Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Válečný velkofilm světoznámého režiséra Rolanda Emmericha (Den nezávislosti, Patriot, Godzilla) líčí příběh příslušníků amerického námořnictva a letectva v bitvě u Midway, která znamenala zlom na pacifickém bojišti druhé světové války. Hvězdně obsazený film (Luke Evans, Woody Harrelson, Patrick Wilson, Ed Skrein, Aaron Eckhart, Nick Jonas a další) působivě ukáže nejen pozadí konfliktu, ale zejména bitvu samotnou, která doposud nikdy nebyla natočena tak velkolepě. Zároveň nám jednu z rozhodujících námořních bitev druhé světové války přiblíží i z pohledu japonské armádní elity. (Vertical Entertainment)

(více)

Videa (17)

Trailer 2

Recenze (407)

ARI50 

všechny recenze uživatele

Velkolepá bitva ve vzduchu, od první minuty příběh nese kvalitně natočený boj. Skvělé herecké obsazení, výborná kamera prostě všechno na takhle skvělý válečný film dokonalé, až na soundtrack, dvakrát se nepovedl a taky dramatická chvíle skoro žádná. To jsou dvě věci které ve válečném filmu chyby nejvíc, tenhle film by si měl svým příběhem zasloužit slzy na tváři, konec zapůsobil hodně tak jako celý film, tenhle příběh muže pořád vyprávět. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Nejvíce mě na tomto snímku bezesporu dojímalo sledovat neskutečnou plejádu vynikajících herců, kterak plýtvají svým talentem v tomto naprosto demagogickém, sentimentálním a nepříjemně patriotickém blábolu. Na ztvárnění americké verze války zřejmě nešlo najmout pověřenější osobu, než je "odborník" na filmy zaručeně podle pravdy - Roland Emmerich. Jakmile se letecká akce odehrává v oblacích, tak akce CGI docela dobře funguje. Když ovšem třeba někde vidíte hořet a vybuchovat loď, tak se vám z toho chce místy zvracet, jak šíleně nepřirozeně to působí. Přitom vzhledem k hvězdnému obsazení se mi nechce věřit, že by to mohlo být zaviněné nedostatečným rozpočtem. Samotná akce, byť není oslňující, je ovšem tím jediným dobrým aspektem, který vám snímek představí.  Vzhledem ke "krátké" stopáži se samozřejmě nevešlo do snímku zobrazit pravý důvod války, respektive to, co předcházelo útoku na Pearl Harbor. Všechny japonské herce museli tvůrci sebrat z řad nezaměstnaných, nebo královsky zaplatit. Jinak si nedovedu představit jejich dobrovolnou účast v této proamerické sračce. Scénář by byl hoden maximálně tak tomu, abyste si s ním vytřeli prdel, kdyby nehrozilo riziko, že od něčeho tak toxického chytíte vyrážku a budete si pak muset prdel dezinfikovat savem. Odporně sentimentální hra na city, která absolutně nefunguje. V úvodu sledujete smrt random frajera Roye, ke kterému nedostanete šanci si vytvořit jakoukoli citovou vazbu. Přesto se nevyhnete pohledu na 30 minutový rádoby dojemný pohřeb. Nechybí ani podobné sračky, jako loučení se s těhotnými přítelkyněmi letců a samozřejmě ani polibky dětem na dobrou noc. Zkrátka se nezapomnělo na žádné sentimentální výjevy, které v podobných filmech bytostně nenávidím. Nechutně umělé budování atmosféry a snaha si vytvořit citovou vazbu k jednotlivým postavám, o které se tvůrci opírají, neboť nejsou dostatečně talentovaní, aby vytvořili atmosféru jiným přirozeným a nenásilným způsobem. Je to zároveň takový první signál, který křičí do světa, že budete sledovat enormní píčovinu. Dialogy jsou vskutku úděsné. Jednotlivé motivační proslovy si díky svojí debilitě ani nezaslouží, abych se v nich hlouběji pitval. Sečteno a podtrženo. Kromě slušně zpracovaných leteckých soubojů a přehlídce hereckých es, tento snímek nenabízí zhola nic, co by stálo za to vidět, nebo jakkoli oceňovat (proto ostatně žádné ocenění film nikdy nezískal). Naprosto nefunkční paskvil, kteří se snaží tvářit hrozně velikým dojmem, ale pod slupkou se skrývá zkažené ovoce, které je obtížné vůbec dokoukat do konce. [15 %] ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Anžto dle verbalovy typologie se asi nejvíc blížím skupině číslo 1, pak tedy v odpověď na jeho každodenní dávku masturbace ega (o genitáliích těžko hovořit, neb majonézu v jeho případě dávno nahradila písmenka) krzevá psaní komentářů na csfd poslušně hlásím, že pár míst pro hnidopišské vojenskohistorické poznámky se vskutku najít dá. Od detailů typu že Enterprise v době napadení Pearl Harboru měla kromě katapultů na horní letové palubě ještě spodní katapult vyvedený přímo z hangáru (a tudíž její příď vypadala poněkud jinak než v úvodních záběrech) nebo že loď potápějící se v bitvě v Korálovém moři vypadá jako Yorktown, nikoli jako Lexington, přes takové ty poznámky jako že SBD Dautless je podle filmařů výkonnostně něco mezi ef patnáckou a X-plánem Luka Skywalkera (tudíž Amícové nepotřebují ani stíhače) až po to, že jakékoli plánování a strategická rozhodnutí se tu namísto týdnů poctivé práce odbudou nějakým tím motivačním pohovorem. Nejvíc mě asi štvalo, že největšího blbce dělají z Naguma, jenže ten se tradičně musel řídit plány vypracovanými někým jiným a zaštítěnými Jamamotem. Upřímně myslím, že Jamamoto je hodně přeceňovaný admirál na úkor jiných velitelů a právě Nagumo to dodatečně schytává za něj. Typickou japonskou chybou bylo tříštění sil, dělení svazů operujících stovky mil od sebe tak, že se nemohly vzájemně podpořit, když bylo třeba a podobně, a to nebyla Nagumova vina. Abych se vrátil k filmu, fascinovalo mě, jak některé detaily nám tvůrci servírují pod nos (třeba zrovna ten pokus B-26 vrazit do Akagi, což Nagumo rozhodně nekomentoval poznámkou, že Američani nejsou stateční, právě naopak, prohlásil pilota za "Velmi statečného muže"), či roli ponorky Nautilus a torpédoborce Araši, zato jiné poměrně zásadní ignorují, třeba ztrátu části bomb v McCluskyho eskadře vinou vadných pojistek či vůbec roli eskadry Leslieho z Yorktownu (ve starém filmu z roku 76 to neopomněli). O japonských dvou protiútocích na Yorktown se jen mluví, role ponorky I-168 či osud Kuritovy skupiny tu taky není. Když už chtěli zobrazit válku od začátku až k bitvě, tak je hezké, že se tak bijí v prsa nad bezvýznamným útokem na Gilbertovy ostrovy v únoru 1942, zato většina podstatných událostí, tedy onen "katarakt katastrof", slovy Churchilla, jako pád Singapuru, Holandské východní Indie, Filipín a četných amerických základen, je zcela pominut. Co se týče filmařského řemesla jako takového, je to film co vypadá jak z roku 1952 s triky z roku 1953, tedy přesněji zadní projekce z té doby vypadá skoro lépe než tahle arkádová omalovánka s proslovy jak z příruček "Jak být správným menedžrem" a "Jak motivovat svůj tým". Všichni jsou tu pohodoví hoši drsani, když se objeví náznak pochyb, stačí poplácat po rameni a ukázat fotku rodiny a rázem je slunce jasnější, nebe modřejší a vlajka s hvězdami a pruhy se více vlastenecky třepetá. Jako celek to není ani dost dokumentární, aby to mohlo sloužit alespoň orientačně coby historická příručka, ani až tak moc blbé, aby se z toho dala dělat sranda (výjimkou je třeba scéna návratu hrdiny, která se nebezpečně podobá poslednímu přistání Toppera Harleyho a při níž jsem slzel smíchy a pomáhal hercům s dialogy, když jsem je doplňoval o hlášky "tohle už mi nikdy nedělej, jsi můj přítel" a podobně). No co víc k tomu. Prostě Emmerich, jen ty exploze ve Dni nezávislosti byly realističtější. () (méně) (více)

castor 

všechny recenze uživatele

„Probudili jsme spícího obra a naplnili ho strašlivým odhodláním.” Patriotismus na každém druhém kroku, patetické projevy a destrukční orgie po emmerichovsku. Němec v americko-čínské koprodukci natočil velkofilm o stěžejním obratu ve vývoji americko-japonské války v Tichomoří. Když Japonci napadli Pearl Harbor, vstoupily Spojené státy do druhé světové války a ve vzduchu se začaly dít věci. Chtě nechtě je to každopádně další prvoplánové zadání producentů, na které Emmerich prostě slyší a rád po něm skočí. Jednoduše rutina s nulovou invencí, která žádá diváctvo o vypnutí mozků a užití si válečného řádění, kdy je jedno, jestli to v další scéně koupí Tonda nebo Vlastík. K žádné z postav se neupneme, prostě jen přeskakujeme z jedné na druhou. Akce je slušná, ale předigitalizovaný vizuál se začne velmi brzy zajídat. Ve výsledku si dám vždycky raději Bayův velkofilm s Benem Affleckem: měl možná moc záběrů zalitých sluncem, ale rovněž scény natočené mistrovskou rukou a hlavně emoce. ()

MrHlad 

všechny recenze uživatele

Roland Emmerich natočil film s velkými bitvami, ve kterých občas docela zásadně drhnou triky, ale jinak je to epická podívaná. Jenže když se nebojuje, tak Bitva u Midway dost drhne. Především kvůli špatné práci s hrdiny, nefungující snaze vyvolávat nějaké emoce a patos a neschopnosti udělat z dvacítky námořníků, pilotů a důstojníků zajímavé charaktery. Fandy velkých válečných kousků Bitva u Midway neurazí, ale výjimečnou podívanou také nečekejte. ()

Galerie (104)

Zajímavosti (14)

  • Ve filmu se vyskytuje při Bitvě o Midway i mimo jiné režisér John Ford, který opravdu žil a také doopravdy natočil dokument Bitva o Midway (1942), který točil i v tomto filmu a v roce 1943 za něj vyhrál Oscara. (PlayEasy)
  • Filmové North American B-25 Mitchell jsou verze B-25J. Doolittlova letka ve skutečnosti letěla ve starších B-25B. Rozdíl je viditelný hlavně v umístění obranné výzbroje. (p3tris)
  • Bitva u Midway bylo poslední velké nasazení bombardérů TBD Devastator. V té době už platily za zastaralé stroje a po bitvě začaly být rychle nahrazovány modernějším typem TBF Avenger a dále sloužily už jen k výcviku. (Foxhound#1)

Související novinky

Roland Emmerich zničí Měsíc

Roland Emmerich zničí Měsíc

09.05.2019

Režisér Roland Emmerich (Den nezávislosti, 2012) má pověst tvůrce, který rád ničí věci. Města, planety, kariéru Williama Shakespeara – ve jménu zábavy to zničí všechno. Jeho nový velkofilm Moonfall… (více)

Válečný Midway nabírá obsazení

Válečný Midway nabírá obsazení

10.08.2018

Nový film režiséra Rolanda Emmericha (2012, Den nezávislosti) akční thriller z druhé světové války Midway, začíná postupně uzavírat obsazení. Vedle již dříve potvrzených Woodyho Harrelsona, Mandy… (více)

Reklama

Reklama