Joker

Čekal jsem temno, ale tak heavy depkárnu a krutost pomalu až level Martyrs, to ne ne... Velký palec především pro Phillipse, že si tohle dokázal prosadit až do finále jako bublající portrét losera a psychopata (neříkám, že netopýr v jeho rukou by mě nezajímal), přičemž nechá na diváku mít či nemít soucit, jak si hlavní postavu přebrat a vyložit. Phoenix ve své nejodpudivější roli byl předem jasný výherní číslo (a tady to se zapíše do dějin podobně jako Ledger), filmařina ukázková, povyk užívám. Budiž na to šupe co nejvíc nevědomých fandů Avengers (x) na randíčko do kina. ♪♫ (04.10.2019)

V Todda Philipse jsem měl důvěru a věřil jsem, že naservíruje vizuálně dobře vypadající film, který nebude nudit. A on nezklamal. Jakýsi pseudosedmdesátkový Gotham je špinavý a zároveň opulentní. Skvělá kulisa pro ten smutný příběh. Nedávno jsem viděl film Děvče ze sirkárny a přišlo mi to vlastně podobné. Člověku, co má už tak velmi špatný život se dějí horší a horší věci, až mu hrábne a začne se mstít. Líbilo se mi to hodně a podle mě se tvůrci inspirovali Králem komedie. Díky roli De Nira mi to přišlo zjevné a jako dobrý nápad. Každopádně bych nerozjížděl další světy a vesmíry. Nechal bych tento nadmíru povedený příspěvek do komiksového žánru osamocený a lidi budou tleskat i za pár let. Nedovedu si totiž představit, že si tenhle Joker udrží laťku, až se začne nahánět s Batmanama a spol. 9/10 (12.11.2019)

Už hezkých pár let vyloženě hltám Batmana a jeho mytologii a netrpělivě vyhlížím každý další počin z tohoto univerza. U Jokera jsem to ale měl od prvního traileru, který mě příliš nezaujal, trošku jinak. Joker je pro mě archnemesis netopýřího muže, jež nejlépe funguje jako vedlejší postava, jako takové výstřední zpestření. A již od začátku, co jsem o existenci tohoto projektu dozvěděl, jsem měl problém s licencí, která tu funguje jako jasný marketingový přílepek a film by úplně stejně fungoval jako příběh s originálními postavami, mentálně labilním člověkem, co se převléká za klauna, Waynovými jako random miliardáři, Gothamem jako New Yorkem. Jedná se samozřejmě o můj subjektivní problém a v preprodukci vysněného projektu režiséra Todda Phillipse patrně od začátku muselo jít o TOHO Jokera, mně však v hlavě stále brouzdá myšlenka, že tento Joker může nějak omezit výskyt mr.J například u připravovaného filmu(ů) Matta Reevese (protože by si je přece lidi pletli..). Abych se však dopídil ke konkrétním kvalitám tohoto filmu (a zároveň podkopal má předcházející tvrzení), Phoenixův Joker jako nosná postava funguje. A funguje právě proto, že si jde úplně vlastní cestou a o původu této nesmírně oblíbené postavy toho vyzradí více, než jsme minimálně ve filmech byli zvyklí (a než vyšel Kameňák, tak i v komiksech). V každé recenzi se dočtete, že rozhodně není náhoda producentský dohled legendárního Martina Scorseseho a jeho raná předgangsterská tvorba je tu cítit všemi směry. Tu najdete paralely k Taxikáři, tu ke Králi komedie (mohl zde pomrkávat De Niro ještě očividněji??), patrně možná nejvíce ke Špinavým ulicím (ty jsem ovšem neviděl a neplánuji). Stylizace do této éry funguje výtečně a vizuálně tu skutečně máme co do činění s dvojníkem slavného Martyho. Todd Phillips tu prožil obrovskou režisérskou obrodu, jak je právně v módě, od komedií k silně seriózním tématům (vzpomeňme na Petera Farrellyho nebo Adama McKaye). Nicméně opět co se týče mých preferencí (=averze k originům), kdyby celý film byl jako závěrečná půlhodina, jsem totálně nadšený a visí tu ode mě desítka. Čistě z filmového hlediska je samozřejmě nejpohodlnější rozvíjet předmaniakální stavy, kterých jsme byli ve finále svědky, nicméně pokud někdy vznikne dvojka, a že producenti nebudou mít klidné spaní, jelikož film vydělá nekřesťanské peníze, je vcelku jasné, že to bude o řád méně kvalitní film, patrně si jej ale užiju více. I podle zdejšího hodnocení je zjevné, že bude tento snímek rezonovat i po vítězství v Benátkách a pro Joaquina Phoenixe půjde o jasnou nominaci na Oscary. Ten chlap je totiž šílenec. 8/10 (02.10.2019)

Skutečně není nutné, aby se DC jen tak vzdalo svého Black Labelu. Tahle varianta jejich storytellingu je jednoduše nejlepší. A pokud vám nevadí všechno zas a znovu stavět na té jediné scéně, ve které malý Bruce přijde o rodiče... není o čem. Joaquin Phoenix posledních 20 let nešlápl vedle. A jako takový pokračuje a kraluje. (20.10.2019)

Ano, je to učebnicová definice midcultu, ano, je to nepokrytá odvozenina lepších filmů, ano, je to předžvýkané jak stádem krav pro tupá telata, ano, Phoenix chvílemi balancuje na hranici plné retardovanosti, ano, má to eleganci snaživého školáka, který se dnes ráno dozvěděl o existenci systémové nerovnosti a teď se naléhavě potřebuje vypsat (no co, prošli jsme si tím všichni). Úplně otrávená ale být nemůžu, protože jen vzácně se stává, aby študácký zápal měl podobu hollywoodského mainstreamu, a ještě vzácněji, aby hollywoodský mainstream básnil o nutnosti co nejdřív oprášit gilotinu. A já se fakt nemůžu zlobit na něco, co mi opakuje, že lhostejná nerovná společnost si sama vyrábí záporáky, jejichž rukou zaslouženě pojde. U Thanose se o tom dalo diskutovat, ovšem Joker skutečně je nevyhnutelný. (23.10.2019)