Erotikon

Machatý je mistr detailu, pomocí něhož jednoduše a přesné charakterizuje jednotlivé postavy. První polovina filmu je geniální, ale pak už se hraje jen melodramatická historka z lepší společnosti, ve které jsou trpící oči herců proloženy titulky o veliké lásce. To nic nemění na tom, že svedení a následný styk patří k nejlepším scénám české kinematografie vůbec. (28.12.2010)

Filmu bych dal normálně hvězdičky čtyři. Příběh o dívce Andree, která se zamiluje do světaznalého George je velmi naivní, ale na svou dobu, a to i vzhledem k erotickým scénam, velmi radikální a revoluční. Tak proč tedy hvězdiček pět. Měl jsem tu možnost vidět ho s živým hudebním doprovodem..a to ne ledajakým. Zapomenutý orchestr země snivců pražského Divadla Archa vytvořil na projekci takovou atmosféru, že by se dala krájet! :) (10.05.2006)

Erotikon vidím jako přínosný pro světovou kinematofrafii, stejně jako o pár let mladší Extázi. Machatý netočil jenom filmy, Machatý tvořil v pravém slova smylu. Už pouhých pár záběrů zaujme. Krásná je práce s detailem, nasvícení, které počítá se stínem a zakomponuje ho jako rovnocený prvek do obrazu. Dosahuje tak velké působivosti. Podobnou propracovanost scény včetně nasívcení nalezneme později u Bergmana. (05.08.2016)

Gustav Machatý vytvořil snímek s trvalou (po více než osmdesáti letech můžeme asi říct i nadčasovou) hodnotou. Samozřejmě aura skandálního vyobrazení následků nemanželského sexu a tragédie mladičké svobodné matky (a především jejího otce) již Erotikonu nenáleží, protože v tomto ohledu jsme v současnosti poněkud jinde, nicméně ostatní motivy, jako třeba milostný trojúhelník a žárlivostí sžíraný a záletnou ženuškou chlácholený či napadaný manžel, jsou zde vykresleny tak umně, že bez potíží zaujmou i dnešního diváka. Herecké výkony jsou pochopitelně poplatné době a výrazovým prostředkům němého filmu, takže některé dramatické okamžiky mohou působit poněkud směšně (viz uhrančivý pohled a světácký úšklebek Olafa Fjorda či celá scéna rvačky s násilnickým formanem), nicméně jejich celková kvalita je neoddiskutovatelná. Theodor Pištěk - mladší než jak si ho můžeme pamatovat z různých veseloher "pro pamětníky" - diváka chvílemi baví, budí v něm soucit a možná i spravedlivý hněv, ale režisér si s vyzněním jeho dějové linky mistrovsky pohrává tak, že až do vyhroceného finále netušíme, zda jde o odlehčující prvek či seriózní drama. Mladičká Ita Rina zase nabízí divákovi pohled do dvou studen, v nichž se zračí tu nesmělost, tu fascinace a okouzlení, a tu zase děs, hrůza a hluboká bolest. Úžasné...úžasné. Erotikon je velmi důmyslně vystavěný stroj, a kupodivu funguje i ve svém kmetském věku velice dobře. Především má svou atmosféru, a zde bych rád vyzdvihnul vynikající práci uskupení jménem Icon Orchestra, které svým neobvyklým zvukem a obrovským citem pro soulad hudby s děním na plátně dodalo projekci filmu (v létě 2009 v hradeckém letním kině Širák) nemalou přidanou hodnotu. Velmi příjemně překvapených 80%. (19.02.2010)

Machatý vyniká objevností kamery a obdivuhodnou invencí pro symbolické, víceznačné okamžiky. Fascinující jsou pasáže naznačující započetí a vyvrcholení intimního aktu. Je škoda, že tento velký, stále nedoceňovaný muž naší kinematografie nemohl realizovat všechny své projekty. Svou samozřejmou světovostí jako by byl naším současníkem. (28.02.2008)