdci se již o jistém stereotypu dá mluvit. Typické režisérovi figurky se mění v kýčovitou vrstvu neobvyklých povah a fyzických disfunkcí (jednonohá vražedkyně, Peru a jeho vyviklané zuby). I lehká symbolika tu jaksi nejde dohromady se syrovou estetikou. Zůstává jen obyčejný příběh v oduševnělém kabátku. Lynch buď stárne (případně se u něj projevuje sentimentální akcent) nebo se mu nedostává nápadů. (04.04.2004)

Wot da fak? Celé moje šílenství a hladovění po filmu začalo tím, že mi někdy ve třinácti letech v horečce pustil tatínek Lost Highway a tento film byl od té doby mojí modlou, ultimátním psychopatickým filmem, nepřemožitelným, nejmocnějším nemocným snem. No, a teď se ledy třesou. Jak to udělat, aby film komplexně působil jako sen, je můj dlouhodobý studijní cíl (Mám potřebu na tomto místě prohlásit, že Inception smrdí, to nemá se sněním nic společného, maximálně tak s Matrixem a jeho pojetím "spánku".), a Wild at Heart dynamiku a znepokojivost snění, možná zase nutno prohlásit alespoň mého snění, ztělesňuje velmi přesně. Co přesně. To je ku*va ono! ♥ (12.01.2012)

Tvorba Davida Lynche se mi teprve začíná otevírat a Zběsilost v srdci je jedním z prvních filmů, které jsem od něj zhlédla. Nedokážu jej popsat jinak, než jednoduše jako "Lynchovinu." K Nicolasu Cageovi mám specifický vztah a stále si jeho herectví nedokážu zařadit. Má charisma, má svoji tvář, má své filmy, ale nějak se pořád nedokážu rozhodnout v tom, jak vlastně (ne)hraje. Je tak výborný, nebo je špatný a v hraní přehání? Tento dojem jsem pocítila i při kreaci Laury Dern. Stále ji vidím jako "tu ženu z Jurského parku" a její transformace do sexy a sexem posedlé ženské s blonďatým hárem, červeně zmalovanými ústy a vykuřující jednu cigaretu za druhou, je velmi... odlišná. Diane Ladd jako hystericky šílená Lulina matinka předvedla silně zneklidňující kreaci, kterou byste u nikoho rozhodně zažít nechtěli. A Willem Defoe je zase ukázkový slizoun. Svým typicky ďábelským "Defoeovským" úsměvem nyní odhalil naprosto odpuzující chrup a předvedl nevybíravé způsoby chování vůči Lulu. Willeme, to se přece nedělá, takto děsit mladé dívky:) Závěrečné Cageovo pěvecké vystoupení na kapotě auta a události, které mu předcházely, jakoby si Lynch parodicky vypůjčil z romantického filmu. Velmi milé:) Postavy Nicolase a Laury mi často připomínaly Mickeyho a Mallory z originální bláznivosti Olivera Stonea, Takoví normální zabijáci. (23.12.2011)

Road movie, množstvo vyfajčenych cigariet, kabát znázorňujúci individualitu a vieru v osobnú slobodu, štýlový hrdina / rebel milujúci rock 'n roll? Že by bol práve toto môj šálok kávy? No samozrejme, že áno. Druhý pokus o nakúsnutie do Lynchovej tvorby sa vydaril v tom najlepšom možnom smere. Som na seba skutočne hrdý, že som takúto "fajnšmekrovskú" lahôdku zvládol ihneď na prvý krát bez nechápavého krútenia hlavou. Na čistých päť to síce nebude, no i tak s hodnotením vôbec neváham. Časom dám určite repete.) (30.12.2011)