Režie:
Josef MachKamera:
Jan StallichHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Josef Bek, Eva Klepáčová, Alena Vránová, František Smolík, Jaroslav Vojta, Bohuš Záhorský, Stanislav Neumann, František Filipovský, Josef Vinklář (více)Obsahy(1)
Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)
(více)Recenze (442)
Pohádka skrz na skrz umělá, jejíž zákonitosti, motivy i styl se poněkud vymykají žánru pohádky. A to mě v dětství trochu děsilo - to co je určeno v ní dospělým a co se dětskému vnímání vymyká, načež se ve školních škamnách začalo s interpretací všech aluzí, kryptických a alegorických významů a neskončilo se až u maturity. Od těch dob se na ní dívám jako na šikovně zakamuflovanou národně povzbudivou moralistní satiru, která měla svůj dobový význam, ale nechává mne naprosto chladnou. ()
Když máte vtipný scénář a přesvědčivé herce, a ne pajďuláky z různých Ordinací, stačí vám i papundeklové kulisy a vznikne majstrštyk. Vynikající dialogy, načasování scén, příjemný nadhled, a nakonec i nějaké to pohádkové ponaučeníčko... Nehledě na to, že scény v pekle jsou skutečně strašidelné, a to tvůrci použili jen červenou lampu a tři baleťáky! Prostě kdo umí, ten umí. ()
Mě to nepřišla jako nějaká skvělá pohádka. To prostředí bylo děsné, ne třeba o tom déle psát. Celkově je to dobrá podívaná s dobrými herci a i pohádkovými nápady a námětěm. Velký skvost to není, ale v dětsví jsem to párktát sledoval, ale pokud vím, nikdy jsem film nedodíval v jeden den do konce. 57% = *** ()
K téhle pohádce lze snad jen konstatovat, že nic podobného se u nás už nenatočí - krásná zvučná čeština, herecké kreace, kulisy a křesťanstvím šmrncnutý děj. To vše se dnes už jen paroduje a zlehčuje. Z herců nemá cenu nikoho uvádět, z toho jsem úplně bezradný, protože každý je výrazný a každý vynikající. Ale blahem jsem si poňuchňával zejména při výkonu Františka Smolíka a jeho čítankově přesného pyšníka. A ladovské dekorace jsou světový unikát........ jako mínus bych uvedl děj - dvě nadržené slípky upíšou duši čertu jen proto, aby jim dohodil citlivého inteligentního atleta, což je zboží i na naše poměry hodně nedostatkové. A stejně by se začali po pár letech hádat a rozvodovou při by řešila jiná inštance:) Obě kačeny byly tak hloupé, že bych si nevybral ani jednu, i kdyby posledním žijícím člověkem na zemi byl už jen Sarka Farka....ale jinak to byl slušnej tabák, na mou čest ()
Naprostá klasika českého filmu s nezapomenutelnými kreacemi pánů Filipovského, Neumanna, Beka, Ráže, Vinkláře a dalších. Záměrně umělé ladovské kulisy (které mnozí zde diskutující "filmoví znalci" odsuzují) neodmyslitelně patří k celkovému estetickému dojmu. Každé vánoce jasná volba. P.S: Ta skvostná čeština starých filmů se už dneska nevidí. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (20)
- Mezi kandidáty na roli Martina Kabáta (Josef Bek) byl i Karel Höger. (Mackin)
- Když u mlýna přibývají pytle s obilím, které má poustevník za trest odnášet, tak se po posledním pytli úplně vpravo mihne člověk ve světlém oblečení. (MahYa)
- Mezi herečkami, které se ucházely o roli Káči (Eva Klepáčová), byla například i Dana Medřická. (Mackin)
Reklama