Malé ženy

Abych řekl pravdu pravdoucí, musel jsem se do zhlédnutí trochu přemluvit. Nemůžu totiž úplně říct, že bych byl vyloženým fandou romantických dramat z tohoto období. Nicméně během první třetiny mě velice překvapilo, jak rychle mě film začal bavit. Jedna z nejhezčích věcí na celém snímku je zejména to, jak neskutečně příjemně a hřejivě některé scény působí. Jde především o pasáže, ve kterých mezi sebou mají interakce všechny čtyři sestry, které byly fakt výborně obsazené. Saoirse Ronan jednoho dne udělá hereckou díru do světa, tím jsem si jistý. Každá z nich má svou vlastní zajímavou dějovou linku, se kterou se dobře pracuje jak v přítomnosti, tak i ve vzpomínkových pasážích, kdy to byly ještě holčiny. Jen škoda, že Beth se nedostalo takové pozornosti jako zbytku sester. A která byla nejlepší? Amy. Hlavně teda kvůli výborné Florence Pugh, která odváděla dobrou práci už ve Slunovratu. Umět hrát nejdříve uvěřitelně infantilní a následně důstojně vážnou postavu určitě není žádná sranda. Gerwingová očividně umí psát, její scénář si udržuje po většinu doby konzistentnost, která se prokazuje v dobrém propojování jednotlivých linek všech sester do sebe, aniž by to působilo vnuceně nebo nevěrohodně. Možná to skákání z minulosti do přítomnosti mohlo být zvládnuté trochu lépe, ale na druhou stranu to tvůrci chytře odlišovali například barvami - když se to odehrávalo v minulosti, film byl barevnější. Když zas v přítomnosti, působil víc studeněji a se ztlumenými barvami, celkově znázorňující konec dětství. Celkově ale moc příjemná a hezká adaptace. A ten konec je doják! Průměrné 4* (29.01.2020)

Narovinu říkám, že jsem čekala film, který mi možná změní život. Ale přestože to pro mě byla hezká podívaná a holky mi byly sympatické, nestalo se tak. O hereckých výkonech není třeba debatovat, ty jsou tak přirozené a přesvědčivé, že jsem úplně zapomněla na všechny předešlé role hereček a na chvíli jsem je viděla jenom jako Malé ženy. O něco méně dokonalejší byl podle mě scénář. Dělalo mi problém orientovat se v čase, a tak jsem to po nějaké době vzdala a spíše než příběh jsem si užívala pozorování atmosféry, kostýmů a prostě toho ženského světa, když do něj zasahuje mužský element o něco méně, než jsme zvyklé. (26.12.2021)

Chronologická roztrieštenosť tohto filmu je pre mňa nepochopiteľná. Naozaj asi nikdy nepochopím, prečo tvorcovia siahli po takto nelineárne rozprávanom príbehu. Zabili tým hneď niekoľko strašne silných scén a momentov. Namiesto toho, aby ste si ich užívali, stále sa strácate a hľadáte a pýtate sa, či táto scéna sa odohráva po tej, ktorú sme videli predtým, alebo pred ňou. Inak je to fajn, ale práve kvôli tomuto sa mi táto verzia určite nepáčila až tak, ako verzia z roku 1994 s Winonou Ryder a Susan Sarandon. Meryl Streep je skvelá, ale je tu ledva 10 minút. Najlepšie to zahrala Saoirse Ronan (bolo to asi prvýkrát, čo sa mi v niečom fakt páčila) a fantastická Laura Dern (u ktorej fakt nerozumiem, prečo nebola za túto úžasne podpornú rolu nominovaná na Oscara, kým za nedôležitú úlohu rozvodovej právničky v tom istom roku v Manželskej histórii nielenže nominovaná bola, ale dokonca jej dali Oscara). Je to dosť dlhé a v strede som sa začal hrozne nudiť (tu som uvažoval dokonca nad tým, že tomu dám len 2*), našťastie to má skvelý koniec, takže tie 3* si to azda zaslúži. (06.05.2020)

Greta Gerwig mě svou minulou režijní záležitostí Lady Bird tak znechutila, že jsem od ní už nic vidět nechtěl. Ovšem dvakrát do stejné řeky ještě rád vstoupíš u filmu, o kterém se opět hodně mluvilo ve spojitosti s oscary a taktéž luxusním hereckým obsazením. Zejména kvůli Florence Pugh, do níž jsem se po Slunovratu platonicky zamiloval a přežvýkám kvůli ní takřka vše, takže už jen kvůli tomu těch zabitých 130 minut u snímku, jež mě absolutně vůbec ničím neobohatil (žádné jiné adaptace této knihy jsem neviděl a neuvidím, ale že ženy ne vždy měly stejná, třeba volební, práva je snad notoricky známo), tolik nelituji. Ovšem den předtím jsem viděl Bombshell a tam se s rovnoprávností a sílou žen pracuje mnohem lépe a podstatně zábavněji. Cílovkou nejsem, ale nevidím důvod proč po xté znovu adaptovat 150 let starou knihu, byť jsem četl o "novinkách" Gerwigového scénáře. A stále ten důvod nevidím...5/10 (07.04.2020)

V istej, nemenovanej, TV. sk telenovele, účinkuje už 27 - ročná herečka, ktorá sa «hrá» iba na 16-ročnú tínedžerku !? A to rovno súvisí skoro so... › samým úvodom týchto «Malých žien» , ktoré nie sú ani zďaleka najlepšou adaptáciou, ako to líčia mnohé nadhodnotené, filmové recenzie, kedy som si začal po malej chvíli už pomerne rýchlo uvedomovať, že tu určite nie je niečo v naprostom poriadku... ! A ani sa úplne nedá čestne prehlásiť, že by som mal hocaké výhrady k dvom časovým rovinám, v ktorých sa film presne odohráva, ale skôr, čo som absolútne nemohol preglgnúť bolo to, ako sa toto ústredné herecké kvarteto, dnešných súčasných populárnych herečiek, intenzívne snažilo stvárňovať svoje postavy za mladých čias, keď napríklad taká predstaviteľka Amy March, čiže Florence Pugh, ktorá len pred niečo vyše mesiacom oslávila svoje 24. narodeniny, sa doslova zažrala do seba samej, ako 13-ročnej, čo bolo podľa mňa už neuveriteľne trápne, a to sa týka inak všetkých štyroch, ale bohužiaľ u citovanej, to bolo najviac viditeľné, až priam komické ! Vezmite si, že týmto šarmantným dámam je v skutočnosti medzi 21-29 rokov, kedy sa hrajú na 12-18 ročné, z čoho pre mňa pramení minimálna VIEROHODNOSŤ - spojená s typickým skonštatovaním do: »ad absurdum« . Najčastejšie som býval priam alergický, keď sa prestrihávalo na tieto sekvencie, pretože boli skrátka málo uveriteľnými, ale i napriek tomu mi prišiel strih Nicka Houya, ako mierne nadčasový ! O žiadnej nadčasovosti sa absolútne nedá povedať o filme, ako celku, v ktorom sa absolútne nič zaujímavé ani nedialo, jednak bol i strašne dlhý, keď som zároveň pri jeho sledovaní akosi pozoruhodne často trpel, že som sa nevedel dočkať záverečných tituliek, kedy aspoň zhruba 30-40 minút pred nimi, boli Malé ženy najviac stráviteľné ! _Kostýmová dizajnérka - Jacqueline Durran si dala na svojej robote extra záležať, lebo poobliekala tieto fešandy do fantastických kostýmov, ktoré im náramne zakaždým svedčali, ako uliate. Ďalší ansámbel: «Streepka» bola neznesiteľná a Chrisa Coopera som ani nespoznal, až tak bol perfektne zamaskovaný. Na záver: S režisérkou a scenáristkou Gretou Gerwig mám toho veľa spoločného, t. j. máme rovnaký dátum narodenia, len trochu iný rok, ale nie je v ňom veľký rozdiel, no i napriek tomu, jej nemôžem prísť vôbec na chuť, a tak to ešte asi chvíľu potrvá, pokým sa to rapídne zmení... ?! (08.02.2020)