Králíček Jojo

„Nesmí to vědět. Pokud to ví on, tak to vědí i oni.“ - „Mohla bys mu to vysvětlit.“ - „Neznáš ho. Je fanatik. Tři týdny se vzpamatovával z toho, že jeho dědeček nebyl blonďák.“ Od Waititiho mám nakoukáno dostatek na to, abych už trochu tušil, co čekat. V Králíčkovi se ale zas posunul. Předně, film určitě není pro každého. Na někoho tohle mixování vážných, mrazivých scén s těmi černohumornými, absurdními a odlehčenými fungovat nebude. Někdo nepřijme ani tu nadsázku linoucí se celým filmem. Jenže Králíček je podstatně sofistikovanější, než jak možná navenek vypadá, pod tím vším dělání si srandy je celkem jasné poselství. Waititiho efektní, rošťácký styl nicméně fungoval parádně, podobně jako herecká kreace (tedy nejen jeho, Davis, Mckenzie, Merchant, Johansson, Rockwell …ti všichni byli výborní). Směrem ke konci se hodně zvážňuje, nahrazení němčiny angličtinou si též vybere svou daň, přesto těch slabších 5* u mě Králíček má. „Řek sem, abys namalovala, kde žijí Židi. Tohle je jen hloupej obrázek mý hlavy.“ - „Jo, a tam taky bydlíme.“ (08.03.2020)

9/10 Taika je božan. Jeho nová historická satira kloubí veškerý tvůrčí um s naprosto jasnou vizí, která vás dokáže bavit, ale i citelně zranit. Jeho zdaleka nejemocionálnější snímek, ve kterém je taková kanonáda nápadů, že by se současný Hollywood měl stydět. Perfektní herecké výkony (Davise čeká velká budoucnost), skvělě napsané postavy (Rockwell i Johansson válí), nádherná kamera (fakt to stálo kolem dvaceti mega?!), úžasná hudba (We Are Heroes ftw) či plně funkční a originálně pojmuté gagy ("Hail Hitler!"). Zkrátka a dobře - bravůrně vybalancovaný mix, kterému nechybí takřka nic! Velká pecka. (29.01.2020)

Taika Waititi je filmař, kterého se vyplatí sledovat - za předpokladu, že vám sedí jeho poněkud neuctivý humor založený na ironické nadsázce a osobitý druh poetiky. Na Králíčkovi Jojo je jeho talent ale i limity zřetelně znát. Režisér skvěle volí herce, ze kterých dokáže vydolovat maximum, což platí zejména o dětských představitelích, včetně Romana Griffina Davise. Má vyvinutý smysl pro nadsázku, absurditu a situační komiku. Humorná část snímku funguje o poznání líp než ta, která chce dojímat a vyvolávat katarzi. Takový Kachyňa ale dokázal prodávat tragiku i smích v rámci jednoho stylu, u Waititiho přechody mezi skopičinami a vážnou polohou vyprávění působí překotně a někdy i rušivě. Režisér se nebojí využívat anachronické hudební motivy, a tak jeho hrdiny můžete sledovat ve víru 2. světové války za doprovodu Beatles či Bowieho. Sam Rockwell je jedním z největších sympaťáků, kteří kdy oblékli uniformu wermachtu a jeho ležérního kapitána, který vyměnil frontu za bandu dětí v uniformě Hitlerjugent si pravděpodobně zamilujete. Úspěch Králíčka jojo spočívá v tom, že je zábavný, svižný a vtipný. Mezinárodnímu publiku bude ale především vyhovovat jeho schopnost přinášet jasně formulovaná morální poselství příjemnou formou. Je to typická hollywoodština, která je mnohem krotčí a méně kontroverzní, než by Taika Waititi chtěl. Podobný příběh jste už nejspíš párkrát viděli v poněkud odlišném balení. Osobně mi nesedla poloha, se kterou Waititi ztvárnil Hitlera. Na můj vkus je až moc dětinský a neškodný. Přece jen bych v tom jeho satirickém ztvárnění rád viděl i trochu temnější polohu. Se 75 % celkového dojmu ale přes výše napsané nemám problém. Je to divácký film, který zaboduje i u rodinného publika. Nechce od vás žádné hluboké znalosti historie a po pravdě je raději lepší nad způsobem Waititiho vyprávění moc nehloubat, nebo najdete kazy. (31.01.2020)

Na ja, schön wie ein Diamant, Sam je prezident vesmíru a tak všelijak, ale celou dobu jsem si kladla otázku, jestli bych to pustila svému dítěti, kdybych nějaké měla. Je to velmi, velmi, velmi dětsky zaměřené, ale z extrémně dospěláckého úhlu pohledu, jestli to dává smysl. Můj popis, ne ten film, protože mám pocit, že film právě trošku ne. Nemůžu si vzpomenout, jestli jsem jako děcko viděla nějaké filmy o náccích, parafínového Hitlera v Červeném trpaslíku nepočítaje. První film, který si pamatuju, ale určitě ne první film, co jsem viděla, byli Swing Kids, ale to už jsem byla dospívající dacan a film tomu svým pojetím a vším ostatním odpovídá. Taika na to jde prostě moc šíleně nebo příliš málo šíleně, kdybych to měla popsat co nejjednodušeji. Asi bych svému dítěti prvně pustila Život je krásný a potom by bylo na něm, jestli by ho Jojo Rabbit zajímal, až by bylo větší. (14.02.2020)

Kralicek Jojo me hodne prijemne prekvapil. Podle ukazek jsem cekal, ze to bude fajn, ale vysledek to jeste prekonal. Samozrejme, ty nejstylovejsi okamziky uz byly provareny v ukazkach, ale i tak film celou dobu bavi. Waititi perfektne trefil hranici mezi absurdnosti, krutosti valky a vtipama a vysledek je skvelej mix, kdy se clovek pomalu smichy vali po zemi, aby za chvili napnute sledoval, jestli hlavni hrdinove prezijou. Trochu takovej Zivot je krasnej pro novou generaci. K tomu tu je naprosto perfektni herecky obsazeni s prekvapive skvelym hlavnim detskym hrdinou. Pro me po dlouhy dobe film, kterymu proste nemam co vytknout. (21.09.2020)